Never The Same Again //FF Harry Styles CZ

Kapitola 60.

Všechno s hlasitými ranami a zvukem tříštěného skla popadalo na zem, džus mi na světlých kalhotách vytvořil zajímavé obrazce a talíř se zbytky rajčatové omáčky se rozletěl na malinké kousíčky.

Při tom hluku se na mě otočily téměř všechny hlavy v jídelně a já studem zrudla. Okamžitě jsem se sehnula, abych alespoň větší kusy rozbitého nádobí posbírala a navršila je na plastový tác, naštěstí neporušený.

Frida mi začala přičinlivě pomáhat a pár dalších z okolí se rozběhlo do všech směrů pro hadr, smeták a lopatku nebo mi také začali pomáhat. 

,,Je škoda, že jedinej způsob, jak na sebe zvládla upoutat pozornost, je rozbití talíře," přerušil stále ještě vládnoucí ticho Monin hlas a já se naštvala tak moc, že jsem sevřela v ruce jeden velký střep. Ten mi rozřízl dlaň a já sykla.

,,V pohodě?" zvedla při tom zvuku hlavu Frida a když jí pohled padl na mou poměrně hlubokou a dlouhou ránu, okamžitě zanechala činnosti a přinutil mě si stoupnout.

,,Dělej, to se musí vydezinfikovat a zastavit krvácení," instruovala mě a já pokývala hlavou a snažila se krví neumazat lidi sedící v okolí.

Když jsme vycházely z jídelny, Harry si přestal všímat Mony a okamžitě se za námi rozešel.

,,Já jí pomůžu," nabízel se okamžitě a odstrčil Fridu.

,,To je dobrý, já to zvládnu," nenechala ho Frida, protože moc dobře věděla, proč jsem tác upustila a nechtěla Harryho nechat, aby nad situací převzal kontrolu.

,,Nechte toho," okřikla jsem je, protože jak se tak pošťuchovali, vráželi i do mě a mě se vinou silného krvácení motala hlava.

,,Já to zvládnu, Harry, studuju medicínu," ignorovala mě Frida a prskala na Harryho. Harry to tedy vzdal, ale stále nás následoval a nevypadal, že by to hodlal vzdát.

,,Kde seženeme dezinfekci?" zajímala jsem se, když mě Frida usadila na lavičku, která byla na chodbě.

,,Seženu jí u nějakýho učitele, ty tu s ní počkej," ukázala výhružně na Harryho a zmizela za rohem.

,,Jsi v pohodě?" staral se Harry a sedl si vedle mě, jako bych měla v nejbližších minutách mdlít.

,,Ano," odpověděla jsem dost příkře a Harry se zatvářil trochu ublíženě. 

,,Co se děje?" vyzvídal a přisunul se blíž. Opravdu jsem mu v tu chvíli nechtěla popisovat, že jsem na něj naštvaná, protože se bavil s jinou dívkou. Znělo by to dost hloupě, jako bych mu zakazovala se s ostatními lidmi ženského pohlaví bavit a přátelit. Nevadilo mi, pokud se bavil s Dakotou, Natalií nebo kteroukoli jinou dívkou, ale Mona mi zkrátka byla trnem v oku.

,,Nic se neděje," odbyla jsem ho a uhýbala pohledem.

,,Phoebe, já cejtim, že je něco v nepořádku, tak nedělej drahoty a vyklop to," chytl mě za ruku a stiskl ji. Toužila jsem mu stisk opětovat, ale pořád jsem byla zklamaná z toho, že nechal Monu, aby se ho tak důvěrně dotýkala. Nebylo ale náhodou tohle jeho přesvědčování důkazem, že mu na mě záleží a že se tudíž nemám čeho bát?

,,Bojím se, že mi Mona sebere všechno na čem mi záleží. Přátele a - a tebe..." přiznala jsem, aniž bych se nechala nějak dál přesvědčovat.

,,Co?" zasmál se nechápavě a přitáhl si mě do obětí. ,,Ty jsi taky trdlo, je to fajn holka, ale abych tě kvůli ní pouštěl k vodě? Neblázni..." pohupoval se mnou, ale vůbec mě tím neuklidnil. Naopak. To že Monu nazval fajn holkou mé obavy akorát prohloubilo, protože to znamenalo, že se mu nehnusí a považuje ji za dobrou společnici. Navíc mě zaráželo, že je tak ochotný se s ní bavit, když je obvykle na nové lidi protivný a zlý až hanba.