Never The Same Again //FF Harry Styles CZ

Kapitola 56.

Phoebe

Matt jel jako blázen, Martha na něj něco pokřikovala a já jen vyděšeně seděla na přední sedačce a třeštila oči.

,,Zmizel mi z dohledu!" zaklel zrzek. ,,Phoebe, rozhlídni se, jestli ho někde nevidíš," přikázal mi a já začala natahovat krk z okýnka. Nejdřív jsem myslela, že už je vše utraceno a opravdu nám zmizel, ale pak jsem zahlédla jeho auto, jak jede jen několik metrů od nás a zahýbá doprava.

,,Támhle!" vyjekla jsem, ukázala na ono auto a Matt zrychlil. Moc se neohlížel na dopravní předpisy a jel jako o život.

,,Nemohou nás chytit policisti?" pípla jsem trochu ustrašeně.

,,Si piš, že můžou," zavrčel a ještě zrychlil.

,,Matte! Zpomal!" zařvala Martha, ale Matt ji ignoroval, byl jako smyslů zbavený.

,,Doprdele!" zanadával hlasitě, když se za námi ozvala siréna a hned na to se vynořilo policejní auto.

,,Zajeď ke kraji!" přikázala nekompromisně tmavovláska a Matt ji kupodivu poslechl. Neochotně zpomaloval až zastavil úplně a čekal, až k nám dojede policejní auto.

,,My to vyřešíme, Phoebe, ty běž a nenech ho, aby Natalii ublížil!" vyhnal mě Matt. Zaváhala jsem.

,,Dělej! Na co čekáš?" Martha mě doslova vystrčila z auta.

,,Utíkej!" pobídl mě zrzek. Uposlechla jsem ho a rozběhla jsem se směrem, kterým Thomas jel. Běžela jsem po chodníku, vrážela do lidí, ale byla ráda, že ulice nemá žádné silniční odbočky, protože mi Thomas nemohl jen tak zmizet. Už mi pomalu docházel dech, ale byla jsem odhodlaná dostát svého slibu a Natalii ochránit.

Už jsem myslela, že padnu vyčerpáním, když jsem zaslechla ženský křik. Vyděšený křik.

Harry

,,Tak už si něco zjistil?" vyjel jsem na Liama, kterej se ležérně opíral o zeď a snažil se dovolat Dakotině otravný kopii.

,,Do háje ještě ne, přestaň se mě pořád ptát  jsi jako malé děcko!" utrhl se. Musel jsem se uchechtnout nad tím, jak se vyjadřoval. Dost mi tim připomínal Phoebe.

,,No konečně, co se děje?" vydechl úlevou do telefonu. Chvíli zaujatě poslouchal Marthu na druhym konci telefonu a komicky u toho třeštil oči.

,,Fajn, dobře, ahoj," položil hovor, zastrčil mobil do kapsy a zvedl ke mě hlavu.

,,Tak co je?" zavrčel jsem, protože z něj zatim nevyšlo ani slovo a já nebyl zvyklej čekat.

,,Zastavili je policajti," zkřivil tvář v omluvném výrazu.

,,A co budem dělat?" povytáhl jsem obočí kupodivu docela klidně.

,,Phoebe vystoupila a teď je běží najít a-"

,,Kde jsou?" nenechal jsem ho domluvit, protože představa, že by Phoebe měla sama někoho zachraňovat před Thomasem mě značně děsila.

Liam ke mě natočil mobil, kde byla vyznačená lokace Mattova auta a pak i Phoebiina poloha.

,,Jdeme," zavelel jsem nekompromisně a Liam kupodivu ani neprotestoval.

Běžel jsem, jak nejrychleji jsem to zvládnul a vůbec jsem se neohlížel na dech popadajícího Liama, který se ploužil za mnou a ani trochu mi nestačil.

,,Pohni!" okřikl jsem ho přes rameno a ještě zrychlil.

,,Chceš-chceš mě za-zabít?" lapal po dechu. Prudce jsem zastavil, otočil se na něj a zhluboka se nadechl.