Sunshine | HP

15.

,,Dobré ránko," pozdravila Cass, když bez zaklepání vpadla do kanceláře Ministryně kouzel. Nyx seděla s rukama založenýma na hrudi za stolem a probodávala muže na štaflích. Něco spravoval nad její knihovnou. 

,,Dobré," řekla stroze Nyx.

,,Tak," řekl spokojeně údržbář. Slezl ze žebříku a zářivě se na nejvyšší čarodějku usmál ,,Teď už by to opravdu mělo být v pořádku."

,,To jste říkal i posledně," odsekla a rukou ho vyhnala ven. Muž sebral žebřík a spěšně zamumlal rozloučení, než v rychlosti opustil kancelář. Z rozladěné Ministryně neměl nikdo dobrý pocit. Všem se klepali kolena, když z těch černých očí zmizela laskavost a radši rychle brali nohy na ramena. 

,,Co to bylo?" nechápala Cass a posadila se do křesla před matčiným stolem. 

,,Problémy s ventilací," protočila oči ,,Už asi týden to tady furt chodí někdo spravovat. Je to otravné." 

,,Chápu," pokývala hlavou Cass. Její matka byla v poslední době jako na trní a rozladila jí sebemenší maličkost. Všechen ten stres, co na ní teď dopadal zapříčinil, že s ní kolikrát nebyla kloudná řeč. Jediný, kdo s ní dokázal bezpečně mluvit a s kým se vždycky alespoň trochu uvolnila, byl Tim, ale ten tady teď bohužel nebyl. Cass si povzdechla. Bude to muset zvládnout sama. 

,,Jak se má náš prcek?" naklonila se k ní přes stůl. O Hassanovi zatím vědělo jen pět lidí. Ona, Tylere, Teddy, Nyx a Timofei. Nikomu jinému to neřekli a i teď tady zavření v její kanceláři mluvili tak, aby nikdo nemohl pochopit o čem mluví. 

 ,,Dneska za ním půjdu," o Hassana se starali Tylere s Teddym. Když ho přemístili k nim do bytu, byl vystrašený. Tiskl se k Tylerovi jako by byl záchranné člun na potápějící se lodi a plakal. I přes to, co mu slíbili, měl stejně strach, že mu ublíží. Tylere byl jediný, kdo mluvil jeho řečí a byl jediný, kdo se dokázal k Hassanovi dostat. Z nějakého důvodu ho ten nerudný spořádaný muž uklidňoval. Po nějaké době se přestal více méně bát i Teddyho. Ze začátku ho hodně znepokojovali jeho modré vlasy a, a to si Cass jen domyslela, fakt, že je Tylerův partner. Nakonec ho ale také nechal, aby na něj mluvil nebo se ho občas dotknul, ale když byla poblíž Cass? Pořád vypadal, že chce co nejdřív utéct do nejbližší spíže a tam se zamknout. Cass to dělalo trochu starosti. Neudělal nic, co by v chlapci mělo vzbuzovat strach k její osobě, ale stejně se vždycky při pohledu na ní roztřásl jako osika. 

 ,,Napadlo mě," začala opatrně Cass a poposedla si ,,v rámci toho, aby jsme tohle všechno urychlili, co kdybych se mu prostě podí-"

,,Ne!" řekla rázně Nyx a prudce se zvedla ze židle ,,To, že máš moc, ti nedává právo se hrabat vystrašenému malému klukovi, který si zrovna prožil obrovské trauma, v hlavě, Cassiopeio! Počkáš až ti to řekne sám."

,,Ale on mi to nikdy neřekne a my potřebujeme odpovědi!" taky vstala ze židle ,,Konečně to třeba budeme moct zarazit."

,,Řekne," řekla pevně ,,Jednou ano a ty budeš tolerantní a ohleduplná, jasný? Nejsme nějací bezohlední kreténi, co se budou kolem sebe ohánět svojí mocí jenom proto, že můžou." 

Cass si povzdechla a probodla matku pohledem. Jistě, že má pravdu. Nemá právo tohle udělat, ale Cass myslela především na ty ostatní. Na ty, které unesli - včetně Hassanových rodičů, a dělají s nimi kdo ví co. Tohle je může zachránit a zabránit, aby zmizeli další, co si to nezaslouží. Je to špatná věc v rámci vyššího dobra.

Sakra, pomyslela si. Nesnášela ten pojem. Vyšší dobro. Vždycky říkala, že pokud musíš něco udělat pro Vyšší dobro, děláš něco špatně, protože je tady očividně ještě druhá správná cesta. Vydat se cestou vyššího dobra byla cesta do pekel. Člověk pak už nerozezná, co je dobro a co zlo. Dělat špatné věci pro dobré není řešení. Je to hloupost.