Sunshine | HP

68.

Hao je pozval na večeři. Bylo to hodně zvláštní. Den před tím přišel k nim na chatku. Zrovna, když s Cleo seděly vzadu na terase a popíjely čaj. Bylo to den před Štědrým večerem. Celou tu dobu se tak nervózně ošíval. Zaťukal na práh dveří na terasu. Obě se na něj překvapeně otočily. Celý nervózní skoro až vykoktal jestli by s ním a Tayem zítra nešly na vánoční večeři. Jak Aurora zjistila, přenesl by je na nejbližší malý ostrov, kde by zašli do restaurace. Byl to kouzelnický ostrov, takže se nemusely bát nějakého skrývání. Aurora se ho poté zeptala, jak chce v restauraci jíst, když i tady si nosí jídlo k sobě do chatky, kde se zamyká. Řekl, že on jíst pochopitelně nebude, ale vezme si pak jídlo sem. Auroru to zamrzelo. To tam bude Hao celou dobu sedět a pozorovat je, jak se oni cpou? Hao ji ujistil, že mu to nevadí a že tam s nimi chce být. Obě nakonec souhlasily. 

Teď už zbývalo jen pár minut do večeře a Aurora se kontrolovala v zrcadle. Cleo jí nanesla na víčka zlaté stíny a udělala kolem řas kočičí linky. Řasy jí zvýraznila řasenkou a líce zarůžověla tvářenkou. Její pleť byla od proměny naprosto dokonalá a zlatě se leskla, proto nebylo potřeba nanášet make up. Na rty jí dala jemně růžovou rtěnku a pak se pustila do jejích vlasů. Pomocí kouzla jí je navlnila. To bylo po prvé, co ji viděla použít kouzelnickou hůlku. Úplně na ni zapomněla. Jak to tak vypadalo i Leo na ni zapomněl, protože v jeho batohu nebyla. Asi musela zůstat v Bradavicích. Nijak jí to ale nevadilo. Stejně ji nepotřebovala. 

Nakonec jí půjčila překrásné šaty. Byli rudé ke kolenům s dlouhými průsvitnými rukávy. Neměly nijak skandální výstřih a sukně byla pokrytá drobnými rudými kvítky. Byla to nádhera. Když se podívala do zrcadla, připadala si jako oheň. Hořící a neústupný. Když se pak více zasoustředila, uvědomila si, že má na sobě rudou a zlatou. Byla Nebelvír. Hrdá lvice s odvážným srdcem. Nevěděla jestli to byl Clein záměr, každopádně jí to neskutečně potěšilo. 

Cleo sama o sobě vypadala dokonale. Rudé vlny jí splývali na zádech. Na rtech jí zářila nebezpečně rudá rtěnka a oči zdobili snad kilometrové linky. Měla na tělo obepnuté černé šaty s poměrně hlubokým výstřihem a přes to koženou bundu. Poslední doplněk byli vysoké černé kozačky na podpatku. Auroru by na podpatky nikdo nedostal. Obula se do svých starých černých conversek a ignorovala Clein nesouhlasný pohled. 

Někdo zaťukal. Cleo šla otevřít. Za dveřmi stál pochopitelně Hao a nějaký kluk, kterého nikdy předtím neviděla. Aurora si ho překvapeně prohlédla. Kdo to byl? Už od pohledu bylo jasné, že je asiat jako Hao. Měl světle hnědé vlasy. Milé hnědé oči a ďolíčky ve tvářích. Ruce měl založené v kapsách džínu jakoby nevěděl, co s nimi a pořád přešlapoval z nohy na nohu.

,,No to mě-" nedokončila to Cleo, když to Auroře konečně došlo. Zalapala po dechu. Nepřemýšlela a okamžitě vystřelila ze židle. Byla to jen otázka sekundy a už svírala Taye pevně ve svém náručí. 

,,Já tomu nevěřím," zamumlala mu do trika ,,Mám pocit, že sním." Tay se uchechtl a Aurora nemohla uvěřit, že jeho hlas slyší z jeho úst a ne ve své hlavě. 

,,Ale je to pravda," řekl ochraptělým hlasem. Pevně si ji k sobě přivinul. Aurora se bála, aby ho neudusila, ale nedokázala se ovládat. Tohle byl Tay. Tay jako člověk stál právě vedle ní. Žádný vlk, jestřáb nebo vlastně jakékoli zvíře. Tay jako člověk. Tay, který se od svých třinácti let neproměnil. Pečlivě si kolem sebe stavěl krunýř, aby k němu nemohl nikdo proniknout a ublížit mu. 

Teď tu stál s odhaleným krkem a zranitelnou tváří. Kvůli ní. Polovičatě se na ni usmíval. Bylo jasné, že je nervózní. Neustále se ošíval, cukal hlavou a nohama. Auroře věděla, že na podobu člověka není zvyklý.