Never The Same Again //FF Harry Styles CZ

Kapitola 35.

,,Kam mi to saháš?!" vyšťekla jsem na něj, ale než mi stačil odpovědět, vysadil mě na břeh a sám se za mnou vytáhl. Nemohla jsem si přitom nevšimnout, jak se mu napínají svaly na rukou. Zčervenala jsem a uhnula pohledem.

,,Můžeš mi vysvětlit, cos tady kurva vyváděla?" zeptal se, ale už nezněl tak nepřátelsky.

,,Na to samé bych se mohla zeptat i já tebe," založila jsem si ruce na prsou, ale zamýšlený efekt zcela zkazily mé bizarní plavky, jejichž ramínka se mi svezla z ramen a já si je tak místo autoritativního gesta musela přidržet.

,,Já se ptal první," našpulil rty a vytáhl nohy z vody. Byl promočený skrz naskrz, vlasy měl splihlé, ale když si je prohrábl, opět vypadal tak... neodolatelně a okouzlivě jako obvykle. Bylo nefér, že on, i když na něm nezůstala nit suchá, stále působil tak nedbale elegantně  zato já vypadala jako zmoklá slepice.

,,Jsi jako malé dítě," usadila jsem ho, ale hlas se mi třásl šokem.

,,To samý bych moh říct já o tobě," zašklebil se a hodil po mě osušku. Vděčně jsem na něj kývla a rychle se do ní zabalila, abych příliš nevystavovala své nijak přitažlivé tělo, momentálně ješě zhyzděné nesedícím plaveckým úborem.

,,Tak odpovíš mi?" nedal se. Stoupla jsem si a vratkým krokem došla až k němu. Kousek od jeho vysokého těla jsem se znovu svalila na zem a nohy natáhla před sebe. Koukala jsem se na své palce u nohou, kterými jsem pro zahnání nervozity na oko bezstarostně komíhala.

,,Šla jsem si zaplavat," pokrčila jsem rameny, ale i mým uším to znělo neuvěřitelně a nereálně.

Pohled stočil k velkým hodinám na stěně.

,,V šest ráno?" povytáhl obočí.

,,No...ano," pokrčila jsem rameny.

,,V šest ráno sis šla zaplavat? A já že jsem lhář?" zasmál se nevesele a propaloval mě svým smaragdovým pohledem.

,,A co tu děláš ty?" snažila jsem se to zamluvit a upřený pohled jsem mu statečně oplácela. Neměl však ani zdaleka takový učinek, jako ten Harryho na mě.

,,Chodim sem přemýšlet, když je zkurveně velká zima na to jít k jezeru," pokrčil rameny a já neměla sebemenší důvod mu nevěřit. Přesto jsem chtěla znít stejně podezřívavě jako on, abych se cítila o něco o lépe.

,,K bazénu?" napodobila jsem jeho výsměšný tón. Můj roztřesený hlas ho však předělal do špitavého a ustrašeného.

,,Jo, pohled na vodu mě uklidňuje," přiznal z příma a mě až vyděsilo, jak upřímné to bylo. Jeho oči byly jasné a zářivé a zabodávaly se přímo do těch mých. Uhnula jsem pohledem. Nedokázala jsem těm nefritům čelit tak dlouho.

,,Tak a teď s pravdou ven, cos tu dělala ty," přikázal mi nekompromisně a já se nervózně ošila.

,,Vždyť jsem ti to říkala, šla...šla jsem si jen zaplavat," přesvědčovala jsem ho, ale do obličeje jsem se mu nepodívala.

,,Já ti nějak nevěřim," zpochybnil mé tvrzení. Odvážila jsem se na něj koutkem oka podívat. Zamyšleně se mračil a dál očima propaloval mé tělo zabalené do ručníku.

,,Tak víš co, když sis byla zaplavat a já ti tvůj záměr překazil, můžeš to zrealizovat teď," vypálil z ničeho nic a než jsem se nadála, přiblížil se ke mě.

,,Co to dě-?" chtěla jsem se ohradit, ale to už mě popadl do náručí a rychlým krokem se blížil k bazénu.

,,Pusť mě!" vřískla jsem, ale Harry mě ignoroval a dál se blížil ke kraji vodní nádrže.