Never The Same Again //FF Harry Styles CZ

Kapitola 6.

Horká voda mi stékala po kůži a dlouhých vlasech. Užívala jsem si první chvíli klidu za ten den. Vlasy jsem už měla voňavé a čisté, pokožku zrovna tak. Zabalila jsem se do veliké bílé osušky, kterou jsem si s sebou přivezla a poprvé za tu dobu, co jsem tu byla, se cítila jako doma. Už už jsem se natahovaka po hřebenu, který sídlil ve skříňce nad umyvadlem, když mě z mé chvilky harmonie vyrušl Marthin hlas.

,,Phoebe! Můžeš mi vysvětlit, proč ti píše moje sestra?!" ozvalo se z pokoje vyděšeně. Trhla jsem s sebou a nechápavě se zadívala na svůj odraz do zrcadla. Otočila jsem se na patě a vyběhla z koupelny.

,,Vždyť na mě nemá číslo," zapochybovala jsem a povytáhla si osušku o něco výš.

,,Tak se podívej," napřáhla ke mě ruku s telefonem. Na domovské stránce byly opravdu zobrazené nově příchozí zprávy. Jako odesílatel byla označená Dakota Kingová.

,,To nepíše mě," vydechla jsem udiveně, když jsem si všimla barvy telefonu. Můj vlastní telefon obvykle už na dálku zářil svou jasnou korálovou barvou, ale tenhle byl temně černý.

,,To píše Stylesovi," dokončila jsem svou nevěřící větu a konsternovaně zírala na rozsvícený displej.

,,Harrymu Stylesovi?!" otázala se překvapeně Martha a těkala pohledem z mé tváře na mobil v její ruce.

,,Nepředpokládám, že by jich na škole bylo víc," odsouhlasila jsem poněkud sarkasticky.

,,Můžeš mi vysvětlit, jak se jeho mobil dostal k tobě na noční stolek?" vyzvídala rozčileným tónem.

,,Musela jsem mu omylem dát svůj, když jsem mu ho v ateliéru vracela," vydechla jsem nešťastně s pohledem přišpendleným na stromě klátícím se ve větru za oknem.

,,Ach ne!" vyjekla jsem.

,,Co je?!" reagovala okamžité vystrašeně.

,,Já ho nemám zamčený," chytla jsem se za hlavu.

,,Ty jsi blbá! Jak si můžeš nezamknout mobil?!" plácla se do čela Martha s Harryho mobilem stále v ruce.

,,Já nevím, nikdy jsem to nepotřebovala, nic tajného tam není," pokrčila jsem rameny.

,,No tak doufejme, že tam fakt nebude nic, co by mohl použít proti tobě," povzdychla si má spolubydlící a odložila přístroj na svůj vlastní noční stolek.

,,Co budeme dělat?" strachovala jsem se a přecházela po pokoji.

,,Za prvý, co budeš dělat TY, já v tom nejedu a za druhý je to jednoduchý, prostě si ho zítra na chodbě vyhlídneš a ten mobil mu dáš," řekla, jako by se nechumelilo a sedla si na židli u svého miniaturního psacího stolu.

,,To zní opravdu skvěle realizovatelně," prskla jsem. ,,Styles je očividné velmi nepříjemná osoba a když za ním půjdu středem, že si máme vyměnit telefony, celá jeho slavná partička se mi vysměje, budu za úplné ťululum," zoufala jsem si a jen v osušce se svalila na svou peřinu.

,,Ale prosím tě," mávla rukou Martha.

,,Tobě se to říká, když nejde o tebe," odfrkla jsem si a složila obličej do dlaní.

,,Že já blbá radši nemalovala se špinavou vodou," vzlykla jsem.

,,Pardon," vyhrkla jsem, když jsem si uvědomila, co jsem to vypustila z úst.

,,Za co se proboha zase omlouváš?!" zasmála se nakrátko ostříhaná černovláska na židli. ,,Blbá není sprostý slovo, můžeš si nadávat jak chceš, tady tě nikdo krom mě neslyší,"