Sídliště Sodoma, kdesi ve východní Evropě, je ghettem ztracených existencí. Místní děti vyrůstají ve stínu opuštěné továrny nazývané Mordor. A postupně zjišťují, že tato místa mají svý hrůzná tajemství.
Na motivy pravidel Little Fears dle vyprávěné...
Leze liška do bezu, já tam za ní nevlezu! Kudy ona, tam ne já, ona bydlí s blechama! (Posměšná dětská básnička)
Vlastně si za to mohla ona sama, když do nich vrazila. O velké přestávce dosahoval ruch na chodbě školy maxima, když se protahovala mezi vesměs staršími spolužáky, převyšující ji o hlavu až dvě. A přitom vrazila do skupinky starších kluků. Nikdy by si jí nevšímali, prtěte, kdyby na sebe tak hloupě neupozornila. "Co je to tu za smrad!" otočili se k ní ten největší a chytil ji za rameno, když se pokusila rychle prosmýknout okolo. Bolestí zkřivila tvář a vykvikla, čímž na sebe jen upozornila. Roj dětí na chodbě se zastavil, aby přihlížel zábavnému divadlu. O hlavu větší kluk ucukl, když se jej pokusila kousnout "To malé smrádě páchne jak žumpa! Ty nevíš že do školy se máš umýt, Sodomská špíno!!? Ukáži ti vodu! Tu tam neznáte!!" ušklíbl se posměšně a táhl ji k záchodům. Klučičím záchodům, kde to fakt smrdí. Chčijou kluci schválně na zem, aby to tam páchlo? Ona sama by tam tedy nikdy dobrovolně nešla! Ale v té chvíli neměla na výběr. Sodomská špína, to byla obvyklá urážka. Sodoma se přezdívalo starému sídlišti, které se dávno mělo zbourat. Vždy mělo špatnou pověst, ale postupně času se stalo ghettem chudiny města. Zvláště když se před dvaceti lety zavřela tamější továrna. Sodoma byla místem plném ztracených existencí, které nebylo kam jinam přesídlit. Ctné obyvatele města děsila představa, že se jim rozlezou po jejich ulicích, proto sídliště stále stálo. "Ta zablešená Liška není ze Sodomy!!! Je z Mordoru! Smrdí Mordorem!" protestoval jakýsi klučina, ale vzápětí raději ztichl, aby se nestal cílem posměchu on sám. Ale ona to dávno věděla, že Sodomští možná drží přisobě, ale ne při ní. Ona nežila v žádném z těch zašlých panelácích, kde občas tekla rezavá voda a měli poblikávající elektřinu. Byla z chatrče, která stála v bezovém křoví a změti odpadků u zdi Mordoru, opuštěné továrny kam byl zakázán vstup. Říkali ji Liška, alespoň Sodomští ano, ale většinou "Zablešená liška z bezu". A ano. smrděla! Ona i všechno její oblečení smrdělo směsí nasládlého pachu odpadků a olejovitého zápachu továrny, stejně jako kůlna, ve které bydlela a potok, ze kterého brali vodu. S tím se nedalo nic udělat. V té chvíli se objevil Vrabčák a vrhl se na jednoho z kluků. Byl od nich o třídu níže a o půl hlavy menší s stál proti třem. Liška překvapeně ucukla. Opravdu nečekala, že se jí někdo zastane. Vrabčák, o jeho otci se vědělo že je zkušený lovec, byl kostnatý kluk s brýlemi, který trávil hodně času v lese za Sodomou. A jeho nečekaný útok trojici zaskočil. Jak hoch upoutal pozornost, podařilo se Lišce vyklouznout ze sevření a prosmýkla se stranou do přihlížejícího davu. Vrabčáka ale zatím srazili na zem. Většina školy považovala děti ze Sodomy za odpad, co nemá na jejich škole co dělat. Možná právě proto drželi Sodomští při sobě. Do chumlu rvoucích se kluků vrazil Liščin spolužák Míša. Ač byl o dost mladší než ostatní v chumlu, dorovnával to svou váhou a až heroickým nadšením. Tak se z toho stal jeden z mnoha pravidelných zápasů mezi Sodomskými a Měšťáky. Pak se do toho vložila i dvojčata, především Kavka. Její brácha, kterému se přezdívalo Havran, sportovec a kliďas se držel nejdříve stranou a snažil se rvačku ukončit po dobrém. "Pozor! Jde ředitel!" křikl do chumlu, ale nikdo ho neposlouchal. Jeho sestra Kavka skočila mezi rvoucí se kluky a hned rozdávala rány okolo hlava nehlava. A tak se přidal také. Hlahol a skandování na chodbě přešlo v burácivé nadšení. A naštěstí pro Sodomské, bylo rozhodnuto dříve, než se přidali další Měšťáci. "Jó!" řval nadšením Míša. "Sodoma vyhrává! Jsem jako Segal! Jsem zabiják!" chechtal se a chlubil nadšeně. Což bylo dost hloupé, Liška couvla více do davu, zbytečně provokuje Měšťáky a těch je mnohem více než Sodomských. Až se na něj vrhnou, Kavka ani Vrabčák mu už moc nepomohou. Ty už dostali svoje a jsou rádi, že ještě stojí na nohou. Ti nesdíleli Míšovo nadšení a snažili se spíše vytratit dříve, než z toho bude průšvih. A právě včas! "Co se to tu děje!!!" přerušil hlahol přísný hlas ředitele a hleděl na trojici zbitých hochů a o čtyři roky mladšího Míšu, chlubícího se svým vítězstvím! "Všichni okamžitě do ředitelny!" ukončil vztekle celou šou a očima hledal zbytek Sodomských. Ta verbež ze sídliště dělala neustále problémy! Jsou to kriminálníci, o tom nepochyboval. Nakonec ukázal na Havrana a Kavku. "Odveďte ty tři na ošetřovnu!" Liška si všimla Elis postávající stranou, další ze Sodomských dětí, snaživá jedničkářka z vily u Mordoru, to ona přivedla ředitele. Dav dětí na chodbě se rychle rozešel, zůstalo jen trochu krve na podlaze z rozbitých nosů.
Vlastně to byl nakonec jen obyčejný den ve škole, jeden z mnoha podobných. Míša dostal poznámku za to, že se rve a je drzý. Pak psali písemku z matiky, ve které Liška úplně pohořela. Ale to ji netrápilo. Byla to jen známka z matiky. Na ní svět nestojí. Ona byla myšlenkami úplně jinde, překvapena tím, co se stalo o přestávce na chodbě. Nešlo o rvačku mezi Měšťáky a Sodomskými, to nebylo nic nového. Ale někdo se jí zastal! Ta rvačka vznikla protože se jí Vrabčák zastal. Malé holky co ani nebyla ze sídliště Sodomy, ale ze staré dílenské kůlny na nářadí, co patřila spíše k Mordoru.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
--------------------------------------- Toto je další příběh vyprávěný dle námi hraně RPG hry. Přepisovat odehraný příběh je specifické a dosti náročné. Mate snahu sklouznout k prostému popisu děje. Což by ztratilo hloubku a zajímavosti.
V tomto případě je zajímavosti, že hráčům byly přiděleny postavy tak, aby se rozhodilo standartní role v naší skupině. Obvykle vůdci dostali mladší postavy vo musí více poslouchat. Méně průrazní hráči naopak starší výraznější postavy.
