Never The Same Again //FF Harry Styles CZ

Kapitola 57.

Natalie ležela na zemi, oči zavřené a končetiny rozhozené do všech stran.

,,Co se jí stalo?" vyřkl Matt zuřivě otázku  která se mi honila hlavou.

,,V klidu, jen omdlela," zasmál se Sam a postavil se před nás.

,,Ty mi pověz, Matte, co bych ti měl udělat za ten půlrok v base? Respektive co bych měl udělat tvojí sestře, hm?" provokoval a olízl si dokonale rovné zuby.

,,Ani se jí nedotkneš," procedil Matt skrz zuby, ale při pohledu na Natalii na zemi jsem si tím nebyla tak jistá.

,,Neřikám  že se jí dotknu já. Mám na to svý lidi," zasmál se a pohodil hlavou směrem k Thomasovi, který nás pozoroval z protilehlého rohu. ,,Jestli chce zpátky mezi nás, musí udělat, co mu přikážu. Když mu řeknu, aby jí něčím omámil a pak přinutil dělat věci, co by sama nikdy nedělala udělá to,"

,,Proč?" rozhodila rukama Martha a zoufalost v jejím hlase byla jen těžko nepostřehnutelná.

,,On ti to tenhle zrzoun neřekl? Ale ale, Matty..." pokroutil teatrálně hlavou. ,,Když jste ho od nás dostali, Matt mě nahlásil na policii za všechny ty věci, co jsem doopravdy dělal. Měli důkazy a na půl roku mě zabásli. Přišel jsem o spoustu kšeftů," vysvětloval naštvaně celému okolí, ale stále si na tváři držel jeden ze svých dokonale rovných úsměvů.

,,Takže Matty, co jí uděláme?" obrátil svou pozornost opět jen na Matta. Vyděšeně se na Sama koukal, klepaly se mu ruce a vypadal, že kdyby neměl ještě zbytky důstojnosti, vzteky a strachy by se rozbrečel. Neměl strach o sebe, ale o svou sestru. A mě v tu chvíli došlo, jak moc ji má rád.

,,Nic neřikáš? Hm... José, prober ji," přikázal snědému Španělovi, který se okamžitě zvedl ze země a začal se pokoušet Natalii přivést k vědomí. ,,Thomasi, v tý černý tašce by měl bejt pytlíček se skopolaminem, přines ho," rozdával rozkazy a všichni se je jaly plnit. My se však neodvažovali ani pohnout. Přitiskla jsem se k Harrymu, protože jsem se pak cítila mnohem bezpečněji. Ani on se neodvažoval pohnout. A když se něčeho bál Harry Styles, bylo se čeho bát...

Rozhlédla jsem se po všech přítomných, abych zjistila, jak na tom jsou. Nikdo se ani nepohnul, nikdo ani necekl, báli jsme se, co by se nám stalo. Všichni naši nepřátelé vyhlíželi nebezpečně a odhodlaně nás zneškodnit.

Matt vypadal, že se do pár minut sesype, Harry nejevil žádné známky strachu nebo nervozity, ale jeho svaly byly napjaté a čelist měl zaťatou, Martha se nesouhlasně mračila a po tváři jí tekla slza a Liam... kde je Liam?

,,Harry," sykla jsem jak nejtiššeji to šlo a snažila se co nejméně pohybovat rty.

Otočil ke mě obličej, otazníky v očích jasně patrné.

,,Kde je Liam?" mumlala jsem. Harry se rozhlédl kolem sebe. Pokrčil rameny a v obličeji se mu zračilo udivení.

Sam něco rozkazoval a pohledem po nás přejížděl a tak jsem se od Harryho odvrátila a zahleděla se na něj. Starost o Liama však nezmizela.

,,Tak, Thomasi, pojď sem," vytrhl mě z přemýšlení Samův příkaz. Thomas z jakési černé tašky vytáhl pytlíček a se spokojeným výrazem se k nám přibližoval. ,,Víš, co máš dělat," pokýval hlavou a Thomasův zlomyslný úsměv se ještě rozšířil.

Sklonil se už k probrané Natalii, která vypadala, že neví kde je, začal otvírat sáček a k chystal se jí část jeho obsahu podat. Matt vykřikl, Martha zalapala po dechu a já se přitiskla ke zdi, jako bych se do ní měla vnořit.

A pak se ozvaly sirény. Z uliček vyběhli policisti. A celá situace byla zachráněna...

xxx