Never The Same Again //FF Harry Styles CZ

Kapitola 32.

Druhý den ráno jsem si uvědomila, že se mi ještě neozvali z knihkupectví s tím, zda mě přijali či ne. Zamrzelo mě to a nějakým způsobem to ve mě vzbudilo dojem, že mi tu práci nedají. Odmítla jsem se tím však zabývat hned po ránu a zkazit si tak celý den a proto jsem tyto negativní a chmurné myšlenky přesunula do pozadí mé mysli a raději si lámala hlavu s tím, co si vezmu na sebe. Nakonec jsem zvolila obyčejné trochu volnější tričko bílé barvy s potiskem Beatles a nevýrazné světle modré jeansy. Vlasy jsem měla už trochu mastné a tak jsem je stáhla do pevného uzlu na temeni hlavy a jako obvykle z něj uvolnila dva kratší pramínky pro zakrytí mých uší.

Martha se ještě převalovala v posteli a mrzutě mrmlala něco o tom, že jsem blázen, když jdu dobrovolně brzy ráno na hodinu, která je k mému oboru naprosto neužitečná.

S batohem přes jedno rameno a mobilem v ruce jsem vystřelila z pokoje a seběhla schody větší rychlostí, než bylo vhodné. Vrazila jsem proto do ubohého kolemjdoucího, ze kterého se vyklubal Roger.

,,Ale ale, my se asi vždycky potkáme jen když do mě narazíš," zasmál se hrdelně a já nervózně zkroutila rty do mírného úšklebku.

,,Promiň," omluvila jsem se tiše. Jen nad tím mávl rukou, obešel mě a šel si po svých. Stejně tak já. 

Jídelna byla kupodivu docela plná. nebyl to sice takový nával jako ve středu, ale abych se dostala k našemu stolu, musela jsem se protlačit velkou spoustou těl.

,,To je tlačenice, že by se jeden posral, co?" zasmál se Niall, když jsem k nim přišla a odhodila batoh na zem.

,,Nemluv sprostě," okřikla ho Jessica a namazala si toust marmeládou.

,,Já si budu mluvit jak chci," prohlásil povýšeně blonďák s plnou pusou müsli.

,,Správnej přístup," pokýval uznale hlavou Enrico, když si sedal na svou židli a snažil se přitom neupustit štos papírů, který se nebezpečně nakláněl ke straně.

,,Už víte, s kým jdete na ples?" zeptala se z ničeho nic Jessica a z úst jí vypadl drobek toustu.

,,Ples?" povytáhla jsem překvapeně obočí a na všechny se nechápavě zadívala.

,,No jasně, tradiční podzimní bál," přitakal Enrico a odložil hromadu poznámek vedle svého talíře s míchanými vajíčky.

,,Je to přístupný pro všechny studenty a je to většinou dost nóbl akce. Všechny holky se vždycky načančaj jak na setkání s královskou rodinou a my musíme mít zpropadený obleky," začal horlivě vysvětlovat Niall.

,,A to je povinné?" zeptala jsem se nervózně, jelikož vyhlídka toho, že bych na ples měla jít sama mě ani v nejmenším nelákala. 

,,Ne, ale co řikaj vyšší ročníky, bejvá tam prdel," pokrčil bezstarostně rameny blonďák.

,,Bavíte se o plese?" zazubila se právě příchozí Martha s Brianem v závěsu.

,,No ne, Šípková Růženka nám dorazila," pošťouchl ji Niall a rozchechtal se, když na něj upřela vražedný pohled plný hrozby.

,,Jo, bavíme," přitakal Enrico a prohrabával se těmi papíry, které si přinesl. Zavalil jimi téměř polovinu stolu, takže mu je Martha musela odsunout, čímž si vysloužila nasupený pohled.

,,Chci se taky najíst," odůvodnila své počínání a natáhla se pro hrnek s čajem.

,,A kdy se koná?" navázala jsem na téma s plesem.

,,Od včerejška za čtrnáct dní," odvětil nevzrušeně Brian.

,,Přemejšlel jsem," začal Niall a přimhouřil oči soustředěním.