Jeden Člen Navíc

15. Pivo

Po chvíli objímání, jsem se od něj odtáhla. On mi s lehkým úsměvem pohlédl do očí. Usmála jsem se ještě víc, a vydechla. „neboj Legolasi.. Nedovolím, aby nás Emma rozdělila.. Ale chovej se k ní prosím hezky" požádala jsem ho. „přece nemůžu nesnášet nevinné dítě" usmál se. „děkuju.. Opravdu jsem si ji oblíbila a je mi jí líto.. Chci jí pomoct" zadívala jsem se na jeden kámen. „to chápu Teliss" zvedl mi hlavu, abych se mu podívala do očí. Usmál se, a rychle se nademne nahl. Začal mě jemně líbat, a přitom mě chytil v pase, a dal mi dlaň na tvář. Obmotala jsem si ruce okolo jeho krku. Nevnímala jsem nic jiného, než jeho rty, které mě vášnivě líbali. „Teliss? Legolasi?" vyrušil nás Aragornův hlas. Rychle jsem se od Legolase odtáhla, až to mlasklo. Dělala jsem jakože nic, a odstoupila od něj. Legolas se uchechtl a prošel se kousek po uličce. Pak se zase se smíchem vrátil. „Legolasi co jsi jí dělal?" zeptala se starostlivě Emma v Aragornově náručí. „ale nic neboj.." usmál se na ni Legolas. Emma se s vyděšeným výrazem otočila na mě. „Teliss? Co ti dělal?" zeptala se mě Emma. „nic mi nedělal Emmi.. Jsem v pořádku" usmála jsem se na ni. „tak proč jste si oblizovali rty?" ublinkla si Emma. Všicni tři jsme se začali smát. „mají se rádi, a tohle prostě dělají.. Tím si neubližují, jen se mazlí" vysvětlil jí Aragorn. „fuj" pronesla Emma a odvrátila zrak. Podívala jsem se na rozesmátého Legolase. „chyběl jsi mi" usmála jsem se na něj. „co tím myslíš?" zeptal se smíchem. „chyběl mi ten neustále veselý, vtipný, a rozesmátý Legolas" vysvětlila jsem s úsměvem. „aha" usmál se. Všimli jsme si, že se lidé začali sbírat k hlavní bráně. „už jdeme" upozornil Aragorn. Převzala jsem si Emmu, a všcihni jsme doběhli za ostatními lidmi. Legolas s Aragornem někam odběhli. Pak se zas vrátili i s koňmi. Vysadila jsem Emmu na koně. Za ni jsem si sedla já, a za mě Legolas. „tak to bude zajímavá jízda" pronesl Legolas se smíchem. Taky jsem se zasmála, a chytla Emmu. Rozjeli jsme se směrem do Edorasu.

Cestou do Edorasu, jsme vyzvedli Pippina a Smíška z Železného Pasu.

Dojeli jsme do bran Edorasu, a koně jsme si dali do stájí. Měla se konat slavnost, pro počest padlým. Byli jsme v trůnním sálu, kde byla hromada stolů, a také lidí. Stála jsem mezi Emmou a Legolasem. Najednou se všichni postavili, tak jsme si stoupli taky. Theoden měl přípitkový proslov. „sláva, výtězným padlým!" „sláva!" zopakovali jsme po něm. Začalo se pít, tančit a slavit. Eomer nám podal pivo. Čichla jsem si k němu, a vonělo docela dobře. Pak se na mě Legolas s pivem vruce podíval, jestli to piju nebo ne. „zkus to první ty" rozhodla jsem. On se tedy napil. „umm.. zkus to" řekl s úsměvem. Tak jsem se tedy napila, ale hned jsem to vyplivla na zem. „tohle ti chutná?" zeptala jsem se udiveně. On už ale pil další. Jak to vypil, hned do ruky dostal další pivo. „jo" usmál se a začal ho pít. Podívala jsem se na Emmu, která seděla na lavičce vedle mě, a nudila se. „asi máš nějakou vadu v chuťových pohárcích, protože tohle je vynikající" pronesl Legolas. Otočila jsem se na něj. Podívala jsem se na stůl, kde pořád bylo to mé nevypité pivo. Vzala jsem ho do ruky, a Legolas se na mě nechápavě podíval. Já jsem se zákeřně usmála, a vylila mu pivo na hlavu. On měl otevřenou pusu, a nechápal co se stalo. „i ty jedna.." vrhl se na mě a svalil mě na stůl. Začal mě zákeřně lechtat, aby mi to oplatil. „ne! Dost! Prosím!" smála jsem se na celé kolo. Ostatní lidi si nás nevšmímali, a slavili. „prosím! Dost!" smála jsem se ale on nepřestával. Emma nás se smíchem pozorovala. „nee!" smála jsem se. „už budeš hodná?" zeptal se mě zákeřně, a se smíchem Legolas. „jo! Prosím!" neustále jsem se smála. On mě tedy pomalu přestal lechtat, a na oplátku toho se nademě nahl a začal mě líbat. Skoro jsem nemohla dýchat, protože z toho lechtání jsem byla dost udýchaná, a teď se nemůžu nadechnout, ani vydechnout. Zasténala jsem do polibku. On mě po chvíli přestal líbat a odtáhl se. Nechal mě ležet na stole. Vydechovala jsem jako šílenec. Emma mě vyděšeně pozorovala. „neboj Emmi" zasmála jsem se. Pak jsem se podívala do boku, a Legolas opět držel v ruce pivo. Jak mu to může chutnat.. Posadila jsem se, a sledovala ho. Najednou Gimli přepadl z židle. „závod skončil" pronesl Legolas. „joo!" zařvala jsem slavnostně. „vyhrál jsi! To se oslaví!" zařvala jsem a skočila mu do náruče. Smáli jsme se na sebe, a já do ruky vzala pivo. Legolas mě pustil a odstoupil. Ještě pořád měl mokré vlasy i oblečení. „neboj Legolasi!" zasmála jsem se a napila se. „až do dna!" vykřikl Legolas. Byla jsem tak v půlce, už jsem pomalu nemohla. Nevím jestli to bylo tím, že už se do mě nic nevleze nebo tím, že to piju na sílu. Po chvíli jsem tomu přišla na chuť, a s radostí jsem ho vypila až do dna. Praštila jsem s vypitým pivem o stůl a zasmála se. „joo!" vykřikl Legolas. Vzala jsem ho za obě ruce a začala poskakovat. On se jen smál a sledoval mě. Emma pořád znuděně seděla na lavičce. Přestala jsem poskakovat, a s úsměvem se mu zahleděla do očí. On mi více sevřel ruce a roztomile se na mě usmál. Najednou se ke mně přitiskl. Hned jsem ho taky objala. Nevím co mě to popadlo, ale v tu chvíli jsem měla neuvěřitelný pocit. Cítila jsem štěstí, lásku, radost a hlavně to, že ho nechci pustit. Jsem neuvěřitelně ráda, že je tu se mnou.. A vždycky bude. Více jsem se k němu přitulila, a snažila se být jeho tělu co nejblíž. Ještě dlouho jsme se tam objímali. Za žádnou cenu jsem od něj nechtěla pryč.

Byla hluboká a temná noc. Já, Legolas a Emma jsme stáli na hradbách, a sledovali okolí. Byli jsme zahalení v šedých pláštích. Stála jsem vedle Legolase, a držela se s ním za ruku. „Emmi, nejsi už unavená?" zeptala jsem se jí. „jo" zývla si. „asi půjdu už spát" usmála se ospale. „tak dobrou" popřála jsem jí. „dobrou Teliss, dobrou Legolasi" popřála a odešla. Hned jsem se podívala na Legolase. Zvedl ruku, a dlaní mě pohladil po tváři. Zavřela jsem oči, a nechala se unášet myšlenkami.. Dovedli mě k touze, pocítit ho v sobě. Otevřela jsem oči, a on mě s úsměvem pozoroval. V tuto chvíli jsem byla schopná udělat i věc, které bych třeba později litovala. Přistoupila jsem k němu blíž, až se rty skoro dotýkali. Dala jsem mu dlaně na ramena, a pomalu sjížděla dolů. Užívala jsem si každý dotek. Až jsem byla u jeho dlaní, chytla jsem je do svým a usmála se na něj. On mi je sevřel a úsměv mi opětoval. Snažila jsem se tu touhu potlačit, aby se navždy ztratila, ale nešlo jí zabránit.. Sténavě jsem vydechla. Už mě aji to mé vydechnutí vzrušilo. Přítulně se usmál, a naklonil se. Jemně mi začal líbat krk. To mě donutilo tu touhu přestat tlačit v sobě. Při mém lehkém sténání, jsem ho začala vyslékat. Pořád mi líbal krk, a u toho mě také začal svlékat. Pohladila jsem mu jeho holé, vypracované břicho. Přestal mi líbat krk a usmál se na mě. Pomohl mi svléct se z oblečení. Potom mě pomalým krokem dovedl ke zdi. Opřel mě o ni, a políbil mě. Zvedl mi jednu nohu. Oběma rukama jsem se mu chytla za krkem, abych chytla větší rovnováhu. On se díval dolů. Já jsem se mu i tak dívala s úsměvem do tváře. V hlavě se mi hromadilo dalších několik myšlenek, ale náhle je všechny zrušila bolest a vrušení. Začala jsem lehce sténat. Zatím přirážel pomalu, ale po chvíli trochu zrychlil a přirážel pořád hlouběji. Teď mě vzrušoval každý jeho pohyb. Najednou ale zasténal, což byl extrém. Dala jsem mu jednu ruku za hlavu a přitáhla si ho do polibku. On mi polibek hned opětoval ale pořád pomalu přirážel. Nahl se ke mně a hladově mi políbil krk. Hlasitě jsem vykřikla vzrušením, až se i ptáci na stromě lekli a odletěli. Sténavě jsem pošeptala jeho jméno a on mi přestal líbat krk. Místo toho mi dal krátou pusu na rty a pak se podíval dolů. Začala jsem cítit ten pocit. Už jsem to dlouho nevydržela potlačovat a vyvrcholila jsem. Tři vteřiny po mně vyvrcholil i Legolas a hlasitě zasténal. „Teliss!" vykřikl slastně a zaklonil hlavu. Dlouze jsem zasténala a nakonec jen vydechla. Legolas se zase narovnal a zavřel oči. Opřela jsem se čelem o to jeho a vydechovala stejně zběsile jako on. „lásko.." pronesl sténavě ale byl moc unavený otevřít oči. Taky jsem je měla zavřené, ale když mě oslovil, jsem si ho k sobě víc přitáhla rukama, kterýma jsem se ho držela za krem. Něžně jsem se natáhla k jeho rtům a krátce ho políbila. On mě hned políbil taky a pomalu otevřel oči. Podíval se dolů a vyjel ze mě. Obklékli jsme se a stoupli si zase na kraj. Legolas se na mě podíval. Jak jsem se k němu otočila taky, tak se usmál. Opětovala jsem mu vřelý úsměv, a mrkla na něj. Zadívala jsem se do dáli. Legolas se podíval nad sebe. „hele" pronesl. Také jsem se podívala nahoru, a viděla hromadu překrásných hvězd. „páni... To je překrásný" pronesla jsem s  úžasem. Zanedlouho za námi přišel Aragorn. Podíval se nad sebe jako my, a viděl tu krásu. Pak se zadíval do dáli. Legolas se zadíval s ním, ale já pořád zírala na ty hvězdy. Pak jsem si všimla i půlměsíce, který jasně zářil. Najednou jsme uslyšeli řev, a volání o pomoc. Vběhli jsme do místnosti, kde Pippin držel Sarumanovu kouli, vypadalo to, jakoby mu snad vysával mozek. Aragorn zasáhl a vzal mu ji. Vysílilo ho to, a Legolas ho přidržel. Aragornovi vypadla koule z ruky, a ta se kutálela pryč. Gandalf na ni hodil plášť. „hlupáku Bralovská!" zanadával mu Gandalf. Pak si ale všiml, že s ním není něco v pořádku. Pippin vypadal jak mrtví. Byl v extrémním šoku. Emma ke mně přiběhla a objala mě. Klekla jsem si k ní, a objala ji nazpět.

Jak bylo všechno zase v pořádku, opět všichni zalehli na tvrdou zem, na které byly deky. Lehla jsem si vedle ospalé Emmi. Ta si zývla, a asi usnula. Najednou mě někdo zezadu objal a přitulil se ke mně. To nemohl být nikdo jiný než Legolas. S pomyšlením na to, co jsme před chvílí prožili, jsem usla hned.