Never The Same Again //FF Harry Styles CZ

Kapitola 45.

,,Zen zmrd. Ten zasranej zkurvysyn!" nadávala Martha a já nestačila zírat, jakých nadávek byla schopná. 

,,No tak, Martho, uklidni se," napomenul ji její otec, který právě vešel do obýváku a posadil se do křesla.

,,jen ji nech, nadává právem," odbyla jeho poznámku Marthina maminka, která celý ten příběh zaujatě a vyděšeně poslouchala z kuchyně.

,,Ten hoch by si zasloužil mnohem horší," dodala ještě a pak zapnula troubu.

,,Zůstanete na večeři?" otočila se na Zayna, který nervózně postával u vchodu do obýváku a obezřetně mě pozoroval, jako bych se měla každou chvíli zhroutit.

,,Ne, děkuju," odmítl okamžitě. ,,Musim zjistit, co se stalo s Harrym," odůvodnil, když se paní Kingová zatvářila zklamaně. Harry...

,,Dej nám vědět," poprosila jsem ho a on s úsměvem přikývl.

,,Dám, neboj," ujistil mě ještě slovně a vyšel z domu. 

,,Pojď, Phoebe, odvedu tě k sobě do pokoje," vybídla mě Martha a chytila mě za ruku, aby mě podepřela.

Vyvedla mě po schodech nahoru a otevřela druhé dveře vlevo. Naskytl se mi pohled na velkou, pečlivě uklizenou místnost. Zdi byly vymalované nebesky modrou a na posteli byl přehoz stejné barvy. Pokoj působil vzdušně a bezpečně. Aniž bych se zeptala, svalila jsem se na postel a zabořila hlavu do polštáře. Ani jsem se nenadála a už jsem se propadla do říše snů.

xxx

Když jsem se vzbudila, venku bylo šero a v pokoji rozsvícená malá lampička. Protřela jsem si oči, abych se rozkoukala a posadila jsem se. Na holých nohách jsem cítila sametovou peřinu a tvář jsem měla otlačenou od polštáře. Cítila jsem se mnohem lépe, než před několika hodinami. Ovšem jen do té doby, než se mi začaly vybavovat dnešní události.

Louisovo chování mě už tak nezarazilo, zklamala jsem se v něm a byla to jen má chyba. Mnohem více mě teď zabolela vzpomínka na jeho vyprávění. Na vyprávění o tom, proč udělal, co udělal. Prozradil mi, že Harryho chování byla jen přetvářka. Sice se přetvařoval, aby mi pomohl, ale nezamilovala jsem se do pravého Harryho. Propadla jsem člověku, za kterého se vydával.

Ty polibky nebyly pravé. Všechno to jen předstíral. Jeho přiznání, že se mnou chce trávit čas byla jen hra. Chytře promyšlená a pěkně zákeřná. Ale dělal to pro tvé dobro... Vzal mi můj první polibek! Pro tvé dobro, chtěl tě ušetřit toho hrůzného zážitku. Lhal mi!

Sváděla jsem vnitřní boj. Harry mi sice chtěl pomoci, ale šel na to opravdu divným způsobem. Přece by stačilo mi o Louisově záměru říci! Nemusel nutně hrát tak podlé divadlo.

,,Vidím, že ses vzbudila. Přinesla jsem ti čaj," protrhl ticho a přerušil nit mých myšlenek hlas paní Kingové, jejíž hlava se objevila ve dveřích. Nuceně jsem se usmála a ona vešla dovnitř.

,,Je to hrůza, zlatíčko, ale bude to dobré," pohladila mě po vlasech, když vešla do pokoje a položila mi čaj na Marthin noční stolek. Její dotek byl tak vřelý a mateřský. Ona byla tak vřelá a mateřská. Ne jako moje mamka, která mě hlídala na každém kroku a nedopřála mi svobodu.

,,Já vím," kývla jsem a usrkla horkého čaje.

,,Za chvíli bude večeře, půjč si nějaké Marthiny kalhoty a přijď dolů," usmála se na mě mile, poplácala mě po rameni a odešla. 

Hned jak jsem osaměla, zmocnil se mě smutek. V poslední době toho na mě bylo nějak moc a dozvědět se o Harryho divadýlku tomu moc nepřispělo. Přesto jsem se však zvedla a došla k Marthině veliké skříni. Otevřela jsem posuvné dveře a zalapal po dechu. Poličky doslova přetékaly nejrůznějšími kousky oblečení, věšáky se prohýbaly pod množstvím bund a přihrádky určené pro boty byly nacpané k prasknutí.