Sunshine | HP

31.

Do dveří narazila další rána. Dveře se rozletěli do všech stran. Kousek zasáhl Lea do ruky a rukáv mu začal prosakovat krví. Měl by si na ránu přiložit ruku a zastavit krvácení, ale to už teď bylo asi jedno. Místnost zahalila oblaka prachu a Leo viděl jen obrysy postav, které vstoupili do jeho kabinetu.

Popadl hůlku a namířil ji na krb ,,BOMBARDA MAXIMA!"

Někdo zavřeštěl a krb vybouchnul. Kousky sutin se rozletěly do všech stran. Cítil jak ho kus krbové římsy zasáhl do čela. Před očima se mu udělaly mžitky.

Teď už na ničem z toho nezáleží. 

Náraz ho odhodil za jeho stůl a on dopadl tvrdě na zem. 

Teď už na ničem z toho nezáleží. 

Aurora byla v bezpečí. Nedostanou ji. 

V tuhle chvíli už nekrvácela jen jeho ruka, ale dalších několik míst na jeho těle. Cítil jak ztrácí cit v končetinách. Motala se mu hlava a nemohl zaostřit na svou ruku, na které se třpytil zlatý prsten jeho rodiny.

Teď už na ničem z toho nezáleží. 

Pomalu dostal ruku do kapsy svého drahého kabátu. Nahmatal malý kulatý předmět.

Teď už na ničem z toho nezáleží.

Myslel na Auroru. Musel ji ochránit. Musel dokončit, co začal.

Teď už na ničem z toho nezáleží. 

Vyndal předmět a namáhavě dostal ruku před svůj obličej. Zasyčel, protože ten pohyb mu rozbolel celé tělo. Pískalo mu v uších, ale v dálce slyšel jak se jeho protivníci namáhavě zvedají. 

 Teď už na ničem z toho nezáleží.

Vzpomněl si na něj a na tváři se mu usadil mírný úsměv. Konečně má důvod jak se s ním může nesobecky setkat. Už jenom pár minut a budou spolu. Tentokrát už navěky. Musel mu toho tolik říct a nemohl se dočkat až ho pevně obejme. Tolik mu scházel. Věděl, že se dívá a že jedna jeho část nechce, aby to udělal, ale ta druhá, sobecká, co ho miluje, se nemůže dočkat až bude po všem. Až bude s ním.

Dal si pilulku do pusu a zkousl.

Teď už na ničem z toho nezáleží.  

Ruka mu klesla podél těla. Cítil jak bolest v těle povoluje a střídá ji slastná úleva. Oči se mu zavřeli. Jeho hlava najednou byla tak klidná a lehká. Jeho úsměv se ještě rozšířil a místo temna se jeho pohled zbarvoval do bíla. 

Vydrž, má lásko. Už jdu za tebou.

V tu chvíli Leovo srdce bouchlo naposled. 

*****

Hlava mu třeštila. Promnul si rukou spánek. Bolest byla nesnesitelná. 

Pomalu otevřel oči. Byl v nějaké tmavé místnosti. Byla zde nesnesitelná zima. Přes košili měl tmavě zelený svetr a stejně mrznul všude po těle. Taky zde bylo vlhko. Pronikalo mu skrz oblečení do noh a do zad. Stěna, o kterou byl opřený, byla úplně mokrá. 

Asi to souviselo se solí, kterou cítil ve vzduchu. Byl někde u moře. Když se dobře zaposlouchal, dokonce slyšel tiché šumění vody a šplouchající vlny. 

Poslední, co si pamatoval bylo, jak Cass zmizela. Naposledy se na něj podívala a pak se přemístila za Aurorou. Dům byl úplně prázdný. Chystal se, že se přemístí za Nyx. Věděl, že ho jeho žena bude potřebovat, ale musel udělat ještě rychle jednu věc. Jakmile byl hotov, byl připravený odejít jenže v tu chvíli se mu zatmělo před očima a pak už byla jen tma.