Never The Same Again //FF Harry Styles CZ

Kapitola 26.

Navlékla jsem na sebe poměrně teplý kabát a na hlavu si narazila svůj starý baret, který mi dal kdysi táta. Byl už trochu sepraný a žmolkovatý, ale stále jsem nebyla odhodlaná ho vyměnit za nový. Martha v pokoji nebyla a tak jsem nemusela být podrobena výslechu, kam jdu a proč. První část otázky bych zodpověděla bez problémů a lží, ovšem ta druhá byla záludnější, než by si kdokoli mohl myslet. Ano, šla jsem si vyčistit hlavu, ale od čeho? Od Harryho a jeho podivného chování? Od Harryho a mých nenadálých sympatií k němu? Od Harryho a jeho ďolíčků? Nic z toho by Martha nechtěla slyšet a nikam mě nepustila.

Rychle jsem si obula podzimní zateplené boty a jen s mobilem a klíčemi vystřelila z pokoje. Chladná a téměř vylidněná chodba poskytovala ideální úkryt zamilovaným dvojicím, na které jsem několikrát narazila a snažila se je co nejrychleji minout, abych je nevystavila trapnému momentu, kdy by zjistili, že někdo spatřil jejich intimní chvíli.

Otevřela jsem dveře vedoucí ze školy a zhluboka se nadechla čerstvého vzduchu. Studený vítr mi chladil rozpálené tváře a vlhká tráva mi zanechávala na botech drobné tmavé skvrny. Vesele jsem výskla a vydala se travnatou plochou směrem ke šňůře laviček u stromového hájku. 

Procházela jsem se s přivřenýma očima, abych si čerstvý vzduch lépe vychutnala, když mě vyrušil něčí hlas.

,,Co máš se Stylesem?" vyjekl mužský hlas za mnou a já se polekaně otočila. Stál tam Thomas s rukama založenýma na prsou a nehezkým vítězným úšklebkem na tváři.

,,Co- co bych s ním měla mít?" snažila jsem se oplatit mu prozíravý výraz, ale byla jsem moc nervózní a málo zákeřná na to, abych to efektivně dokázala.

,,Já vás v sobotu viděl, nehraj to na mě," vyprskl a úšklebek mu z tváře zmizel. Nahradil ho ještě ošklivější obviňující škleb.

,,Byl jsi opilý, Thomasi, jak jsem se podle tebe asi měla dostat domů?" rozhodila jsem rukama. nechápala jsem, proč tak vyvádí. Nepatřil k mým blízkým přátelům, byl jen kamarád mojí kamarádky a do toho, co s kým mám mu nebylo zhola nic.

,,To nemyslim jezdisi s kym chceš, ale ta scéna v chodbě bylo co?" vyzvídal dál a jeho zuřivý výraz mě přinutil o krok ucoucnout.

,,Co je ti vůbec do toho?" vykvikla jsem ublíženě, protože jsem neměla po ruce žádnou věrohodnou výmluvu.

,,Nic mi do toho není, jen je to dobrej způsob, jak tě k něčemu přinutit," zkřivil rty do prohnaného úsměvu.

,,Zbláznil jsi se? Chceš mě vydírat?" osočila jsem ho a nevěřícně na něj valila oči.

,,Ale no tak, Phoebe, nepřeháněj," mávl rukou a dál se šklebil.

,,Ty jsi blázen, normální magor," zavrtěla jsem hlavou a pozorovala každý jeho pohyb. Bála jsem se ho.

,,Co ode mě chceš?" zašeptala jsem vyděšeně, když se ke mě začal přibližovat.

,,Vím, že máš něco se Stylesem, tím pádem máš blízko i k Natalii. Chci po tobě, abys mi domluvila schůzku s ní, jinak všem řeknu, že s ním něco máš," ukázal na mě prstem a já měla sto chutí s rozesmát.

,,Klidně si šiř lži, Thomasi, je mi to jedno, ale s takovým bláznem, jaký jsi ty, by Natalie nikam nešla, je to marná snaha Thomasi," vysmála jsem se mu a najednou se cítila neskutečně silně. Jenže provokovat šílence asi nebyl nejlepší nápad. Rychlými kroky se ke mě začal přibližovat a já souběžně s ním začala couvat, jenže jsem zakopla o kámen a skácela se k zemi. Chytil mě za loket, vytáhl na nohy a držel mě s rukou nepříjemně zkroucenou za zády.