Never The Same Again //FF Harry Styles CZ

Kapitola 58.

Harry se odešel umýt a já na sedačce osaměla. Televizi jsem vypnula, hned jak zmínili jméno Harryho otce, aby nás neznervózňovala, takže jsem seděla v naprostém tichu. A pak jsem dostala naprosto šílený nápad.

Zvedla jsem se ze sedačky, vyhodila prázdná balení od jídla a došla až před dveře do koupelny. Zastavila jsem se a chvíli váhala, jestli mám svůj nápad uskutečnit. Nakonec jsem se však odhodlala a stiskla kliku. Vešla jsem dovnitř a do uší mě okamžitě udeřil hlasitý zvuk tekoucí vody.

Ruce se mi klepaly, když jsem si sundávala Harryho mikinu a tepláky. Byla jsem jen v tričku a spodním prádle, když jsem otevřel dveře sprchového koutu a vklouzla dovnitř. Harry se mě lekl, vyjekl a upustil hlavici sprchy na zem. Při ráně, kterou vytvořila, jsem sebou cukla.

,,Zdá se mi to?" zamrkal očima Harry a koukal na mě jako na zjevení.

,,Ne, jsem skutečná, jsem-jsem tady s tebou," ujistila jsem ho nervózně a na prolomení ledů jsem se sehnula pro hlavici. Což byla chyba, protože po cestě dolů jsem pohledem zavadila o to. Zrudla jsem, zbrkle sáhla po hlavici a když jsem si stoupala, málem jsem Harryho porazila a sama uklouzla.

,,Jsi v pohodě?" vyděsil se, když jsem nebezpečně zavrávorala.

,,Ehm, a-ano," vykoktala jsem, rudá jako zralé rajče. Sklopila jsem pohled, abych se mu nemusela koukat do očí, ovšem jakmile můj pohled padl opět na to, byla jsem nucena koukat se někam za Harryho rameno.

Pomalu jsem začala svého nápadu litovat. Nervózně jsem oddechovala a pomalu jsem oči upřela do těch Harryho.

,,Ehm, já- chtěla... ehm, no," začala jsem koktat a zrudla ještě víc. Harrymu začaly cukat koutky a naklonil se ke mě.

,,Phoebe, jsem to jen já, já ti nic neudělám. Mě se bát nemusíš," chytl mé tváře do dlaní a zadíval se mi do očí zblízka.

,,Já se nebojím, jsem jen..." ošila jsem se, protože jsem se necítila úplně příjemně. Vůbec jsem sem neměla lézt...

,,Nervózní? Nemusíš bejt, nic ti neudělám a ani v nejmenšim bych nedělal něco, co bys nechtěla," ujišťoval mě. Se zavřenýma očima jsem přikývla a bezděky jsem ho objala a přitiskla se k němu.

Napnul se.

,,Co-co jsem udělala?" odtáhla jsem se vyděšeně.

,,Nic," procedil mezi zuby. ,,Jen-" cukl hlavou jemně dolů a naznačil mi tak, co se děje. Já jsem však byla světa neznalá a tak mi to nedošlo. Udělala jsem proto další z řady chyb té chvíle. Očima jsem zabloudila dolů, dřív než jsem si uvědomila, co mi tím mohl naznačovat. To dole se zvedlo...

Okamžité jsem pohled zase zvedla.

,,Já... promiň," vykoktala jsem, protože jsem absolutně nevěděla, co říct.

,,Za co se omlouváš?" zasmál se a opět si mě k sobě přitáhl. Nebylo v tom nic sexuálního, jednalo se pouze o jedno z jeho obvyklých gest, ovšem v tu chvíli mi to připadalo tak intimní, že jsem zrudla ještě víc, pokud to tedy ještě bylo možné.

,,Nemusíme nic dělat, já počkám, Phoebe," zašeptal mi do ucha a políbil na tvář. Na tváři se mi rozlil radostný úsměv. Ne snad, protože nic nechtěl dělat, ale protože tím, že byl ochotný na mě počkat, vyjadřoval, že mu na mě opravdu záleží.

,,Děkuji," zamumlala jsem, než jsem ho políbila. V ten den se opravdu nic víc neodehrálo. Sice jsem byla sama na sebe trochu naštvaná za to, že jsem Harryho v podstatě odmítla, ale nebyla jsem ještě připravená v našem vztahu pokročit nějak dál a tak mi nečinilo žádný problém si vedle něj pak lehnout do postele a na těsno se k němu přitisknout. Vše bylo, jak má.