Never The Same Again //FF Harry Styles CZ

Kapitola 12.

Thomas s Marthou o něčem opět živě diskutoval a já jen pozorovala dění za oknem. Tentokrát jsme jeli jinudy, nemíjeli jsme totiž ten veliký park, co minule. Zavrtala jsem se do sedačky a nervózně poposedla. Tentokrát jsme si na sebe pro jistotu vzala kalhoty. Ne snad, že bych počítala s tím, že se opiji nebo tak něco, ale stát se mohlo cokoli a kdybych se třeba například měla zřítit ze schodů, mohlo by mi být všechno vidět a to je to poslední, o co bych stála.

,,Neboj, Phoebe, to bude dobrý," uklidňovala mě Martha a široce se na mě z předního sedadla zubila.

,,Jasný, kočko, to zvládneš," přidal se i Thomas, který však bedlivě sledoval vozovku před sebou, takže se na mě otočit nemohl.

,,Jestli mi zase někdo vnutí alkohol..." varovala jsem je a opřela si hlavu. 

,,Přísahám, že ti chlast nikdo vnucovat nebude," chlácholila mě má spolubydlící. Jen jsem se skepticky ušklíbla a opřela si hlavu.

,,Jak je to ještě daleko," zeptala jsem se se zavřenýma očima.

,,Pár minut, už jsme tam měli bejt, ale navigace mě vedla blbou cestou," postěžoval si Thomas a přimhouřil oči, aby v houstnoucí tmě rozeznal značku s nejvyšší povolenou rychlostí.

,,Jsi si jistej, že za to může navigace?" neodpustila si Martha a pobaveně se na něj šklebila.

,,Víš co? Zpátky řídíš ty," odsekl Thomas a prudce zabrzdil na červenou.

,,Jenom to ne," vyjekla jsem.

,,Klid, jí bych svý autíčko nesvěřil ani kdyby čert na koze jezdil," vrátil Thomas úder a šlápl na plyn.

,,Jen si ze mě střílejte, ale až někdy vyhraju nějakej závod, to budete valit bulvy," založila si ruce na prsou a  žertovně pohodila vlasy.

,,Ty máš ambice zajet si automobilový závod?" vykulila jsem oči.

,,Ode dneška," kývla se samolibým úsměvem.

,,No to by mě zajímalo, kde budeš to ježdění trénovat, když ani ty ani tvoje ségra nemáte auto a všichni tvoji kámoši jsou dostatečně rozumný na to, aby ti to svoje nepůjčovali," setřel jí Thomas.

,,Tajně si budu v noci brát to tvoje," vyplázla na něj jazyk.

,,Tak jestli ty chceš vyhrát automobilovej závod... já vyhraju koňský dostihy," zazubil se na nás ve zpětném zrcátku.

,,A co je tvůj cíl, Phoebe?" otočila se na mě Martha.

,,Nevozit vás do nemocnice s přelámanými kostmi," odtušila jsem.

,,Já jsem náhodou prvotřídní jezdec," 

,,Samozřejmě a já se znám s Leonardem di Capriem," usmála jsem se.

,,Hele, odboč," vyjekla Martha a Thomas prudce stočil volant do poměrně úzké uličky. Netrvalo dlouho a Thomas auto zabrzdil a já vystoupila a ocitla se před poměrně velikým cihlovým domem.

,,A tady bydlí kdo?" zeptala jsem se obezřetně.

,,Roger, ten na kterýho si vylila kafe," pousmála se Martha a vydala se k dřevěným vchodovým dveřím. S Thomasem jsme ji následovali a vešli do prostorné předsíně. Do nosu mě udeřil pach cigaretového kouře, zpocených těl a alkoholu. Nakrčila jsem nos a se znechuceným výrazem překročila několik párů bot u dveří.

,,A-a to tu bydlí sám?" zakřičela jsem na své společníky, abych překřičela hlasitou taneční hudbu linoucí se z dvou velikých reproduktorů v obýváku.