Jeden Člen Navíc

50. Dairy Pokouší

Oba jsme udělali jeden krok vpřed, ale já se hned začla smát. „ne počkej! To nemůžeš" smál se. „já vím, já vím. Tak jo, v pohodě" vydechla jsem a zase se narovnala. Tentokrát jsme opravdu vyšli ven, a teď nastalo to peklo, kdy jsem se nemohla nahlas zasmát. Snažila jsem se neusmívat, sice to nešlo bůh víc jak snadno, ale zvládala jsem to. Legolas šel bezeslova skoro vedle mě, ale měl větší odstup než obvykle. Teď mi ale něco došlo. Nevěděla jsem, jestli se ho mám zeptat, nebo to tím akorát všechno pokazím. Vystrašeně jsem se na něj podívala, a on se hned udivil. „co je?" zeptal se nevrle. „kam vlastně jdeme?" zeptala jsem se. Podíval se trochu dolů a začal přemýšlet. Nakonec pokrčil rameny a zamračil se na mě. Nevědomky jsem se začínala víc a víc usmívat, díky čemuž on taky. Málem jsem vyprskla smíchy, ale pak jsem si to rychle uvědomila. „no... Tak jdeme na zahradu" rozhodla jsem, ale už bez úsměvu. On s nemilým výrazem přikývl, tak jsme se oba zase radši dál od sebe rozešli na zahradu. Vyšla jsem jako první a hned si to mířila ke Kalinovi. „čau" pozdravila jsem ho mile a sedla si k němu. Legolas si sedl vedle mě a udiveně nás pozoroval. „hele už je zas vyšší" poukázala jsem na něj a podívala se na Legolase. On se ale podíval doboku. Taky jsem se koukla, a viděla jak nás Dairy z dálký sleduje. „čau" pozdravila jsme ji s úsměvem. Ona se hned falešně usmála a rozešla se k nám. „vy už jste v pohodě?" zeptala se s úsměvem. „cože?! Za to co udělal už s ním nikdy nebudu v pohodě" pronesla jsem a koukla na něj. On jen otráveně protočil očima a odvrátil zrak. „dobře" viděla jsem na ní to nadšení. „a Teliss... Mohla bych s tebou mluvit? Týká se to ty víš čeho" usmála se. „no tak povídej" pokynula jsem. „ne ale... Osamotě" mrkla na mě. „tak to ne. Já ji budu pěkně hlídat" prohlásil nevrle Legolas. „ale prosímtě... Já se můžu vyspat s kým chci... A tobě to může být jedno" ironicky jsem se na něj usmála. „jedno mi to je, ale nechci aby sis po rozvodu užívala s každým druhým mužem" usmál se. „stejně tomu nezabráníš" zazubila jsem se. „ale ano... Zmůžu s tím hodně" lehce mě varoval. Jen jsem ho nevrle sežehla pohledem, a koukla se na Dairy. „takže to asi osamotě nepůjde... Tak o co jde?" pokynula jsem. Ona chvíli sledovala Legolase, který od ní odvrátil zrak. „fajn... Takže, ten muž-" „už jsi mi řekla i jejich jména... Tak to říkej s nimi" usmála jsem se. Ona hned vytřeštila oči. „no fajn... Takže.. Ten.." měla zavřené oči a přemýšlela. „Finn?" ujistila jsem se. „jo jo! Finn... No on se mnou furt nemluví... Co mám dělat?" zeptala se. „hmm... A s tou dívkou... Ee počkej vypadlo mi její jméno, jak že se jmenovala?" zeptala jsem se zamyšleně. „ee... Myslíš tu... Tamtu..." přemýšlela. „Lai... Lairu?" ujistila se. „jo! Tak s ní je co?" zeptala jsem se. „no tak jsou na sebe pořád oba naštvaní, ale dohlíží na sebe..." pronesla. „aha..." zamyslela jsem se. „nevím... Co bys jí poradil ty, blbečku?" koukla jsem na Legolase, který mě sežehl pohledem. „takhle se mnou nemluv!" napomenul mě. „jinak co?" usmála jsem se. „jinak by se ti mohlo něco stát..." varoval mě s úsměvem. „oo... Už se bojím" zasmála jsem se. „tak nic, tenhle ti asi nepomůže. No a mě napadá akorát..." zamyslela jsem se. „akorát co?" vyzvídala. „třeba využívt jediné chvilky, kdy na sebe nebudou dohlížet a namluvit jim, že v té chvilce zas něco udělali" zamyslela jsem se. „fajn, to by šlo" pronesla. „díky, sestro... I tobě Legolasi" zasmála se. Rozešla se zase rychlým krokem pryč, až zmizela za rohem. Podívala jsem se na Legolase, který se hned mile usmál. „asi nám to spolkla" usmála jsem se. „určitě jo" opětoval. Rychle jsem se rozhlédla kolem, jestli tu nikdo není. Hned co jsem se zase podívala na Legolase, jsem ho chytla za ruku. On se hned mile usmál, sevřel mi ji, a pohladil mě po ní palcem. „Kaline? Mám pocit, že Legolase už dávno znáš, ale on si tě určitě nikdy tak moc nevšímal, viď?" koukla jsem na Legolase. „no tak já se stromy mluvil, ale s tímhle zrovna ne" zasmál se. „tak jo... Kaline, tohle je Legolas. Legolasi, Kalin... Pozdravte se" usmála jsem se na ně. Legolas se podíval na Kalina, a chvíli ho jen pozoroval. „ahoj" pozdravil ho nakonec. „jo, mám se fajn. Co ty?" optal se ho. Po chvilce se Legolas zamračil, a podíval se doleva. „tak co ses dozvěděl?" zeptala jsem se ho. „prý tam nalevo viděl jakýsi stín" pronesl. Úsměv mi začal pomalu mizet. „to ti řekl?" ujistila jsem se. Legolas jen přikývl. Oba jsme se znovu podívali doleva, ale já asi seděla jinak, takže jsem ho neviděla. „no nevadí" usmála jsem se. „a nejdeme už spát?" zývl si ospale. „takže budeme spát normálně... Jako vždy" ujistila jsem se. On přikývl, a pomalu vstal. Pořád mě držel za ruku, takže jsem vstala taky. Když jsme přišli ke vchodu, rychle jsem se ho pustila. Nasadila jsem svůj nevrlý výraz, a vešla jako první. Hned po mně vešel Legolas, ale nenápadně mě předběhl, abych věděla kam jdeme. Bohužel, jsme cestou narazili na dalšího možného podezíravce. „čau, Nime" usmála jsem se na něj. Přišel ke mně, a podíval se na Legolase, který stál kousek odemne. „vy už jste si to vyříkali?" zeptal se s úsměvem a podíval se zase na mě. „ne, jak tě to proboha napadlo?" zeptala jsem se udiveně. „třeba protože teď spolu někam jdete?" nadzvedl jedno obočí. „no jdeme no... A co je na tom k neuvěření?" zeptala jsem se. „vždyť ještě před chvílí jsi ho nechtěla ani vidět" odpověděl. „chce mě hlídat... Abych prý nic neměla s nikym hned po rozvodu" vysvětlila jsem. „to ne... Vy jste se opravdu rozvedli?" zeptal se starostlivě. „zatim..." koukla jsem na Legolase, a ten jemně zavrtěl hlavou. „ne... Zatim ne" zase jsem se otočila na Nima, a ten si hned oddychl. „díky bohu... To ať vás hlavně ani nenapadne" pronesl. „já bych se s ní klidně rozvedl" pronesl Legolas a pokrčil rameny. „jo ja taky" souhlasila jsem. Nim si jen povzdychl. „dělejte, co považujete za nejlepší" pronesl a otočil se k odchodu. Rychle jsem koukla na Legolase, který hlavou naznačil, abych ho následovala. Rozešla jsem se za ním, a on vyběhl schody nahoru. Pak přišel k našemu pokoji, a rozhlédl se. Vešel dovnitř, a nechal dveře otevřené. Nenápadně jsem zdržovala, aby to vypadalo, že nejdu hned za ním. Sice jsme měli jen tak 8 vteřin odstup, ale muselo to stačit. Vešla jsem do pokoje, a zavřela za sebou. Hned jsem rychle zamkla, a vydechla. Legolas už seděl na posteli v tureckém sedu. Přišla jsem za ním a lehla si do postele na záda. Už mě snad ani neboleli, jen to trochu štíplo při dopadu. „no... Jdu se převlíct" rozhodla jsem a zase si sedla. „tak já taky" pronesl Legolas a vstal z postele. Vzala jsem z postele svou zelenou košili, a prohlédla si ji. Nakonec jsem ji zmuchlala do kuličky a odhodila ji na zem. Došla jsem si ke skříním pro jinou. Vybrala jsem si takovou, která měla bílou barvu, a byla zakončena krajkami. Přišla jsem s ní k posteli a začala se znaveně převlíkat. Legolas se převlíkal na druhém konci postele, ale já byla rychlejší. Navlékla jsem si košili a znovu si lehla do postele. Legolas si zrovna v tu chvíli, kdy jsem si lehla dooblékl svoji též bílou košili po pas. Kalhoty už oblečené měl, a jen si lehl vedle mě. Přisunul se až úplně ke mně, a lehl si na bok. Jednou rukou si podepřel hlavu, aby na mě měl výhled. S úsměvem mi hleděl do očí, a druhou ruku měl jen položenou přes mé břicho. Už jsem jen znaveně mrkala a usmívala se. „no a co když sem ráno bude chtít někdo vejít?" zeptala jsem se. „tak... Sem vejde" odpověděl. „aha... Dobře" zasmála jsem se. On se jen usmál. „mně je tak teplo..." pronesl a posadil se. Vyslékl si svou košili, a odhodil ji na konec postele. Koukla jsem na jeho břicho, a nevědomky se pousmála. On si ke mně zas lehl, ale tentokrát mi dal obě ruky kolem těla. Přitiskl se ke mně a nadechl se vůně mých vlasů. Já ale pořád ležela na zádech, takže jsem ho nemohla pořádně obejmout. Až trochu povolil svůj stisk, mohla jsem se k němu otočit čelem a objemout ho taky. „aaa... Máš ledový ruce" pronesl zmrzle. „tak si zvykej..." usmála jsem se a začala ho obchytkávat všude možně. On se jen smál a tiskl se ke mně. Dala jsem mu pusu na tvář a přitulila se k němu. „dobrou, Legi" popřála jsem. „dobrou, lásko" opětoval. Zahyhňala jsem se, a pomalu usínala.

Opět mě ráno vzbudili sluneční paprsky, které mi svítili do obličeje. Ale asi jsem nebyla jediná, kterou to vzbudilo, protože se Legolas začal vrtět. Už jsme sice zdaleka nespali tak, jak jsme usli, ale pořád jsem cítila, jak se hýbe. Ležel na zádech, spíš teda na mé půlce a rozvaloval se, zatímco já skromně ležím úplně na kraji. Ležela jsem k němu otočená čelem a cítila, jak už půlku zad nemám ničím podloženou. Pomalu jsem padala z postele, a táhla s sebou peřinu. Protože máme jen jednu, pomalu jsem ho odkrývala. Jenže ta peřina byla moje jediná naděje, a když jsem zjistila, že padá se mnou, vzdala jsem to. Přestala jsem se snažit, a povolila. Hned jsem se převážila a spadla spolu s peřinou na zem. Po malinké chvilince se přes celou postel natáhl Legolas, a hlavu si svěsil dolů ke mně. „jaký byl pád?" zeptal se mile. „celkem to ušlo, až na to, že peřina byla na mně, ne podemnou" pronesla jsem. „ou... No tak pojď sem" slezl z postele a klekl si ke mně. Chtěl mě vzít do náruče, ale já ho chytla za jednu ruku. Podíval se mi do očí, a lehce se usmíval. Naše spojené ruce jsem si dávala blíž k hrudi, tím pádem jsem ho táhla k sobě. Jak se dotkl mé hrudi, naklonil se nademne. Lehce na mně ležel, a díval se mi do očí. Ruce jsme měli pořád spojené, a on mi tou druhou z tváře zastrčil vlasy za ucho. Já jsem druhou ruku měla za jeho hlavou, a usmívala se na něj. Pár vteřin jsem mu jen s lehkými výdechy hleděla do očí, dokud se nezačal pomalu přibližovat. Zavřela jsem oči, a cítila, jak se o mé rty jemně otřel. Poté mě políbil, ale hned se zase trochu odtáhl. „nepokoušej mě..." pronesla jsem přítulně. On se jen usmál a znovu se pomalu naklonil. Tentokrát naše rty spojil, a začal mě pomalu líbat. Celé to bylo vzrušeně pomalé, až jsem blahem vzdychla. Tentokrát nepřidal, ani nezrychlil. Jen chvilinku přitvrdil, ale pak zas líbal hodně pomalu. Já ho líbala opětavě na jeho tempo, a moje srdce vzrušeně bušilo. Líbal mě dlouho, a já pořád nechtěla aby přestal. Nakonec se ale i s hlubokým výdechem odtáhl, a zase se mi krátce podíval do očí. „víš co by to chtělo?" zeptala jsem se ho. „no?" pokynul. „jahody... A borůvky" zalahodila jsem. „já ti dám jahody" zasmál se a znovu mě políbil. „a..." snažila jsem se něco říct. „borů..." přitvrdil v líbání abych nemohla mluvit. „vky... Ta-" snažila jsem se. „taky?" zasmála jsem se. Naposledy mě dlouze políbil a odtáhl se. „borůvky taky..." pronesl a podal mi ruku. Chytla jsem se ho, a on hned zatáhl. Vymrštila jsem se na nohy a podívala se na peřinu. „co by si řekli, kdyby sem někdo přišel a peřina na zemi" pronesla jsem a zvedla ji. „že se tu v noci něco dělo..." pronesl přítulně a přišel blíž. Byla jsem k němu otočená zády, a on svýma rukama pomalu jezdil po mém těle. Pak mě s nimi objal, a přitiskl se k mým zádům. Objala jsem tedy aspoň jeho ruce a se zavřenýma očima se usmívala. Chvíli trvalo, než se rozhodl se odemne odtáhnout. „jdu se převlíct" pronesla jsem a vzala si své oblečení. „když ty, tak já taky..." rozhodl Legolas a vzal si to své.