Never The Same Again //FF Harry Styles CZ

Kapitola 47.

,,Dakoto!" zakřičela Martha z otevřených dveří na svou sestru a čekala odezvu.

,,No co je?!" odpověděla jí Dakota a já si v tu chvíli uvědomila, jak podobné si jsou.

,,Pojď sem!" přikázala Martha, nečekala na odpověď a zabouchla dveře. O sekundu nebo dvě později se dveře znovu rozlétly a dovnitř otráveně vešla Dakota.

,,Co chceš?" zeptala se tak otráveně, až se mi málem udělalo špatně.

,,Sedni," poklepala Martha místo vedle sebe a mračila se přitom na sestru. ,,No nestůj tam jak ponocnej, dělej," pobízela jí. Dakota protočila očima a nasupeně dosedla vedle sestry.

,,Tak to vybal, dělej," zavrčela nepříjemně.

,,Máš ještě číslo na Matta?" nechodila okolo horké kaše Martha.

,,Na jakýho?" dělala nechápavou Dakota, i když jsme všechny věděly, že moc dobře ví, o koho se jedná.

,,Ty moc dobře víš na jakýho," odsekla Martha a zamračila se na ni.

,,Jo, mám ho, proč?" ustoupila trochu, ale dál se na nás šklebila.

,,No proč asi? Dej mi ho," nakázala Martha a oplácela Dakotě vražedný pohled.

,,A proč bych to dělala?" usmála se vítězně.

,,Phoebe, buď tak laskavá a objasni j to," vyzvala mě má nejlepší kamarádka.

,,Thomas chce něco provést Natalii a myslím, že Matthew by mohl vědět co," zkrátila jsem to a prosebně jsem se na ni dívala.

,,Co jí chce provést?" zeptala se nechápavě.

,,To právě nevíme ty hlavo dubová," obořila se na ni Martha. ,,Naval to číslo," zasyčela. Dakota obrátila oči v sloup, ale nakonec odemkla telefon a přisunula ho před Marthu. Ta honem číslo z displeje naťukala do svého telefonu a nehezky se zaškaredila na Dakotu.

,,Můžeš jít," prskla.

,,Ani mě nehne," oplatila jí stejnou mincí Dakota a opřela se o Marthinu postel.

,,Tak já půjdu..." nabídla jsem se, protože jsem vycítila, že se jedná o něco osobního.

,,Ty nikam nechoď, tebe tady potřebuju, ona tady překáží," zarazila mě Martha a chytila mě za zápěstí, abych neměla jak odejít.

,,Tebe tu nepotřebujem, ty s tím nemáš nic společnýho," zaútočila Dakota.

,,Prosím vás," povzdechla jsem si. ,,Občanky si roztrhejte potom, teď řešíme docela závažnou věc," informovala jsem je a ony obě zmlkly. 

,,Martho, zavolej mu," pokynula jsem své spolubydlící a vyčerpaně jsem se uvelebila na koberci. Martha mě poslechla a vytočila Mattovo číslo. Potom telefonát přepnula na hlasitý odposlech a položila na zem doprostřed našeho improvizovaného kroužku. Mobil několikrát zazvonil a pak někdo promluvil.

,,Haló?" ozval se hluboký a přívětivý hlas. Martha zalapala po dechu a i Dakota viditelně ztuhla.

,,Do-dobrý den," ujala jsem se slova, protože ani jedna ze sester nevypadala, že by byla ochotná se toho zhostit.

,,Kdo volá?" zeptal se muž v telefonu a já se nejistě podívala na Marthu.

,,Tady Martha," vydechla téměř neslyšně. Bála jsem se, že ji nezaslechl, ale když se v telefonu rozhostilo hrobové ticho, přestala jsem pochybovat.

,,Matte potřebujeme s tebou mluvit," přerušila ticho Martha a třásl se jí hlas.

,,Tak mluv," vydechl Matthew. ,,Chci říct: rád tě slyším jen... nečekal jsem, že bych s tebou ještě někdy mluvil," vypálil vzápětí. Marthě se po tváři rozlil dojatý výraz a veškerá nervozita z ní opadla.