Kapitola 39.

1.8K 86 8
                                    

Ten záhadný cizinec, jehož totožnost jsem odhalila hned, jak na něj dopadla trocha světla z nejbližšího okna a ozářila tak jeho smaragdové oči, se na Louise vrhl a dal mu pěstí do obličeje. Louis to nečekal a spadl za lavičky. Já jsem zaječela zděšením a vrhla se na zem ke svému ubohému společníkovi, kterému se bílá košile začala barvit do ruda.

,,Ty idiote!" křikla jsem na Harryho, který se nad námi oběma momentálně tyčil jako Bůh pomsty a hlasitě oddechoval.

,,Jsi v pořádku, Louisi?" naklonila jsem se nad bruneta a starostlivě si prohlédla jeho nateklý nos.

,,Bude," odfrkl si Harry a dál na nás shlížel jako na nepodstatné brouky.

,,Ale ty ne, až ti tu tvou tupou hlavu probodnu podpatkem!" sjela jsem ho nehezkým pohledem, který v té tmě nemohl zaregistrovat.

,,Odcházíme," chytl mě za zápěstí a vytáhl na nohy.

,,Pusť mě!" zakřičela jsem mu do tváře a snažila se vysmeknout.

,,Uklidni se," poručil mi už o něco vyrovnanějším hlasem.

,,Já nevím, kdo mlátí lidi na potkání," prskla jsem nakvašeně a dál se mu snažila vysmeknout.

,,Pusť mě, Harolde," žadonila jsem, ale jeho stisk byl příliš pevný. Louis na travnaté studené zemi zasténal a já si k němu znovu chtěla přidřepnout. 

,,Nech toho, jdeme," nakázal mi nekompromisně a já byla nucena ho uposlechnout, protože jsem nebyla dostatečně silná na to, abych se mu vysmekla.

Ještě naposledy jsem se ohlédla na Louise, který nehybně ležel na zemi a tiskl si ruce k nosu.

,,Ty jsi takový hulvát, Stylesi!" zabodla jsem mu prst do hrudi, druhou ruku stále v jeho sevření.

,,Jo, ale on sahal na něco, co neni jeho," zasyčel a dál mě táhl dál od Louise. Sice mě jeho narážka zahřála u srdce, ale také pěkně popudila.

,,Ráda bych tě upozornila, že nejsem ničí, takže na mě může sahat ten, komu to povolím," odtušila jsem chladně a přestala se vzpouzet, protože pak jeho stisk bolel ještě víc.

,,A tys snad chtěla, aby tě líbal?" povytáhl vítězně obočí.

,,Ne," zavrtěla jsem hlavu. ,,Ale ani jsem nechtěla aby jsi ho zmlátil," vyčetla jsem mu a skousla jsem si ret.

,,Mohl si za to sám," stál si za svým Harry a stále ještě svíral mou ruku, tentokrát už méně surově. Spatřila jsem tak příležitost se konečně zbavit jeho vedení nad mými kroky a tak jsem mu zápěstí vytrhla a trochu si ho prostřela, abych si v něm rozproudila krev.

,,Chceš mi říct, že to, že někdo někoho políbí, je trestný čin?" obvinila jsem ho a on se na mě zamračil. Dokázala jsem to poznat i v té tmě.

,,Ne, pokud to neni čurák tak ne," zavrtěl hlavou.

,,V tom případě by jsi měl být zavřený na doživotí," přisadila jsem si a založila ruce na prsou.

,,takže ty si myslíš, že jsem čurák," naklonil hlavu a jeho tón byl zcela zjevně výhružný.

,,Ano, přesně tak," kývla jsem rozhodně, ale pro jistotu vlastního bezpečí o krok ustoupila.

,,A proč si to myslíš?" pokračoval dál a také si založil ruce na prsou. U něj to však nebylo branné, nýbrž útočné gesto.

,,Protože mě nejdřív líbáš a- a jsi ke mě milý a pak, jako mávnutím kouzelného proutku, máš náladu, jako kdyby..." zarazila jsem se a nevěděla, co říct.

Never The Same Again //FF Harry Styles CZKde žijí příběhy. Začni objevovat