Děti Mordoru (Little fears)

Pravidla srubu Zina

Předně musíme říct, že Aleksander Dalajka byl zkušený lovec a vedl svého syna k znalosti lesa a přežití, jako zálesáka. Proto byl trochu překvapen tou skupinou dětí, která na ně čekala u altánu.
Ten malý tlouštík má batoh, jako by tam měli být nejméně týden. Holčička vedle, dle masky to bude ta, co se jí říká Liška, nemá ani boty a deku drží  zmuchlanou jen tak v náručí. Ta brýlatá má zase jen lehké letní šaty a  růžový baťůžek na zádech, který není ani zvyklá nosit. Daleko s ním nedojde, už teď si ho neustále posouvá po zádech a to ještě ani nevyrazili. Pavlovic dvojčata jako jediní vypadají připraveni na víkend v lese. Což je u dětí toho násosky docela překvapivé. No a samozřejmě i jeho syn.
"Řekli jste doma kde budete?" optal se jich velitelsky.
Všichni okamžitě přikývli.

Ve skutečnosti to v té chvíli věděla jen mamka Medvídka. Všichni ostatní raději neriskovali a pouze to oznámili v dopise. Tak jim to nemohli rodiče zakázat.

Lovec si je zkoumavě prohlédl, ale působily přesvědčivě.
"Dobře, vyrážíme! Je to pět kilometrů!" přikývl nakonec a narovnal si na zádech svůj batoh a kulovnici, po které děti zálibně pokukovali.
I kdyby doma nic neřekli, Sodoma je mikrosvět sám pro sebe, ve kterém se věcí neutají. Až tenhle školní výlet projde sídlištěm, bude každý vědět kdo s ním šel A v konzumu vědí kam a na jak dlouho vyráží. Byl to zvyk, nechat informace o sobě, než vyrazí do lesů, kdyby se něco stalo. I když tentokrát jde v podstatě jen za humna. Žádné problémy nečekal. Pokud bude mít nějaký z rodičů problém, může si pro děcko zajít!
V Sodomě se děti brali spíše jako haranti, co je s nimi potíž a musíte to krmit. Co mají hlavně neotravovat s tím, že vše důležité je naučí život. A i když Dalajka svého syna osobně zasvěcoval do lovu, určitou tvrdost ve výchově zastával i on. Kdo není připraven má trpět!

Po prvním kilometru vzala věci dvojčat Kavka a růžový baťůžek Elis nesl Havran. Všichni se těšili a nadšeně na sebe pokřikovali, čímž plašili zvěř v širém okolí. Lovec se je snažil několikrát ztišit, ale nakonec to vzdal. Stejně měl v plánu je nechat ve srubu a sám jít přes noc mnohem dál do lesa.
Nadšení jim dodávalo sil, i když se na jeho vkus táhli zbytečně pomalu, ale s příchodem večera dospěli bez potíží k srubu Zina, jak stálo vyryto na jeho průčelí. Každý lovecký srub má své jméno, ženské jméno, je to dávný zvyk. A také to usnadňuje orientaci.
Zina byl spíše střední přízemní srub s velkou krytou verandou a dřevníkem s baňou ze zadu. Ale na tu bylo stále teplo. Srub byl na kamenné podezdívce a podsklepen, proto působil mohutně.
Lovec otevřel dveře a okenice, aby jej nechal vyvětrat. Zatím co děti nadšeně vtrhli dovnitř, prozkoumat své nové království.
Srub měl zdobené okenice i trámoví v tradičním lidovém stylu. Jinak byl zařízen střídmě.
Kamna, velký masivní stůl s lavicemi. Medvědí kožešina na dřevěné podlaze. A dvě patrové postele u stěny.
"Já spím dole!" zamlouvala si hned Kavka.
"Já budu spát na kožešině!" prohlásil sebejistě Medvidek. "Kdo chce také?" optal se nadšeně.
"Já take!" přikývla Elis, čímž vyvedla z miry jak Míšu, tak Havrana. Ani jeden s něčím takovým nepočítal.
"Já nechci být sama!" žadonila Liška napůl vyděšeně. Byla poprvé na noc jinde, než v chatrči a teď znejistěla. Z jejího pohledu byl srub obrovský. A postel byla také velká. Již při pohledu na ni se citila ztracená.
"Můžeš spát se mnou!" navrhla Kavka a ukázala přes rameno k posteli na níž stála sportovní taška dvojčat. Liška vděčné přikývla a položila si tam deku. Madrace byla příjemně měkká.
"Je tu i sklep!" oznámila Kavka a seběhla po prudkých schodech ke dveřím dole. Nebyly zamčené, tak nahlédla dovnitř. "Ale je tam jen harampádí!" povzdechla si zklamaně.
"Tak omladino, tohle bude na celý víkend vaše království!" vstoupil lovec do srubu. "A každý srub má svá pravidla!" ukázal na papír, který byl připíchnut na stěně vedle kamen.
"Někteří z vás to možná ví, někteří možná ne, ale v tomhle srubu v zimě cosi roztrhalo tři lovce! Nikdy se nezjistilo, co se stalo. Závora byla zavřená zevnitř. Žádné stopy násilného vniknutí! Ale říká se, že porušili pravidla srubu. A ten je pak přestal chránit!" ukázal významně k papíru na stěně.
Všechny děti přistoupily blíže.

Pravidla srubu Zina:
- Čistota! Udržujte pořádek ve srubu! Před spaním se pořádně umýt!
- Soulad! Žádné hádky, rvačky a kňourání!
- Společně! O všechno se dělit s ostatními. O práci i jídlo.
-Bezpečí! Na noc zavřít a zamknout!

"Já budu přes noc lovit a vrátím se až ráno. Tak že tu budete sami!
Stejně jako ti lovci, co porušili tři pravidla. Jediné které dodrželi, bylo že se zamkli. Tři pravidla, tři mrtví! Neudělejte stejnou chybu!" požádal je vážně.
"Tak že se uvidíme zítra!" rozloučil se a vyšel na verandu, kde vzal svůj batoh a kulovnici. Pak se s úsměvem vydal dál do lesa. Věděl že se o sebe postarají. A pravidla určitě neporuší! Po každé stránce tady bylo bezpečněji než v Sodomě. A pro některé i víc, než u nich doma. Vzpomněl si na Odru, co celou cestu kulhala.

Hleděli na ten papír s určitou nedůvěrou.
"Já se bojím! Asi chci zpátky domů!" znejistěla Elis
Liška se také bála, ale odmítala to dát najevo.
"Pssz. Druhé pravidlo říká, nekňourat!" připomněla Elis. Ta vyděšeně ucouvla.
"Mně se to nezdá!" prohlásil Havran. "Proč by lovci měli pravidlo nekňourat?"
"A umýt se před spaním, to je psané pro děti!" souhlasila Kavka.
"Taky jsem si nevšiml, že by tu kdy dříve taková pravidla byla!" připustil Vrabčák. "Ale ty tři lovce tu fakt někdo zabil. A bylo zamčeno na závoru! To se skutečně stalo!"  trval na svém. A tři dospělí, které něco zabilo v zamčeném srubu, to byl argument, který se nedal tak snadno zpochybnit. Nikdo z nich neměl tolik odvahy, aby porušil pravidla s tím, že je to celé blbost. Protože venku se začínalo stmívat.

"No pokud se máme rozdělit, tak já mam všeho dost," oznámil Medvídek a vybalil z batohu hromadu oblečení. Jedny z trenýrek si hned nasadil na hlavu! Rozptýlil tím všeobecnou stísněnost.
Pak položil na stůl bábovku a řízky.
"Ale nejdříve by jsme se měli umýt, než se setmí!" připomněl jim všem Havran.
"A můžeme pak zamknout!" souhlasila Elis.
"Dobře, holky jdou první!" oznámila klukům Kavka. "A jestli do té doby porušíte pravidlo dělit se. Já poruším pravidlo nervat se!" varovala je ještě.
"No jasně, rozbiješ nám hubu!" doplnil ji Medvídek.
"No to si piš!" souhlasila.