Jeden Člen Navíc

21. Spolustrávená Noc

Převlékla jsem se do mé oblíbené noční košilky, a chtěla si jít lehnout vedle Emmi. Přišla jsem do postele, a lehla si. Chvíli jsem se snažila usnout, ale když to pořád nešlo.. Vzdala jsem to. Opět jsem tedy vstala, a šla na chodbu. Ještě jsem se ohlédla do dveří, jestli Emma spí. Naštěstí pořád tvrdě spala, tak jsem za sebou opatrně zavřela dveře. Snad si ještě vzpomenu, kde má Legolas pokoj. Samozřejmě jsem to věděla, ale jak jsem před jeho pokoj přišla a chtěla zaklepat, opravdu jsem si nebyla úplně jistá, jestli je to jeho pokoj. Tak jsem tedy vydechla, a zaklepala. „dále" povolil Legolas, tak jsem pomalinku otevřela. On stál na svém malém balkónu, a opíral se o zábradlí. Pozoroval ty krásné hvězdy, a oblohu. Měl svou bílou krajkovou košili po pas, a volné kalhoty. Jak jsem za sebou zavřela, ještě jsem zamkla. V tom se na mě ohlédl. S ladnou chůzí jsem k němu přišla, a zastavila jsem se až těsně před ním. Když jsme si hleděli přímo do očí, natáhla jsem k němu ruku a pohladila ho po rameni. On se více usmál, a já jsem se mu chytla kolem krku. On mi podebral nohy, a posadil mě do postele. Nepouštěla jsem se ho, protože jsem nechtěla aby se odemě vzdálil. On se ke mně přibližoval, až mě vzal za boky a praštil se mnou doprostřed postele. Přítulně jsem se zasmála, ale můj smích on přerušil tím, že se přistiskl k mým rtům. Začal mi je vášnivě líbat, až jsem do polibku zasténala. Ležel nademnou, takže nad líbáním měl větší moc. Mé hnědé vlasy jsem měla všude. Na očích, na nosu, a skoro i na rtech. To mě donutilo se do polibku zasmát. On se s úsměvm odtáhl, a jak viděl že mám obličej plný mých vlasů, zasmál se. Dal mi je za ucho, a zahleděl se mi do očí. „Legolasi" oslovila jsem ho s úsměvem, a držela se ho za krkem. „ano?" zeptal se přítulně a pořád na mně ležel. „polib mě" usmála jsem se. On se nademě naklonil, a a jemně mi políbil rty. Hned jsem mu polibek opětovala, a rukama si to přitáhla blíž ke svému tělu. Při líbání mě začal lehce vyslékat z mé zelené košile. Vyhrnul mi ji, a přestal mě líbat. Slezl ze mě, a sundal mi ji. Byla jsem před ním úlně nahá, a on si na mě zase jemně lehl. Opět mě políbil, a přitom jsem začala já vyslékat jeho. Zbývaly mu jen kalhoty, když v tom někdo zaklepal. Legolas mě ihned chytil za boky a hodil si mě vedle sebe. „pane Legolasi?" ozval se něčí hlas. „jsem unavený, jděte pryč!" přikázal Legolas. „chci zkontrolovat, jestli je vše v pořádku!" volal hlas. „ano, všechno je v pořádku, můžete jít!" přikázal Legolas už docela naštvaně. „odemkněte prosím, chci se ujistit že Vám nic není" žádal. „říkám že jsem unavený" zopakoval Legolas. „dobrá, dojdu si pro náhradní klíč" pronesl ten hlas za dveřmi, a pak jsme slyšeli kroky pryč. Legolas se na mě s vytřeštěníma očima podíval. „schovej se!" přikázal. „budu dělat placku divej.." lehla jsem si pod peřinu. A rozplácla se. Řekla bych, že opravdu nešlo poznat, že tam jsem. Poté jsem slyšela, jak někdo otevřel dveře, a jde k posteli. Cože! Proč sem jde! Sedl si těsně vedle mě. „Pane Legolasi, nechce si o tom promluvit?" zeptal se ten hlas, a byl opravdu blízko. „ne, děkuji, ale když mě omluvíte, chtěl bych jít konečně spát" požádal Legolas. „dobrá, já Vás nechám" řekl hlas, ale když vstával, opřel se o mé břicho a to mě donutilo zasténat. Chvíli se nic, nedělo, ale pak mi ten podle všeho elf odkryl peřinu. Hned jsem vyjekla, ale Legolas mě včas chytil, a schoval si mě za jeho tělo, než si mě elf stačil prohlédnout. Byl otočený zády k němu, a tisknul si mě k sobě. Lokty měl těsně pod mými prsy. Dala jsem dlaně na jeho ruce a zavřela oči. „slečno Teliss?" oslovil mě elf. „ano?" optala jsem se ho neklidně. „co tu děláte?" zeptal se elf, ale přitom musel znát odpověď. „povídali jsme si" odpověděl za mě Legolas. „a proč... jste nahá?" zeptal se mě ještě. „hele, o tomhle nikomu neřekneš, jasné?" přikázal mu Legolas, a protože mu chtěl vidět do očí, přikryl mě peřinou a pustil mě. Ohlédl se na něj, a čekal na jasnou odpověď. „jsem králi věrný, pokud se na to bude ptát, budu nucen říct pravdu" obhájil se elf. „ne! Chápeš že ji mám rád, a nechci aby od otce dostala kdoví jaký trest!" vykřikl Legolas. Elf si jen povzdychl. „copak nejste věrný i mně?" zeptal se ho Legolas. „ano, to jsem" souhlasil elf se sklopenou hlavou. „tak to nikomu neříkejte... Prosím" požádal Legolas. „to ne, cítím se hrozně když mě princ o něco žádá.. Takhle to nechci" zasmutněl elf. „dobrá, tak to nikomu neřeknu" souhlasil nakonec. „opravdu?" zeptal se ho pro jistotu Legolas. „opravdu" souhlasil elf s jemným úsměvem. „děkuji" Legolas mu úsměv opětoval, a ohlédl se na mě. Elf mezitím odešel. Legolas se ke mně přiblížil, a usmál se. Já jsem se usmála spíš falešně. „copak?" zeptal se starostlivě. „bojím se, že to někomu řekne" odpověděla jsem zklamaně. On se podíval dolů, a pak zas na mě. Opřel se o kraj postele jako já, a pozoroval protější zeď. Přisunula jsem se k němu, a položila si hlavu na jeho nahou hruď. On mě chytil v pase, a palcem mi hladil kůži. Já jsem jednou rukou obmotala jeho tělo, a druhou si položila na jeho hruď, před sebe. On mi dal jemnou pusu na vlasy. Pomalinku jsem usínala, ale najednou jsem si na něco vzpomněla. „počkat, a co Emma!?" vykřikla jsem, a sedla si, abych mu viděla do očí. „ty jsi ji tam nechala?" zeptal se s úšklebem. Já jsem provinile přikývla. „kdybychom  měli dítě, tak by sis rozmyslela ho nechávat samotné" uchechtl se. Já jsem se prvně taky uchechtla, ale pak jsem nad tím začala přemýšlet. To on zpozoroval, tak se přisunul, a s úsměvem mě dvěma prsty pohladil po tváři. Já jsen koukala na polštář, a přemýšlela nad první části jeho věti.  Po chvíli přemýšlení jsem se na něj podívala. On se usmál, a začal vstávat. Oblékl si svou košili, a vzal do ruky tu mou. Zase si sedl ke mně, a podal mi mou košili. Protože jsem pořád zírala na jedno místo, dal mi ji na hlavu a vstal. Zasmála jsem se stejně jako on, s oblékla si ji. Vstala jsem, a došla k němu. Přišli jsme ke dveřím. Otevřel je dokořán, a nechal mě projít. „děkuju" usmála jsem se, když jsem procházela kolem něj. On mi sladký úsměv opětoval, a šel hned za mnou. Cestou jsme potkali stráže, kteří se tam procházeli, a asi hlídkovali. Vešla jsem dovnitř mého pokoje, a viděla, jak Emma pořád spí. Ulevilo se mi, a za Legolasem jsem zavřela dveře. Emma měla zabranou jednu půlku postele, tak jsem si lehla na druhou, a Legolas si lehl vedle mě. Hned jsem se k němu přitulila. „dobrou" pronesla jsem. „dobrou" zašeptal mi do vlasů.