Never The Same Again //FF Harry Styles CZ

Kapitola 53.

Na Vánoce jsem jela jak jinak než k mamce. Pořád ještě jsme měli s Harrym mezi sebou nevyřízené věci, ale nedovažovala jsem se ho během těch dvou dnů, které jsme ještě strávili ve škole, oslovovat. Dokonce jsem se k tomu nepřinutila ani pod záminkou předání vánočního dárku. Domů jsem tedy odjela s pochmurnou náladou a myšlenkami jsem byla úplně jinde, než v našem skromném a úzkostlivě čistém obýváku.

,,Phoebe, co to s tebou je?" posadila se naproti mě mamka a pozorovala mě obezřetným výrazem. Druhý den měl být Štědrý den, ale doma Vánoční atmosféra nebyla ani omylem. Mamka to nikdy moc neprožívala a já jsem byla příliš skleslá na to, abych se o to snažila.

,,Byla jsi někdy zamilovaná, mami?" rozhodla jsem se jít s pravdou ven.

,,Myslím, že ano," vydechla překvapeně. ,,Jak to souvisí s tvou duchanepřítomností?"

,,Protože- já jsem..." přiznala jsem se a schovala si obličej do dlaní. ,,A do člověka, který pro mě není asi úplně vhodný a který mě zranil," zamumlala jsem skrz své prsty a doufala, že mamčina reakce nebude taková, jakou jsem ji očekávala.

,,Do koho," ucedila. ,,Do koho jsi se zamilovala?" zopakovala, když jsem se neměla k odpovědi.

Výmluvně jsem se na ni podívala a její výraz ztuhl.

,,Neříkej mi, že do toho sprostého chlapce!" vyjela. Trochu jsem se na židli přikrčila a nervózně pokývala hlavou.

,,Phoebe Grace Gateová, to snad nemyslíš vážně!" zakřičela a já se přikrčila ještě víc. ,,Vždyť je celý potetovaný, mluví sprostě a jistě není vhodný pro někoho jako jsi ty," vyjekla.

,,Já vím, mami," špitla jsem. ,,Ale já za to nemohu," dodala jsem ještě tišeji. ,,Prostě se to stalo,"

,,Prostě se to stalo? A jak se prosím tě taková věc stane?" rozhodila rukama. ,,No vysvětli mi to," pobídla mě, když jsem mlčela.

,,Začal-začal se mnou trávit čas. Máme spoustu společných zájmů, je na mě milý a-"

,,Tak když je na tebe milý, jak ti mohl ublížit?" založila si ruce na prsou.

,,Protože se stalo nedorozumění a on mě od sebe vzteky odehnal," přiznala jsem. Možná jsem právě dělala další chybu, ale přišlo mi správné jí to říct. Byla to přeci jenom moje matka a měla právo vědět, co se stalo.

,,Takže ty jsi se s ním dala dohromady," domyslela si okamžitě. ,,Jak se taková chyba mohla stát... jak jsi něco takového mohla dopustit?" prskala.

,,Mami prosím, nevyčítej mi to. Nevyčítej mi něco, co neovlivním," prosila jsem ji plačtivě.

,,Nevychovala jsem tě proto, aby ses hroutila z nějakého... nějakého děvkaře a nesoustředila se kvůli němu na nic jiného," na slovo děvkař dala zvláštní důraz a mě při tom zamrazilo.

,,Není takový," bránila jsem ho. ,,Neublížil by mi, tohle bylo zkrátka nedorozumění,"

,,Moje dcera se prostě nebude zahazovat s někým takovým. Je možná dobře, že udělal co udělal. Aspoň bude jednoduší se ho zbavit," syčela bezcitně. ,,Skončíš to s ním," přikázala mi.

,,Ne, mami, prosím," slzy mi tekly po tvářích, z nosu mi kapaly nudle, ale ani jednoho jsem nedbala. ,,Jsem tvoje dcera-"

,,No právě, nebudu se koukat, jak chátráš jen kvůli klukovi," zaječela hystericky. ,,Po světě jich běhají miliony. Pro tebe mnohem vhodnějších. Tenhle je špatný, Phoebe, špatný," snažila se mi vtlouct do hlavy, ale já odmítavě vrtěla hlavou.