Děti Mordoru (Little fears)

Kuchyně

"Musíme jít do Mordoru!" naléhala Liška.
"Nejdříve musíme sehnat jídlo! Kde je tu kuchyně, Elis?" optal se Medvídek.
Dívka ukázala na dveře naproti.
"Ta je hned tady!"
Byla nevyspalá a ranní rozepře s Větvíkem ji ještě dorazila. Vnímala už jen tak napůl. A jediné, co opravdu ještě chtěla, bylo dostat se zpátky do jejich světa. Tohle byl nejhorší výlet, jaký kdy zažila. A v hloubi duše v ní narůstalo podezření, že to je i poslední její výlet. Jsou tu ztracení. Ztracené děti.

"Mně se to nelíbí!" kňourala Nina a nejistě se rozhlížela po nevelké místnosti. "Tohle je země běsů a nočních můr. Země strašidel. A dům celý vypadá jako by byl opuštěn víc jak sto let! Proč by tu mělo být jídlo?"
"V kuchyni je vždy něco na zub!" trval na svém Havran a otevřel lednici.
Spíše se ji pokusil otevřít. V podstatě se otevřela sama jako obrovská tlama plná zubů a slizkých chapadlovitých jazyků, které po něm hned vystřelily. Vyděšeně odskočil.
"Sakra!" zaklel překvapeně.
Medvídek lednici rychle zabouchnul.
"No na zub jsi mohl být ty!" uchechtl se,"
"To není k smíchu! Vše tu chce spíše sežrat nás! Já bych raději šla!" prosila Liška, která hlad znala.
"Je tu kuchyně a já něco najdu!" trval na svém Medvídek a dal se do hledání. Zásoby v jeho batohu došli včera ráno a polévka z krys k večeři u čarodějnice byla už také hlubokou minulostí. Měl hlad. Hlad který on sám nikdy dříve nezažil. Maminka mu nikdy neopomněla připravit svačinu do školy, nebo uvařit dobrou večeři.
Už mnohokrát v životě tvrdil, že má hlad jako vlk, ale teprve teď opravdu cítil, co to je hlad jak vlk, kdy se vám vnitřnosti křečovitě svírají až nevíte, zda nebudete naopak zvracet. A máte dojem, že ani nic sníst nedokážete. Nějaké jídlo nalezt musí.

Kavka se zatím vrátila zpátky do sklepa, který byl prázdný.
"Koště?" zavolala na ztraceného hocha. "Kde jsi? Vždyť se zase tolik nestalo, tak nedělej kraviny! Přestaň bulet a vylez!"
Kopla do jedné z polic.
"My jsme tví kamarádi!"
Ale nůž držela pro jistotu připravený, kdyby se na ni vrhnul.

"Mám to!" křikl vítězoslavně Medvídek a zvedl do vzduchu jakýsi vybledlý balíček. Až s nábožnou úctou je položil na stůl a rozdělal.
"Sušenky?" vydechla překvapeně Elis a polka sliny. Zřetelně cítila tu chemickou vůní, kterou voní sušenky.
Všichni se rozestoupili okolo stolu. Tohle byl cukr a ten každý z nich chtěl. I malá Liška, která jedla většinou jen kopřivovou polévku, nebo polévku z morku kostí prodávaných v řeznictví pro psy. V lepším případě toulavé kočky či jejich konzervy, když byla Starka rychlá, měla několikrát za život i sladké. Většinou je dostala od někoho z dospělých, které ji tak trochu litovali. Nebo od kamarádů, Medvídek takové věci dostával doma pravidelně a uměl se podělit. A Nina s ním seděla v lavici.
"Kavko!" zavolal sestru Havran, ale ta neodpověděla.
"Kavko, našli jsme tu jídlo!"  zavolal znovu.
"Nic nechci!" ozvala se ze sklepa podrážděné.
"Tak můžeme!' rozhodl Medvídek a vzal první ze sušenek. Vzápětí se do nich pustili s touhou drogově závislého narkomana. Rychle je chroupali, aby mohli vzít hned další a během několika vteřin nezůstalo na stole nic. I těch několik málo drobků vysbírali nasliněným prstem.
Byly sladké. Až nezvykle proslazené a chuť byla podivně chemická, napadlo Lišku, ale nebyla znalec sladkostí a byl to cukr. A ten teď potřebovali.
Jen toho bylo příliš málo. Musí se dostat odsud.

Existuje několik vchodů do Mordoru. Ale oni se rozhodli použít ten hlavní. Normálně se mu vyhýbali, protože byl příliš na očích dospělých. To ale tady nebylo moc pravděpodobné. A byl jim teď nejblíže.
Celý Mordor obepínala dvakrát vyšší zeď než obvykle a za ní ležela neprůhledná kouřová tma, ze které vyčnívali jen komíny. Ale i přesto se dalo rozeznat, že v ní něco obrovského plave. Jak obrovská ryba v černém moři.
Brána byla dokořán a přímo zvala dovnitř. Ale clona tmy, jak četná mlha, bránila nahlédnout dovnitř.
Stáli tam rozestoupení pár kroků před ní a sbírali odvahu. Tohle je Mordor, misto před kterým je každý varoval. Nejhorší místo z celého okolí.
Přímo řvalo varování, sem nechoďte! Venku vás už několikrát málem něco sežralo? Tohle je Mordor, ten vás sežvejká a vyplivne jen proto, aby vás mohl sežrat a požvejkal ještě jednou. No a  pak vás s konečnou platností spolkne jako malinu a bude chtít přídavek.
Potkali tu pouze dvě ztracené děti a ty tu žijí už léta. Mají své zkušenosti. Ví jak tu přežít! A ani jedno by do Mordoru nikdy nešlo.
Tohle byl prostě špatný napad. Z těch špatných ten úplně nejhorší. Ale jak už řekl Medvídek dříve, oni nemají na výběr. Jejich další cesta vede dovnitř.
"Tak pojďme!" zavrčela Kavka podrážděně. Tenhle svět se jí fakt už nelíbil. A také měla příšerný hlad, až se jí z toho motala hlava. Ale byla odhodlaná tu nic nejist. Nedotkla se krysí polévky u čarodějnice ani brokolice nabízenou panenkou Elis. Nejedla ani houby ve sklepě, nic. Nejdříve se dostane ven a pak má ve srubu starý chleba.
Kavka chytla pevněji nůž a jako první vstoupila do té černo černé mlhy Mordoru.