Děti Mordoru (Little fears)

Pátek

Největší novinkou pátečního rána byl návrat Vrabčáka. Ranní cesta limuzínou se již pomalu stávala pravidlem, na které si rádi zvykali, ale mělo to i své stinné stránky. Měli mnohem méně času na vzájemné sdělení si všech novinek.
Jeden přes druhého se snažili varovat a vysvětlit Vrabčákovi co je Omega a jaké mají s ní osobní zkušenosti. Ale prostě na to bylo příliš málo času.
Bylo skoro s podivem, že se dostal ke slovu i Vrabčák, aby jim sdělil svou novinku.
"V lesích za Sodomou je lovecký srub. Několikrát jsem tam s otcem přespával. Ale teď chce, abych tam přespal bez něho, jako zkoušku odvahy! Ale mohu si vzít sebou své kamarády! Kdo z vás by šel? Bude to na celý víkend!" rozhlédl se po ostatních, když limuzína parkovala před školou.
"Já každopádně! Pokud mohu vypadnout z domu, tak jsem pro!" byla Kavka první, která se přihlásila. Vrabčák se usmál, doufal že Kavka půjde. Byli v podstatě sousedé, i když bydlel ve vedlejším vchodu stejného paneláku, měli společnou stěnu bytu a balkóny vedle sebe. A znal, jak těžké to mají dvojčata s otcem. Ale byl tu ještě jeden důvod. Kavka byla prostě fajn. Jediná holka kterou znal, co nezkazila žádnou kravinu a jen tak se něčeho nezalekla. Líbila se mu. A pokud by se jej někdo zeptal, jako že se ho naštěstí nikdo ještě nezeptal, koho si jednou vezme za ženu, řekl by že Kavku. Teď jej potěšilo, že se přihlásila a bude tam s ním. Hned se cítil jistěji.
"Já také!" řekl automaticky Havran, ale pak si uvědomil, že má domluvené rande s Elis. Samozřejmě že jde jen o procházku a pokec, ale možná se budou držet za ruce. Už při tě představě se mu vehnala krev do tváře. I když by to nahlas nepřiznal ani před Kavkou, natož před ostatními, vlastně na to domluvené rande chtěl a těšil se na něj.
No měl z něj i strach. Že se ztrapní. Něco blbě řekne. Nebo se mu vysměje?
Snad ne, vždyť sama chtěla. Při té vzpomínce se usmál. Už se chtěl omluvit, že vlastně nemůže, když se ozvala Elis.
"Já jdu také!" řekla odhodlaně.
"No já každopádně!" usmál se Medvídek.
"Mohu i já?" optala se Liška nejistě. Stále si nemohla zvyknout, že patří mezi Sodomské.
"No jistě!" přikývl Vrabčák.
Strávit víkend z kamarády bude fajn. A navíc se cítil trochu jistěji. Neměli přespat v jen tak nějakém srubu. Je to ten srub ve kterém v zimě zemřeli tři lovci, něco je v noci roztrhalo. Našli je mrtvé skoro až po týdnu, kdy už byli zmrzlí na kost. A nikdy se nezjistilo, co přesně se jim stalo. I když teorií a povídaček bylo více než prstů na obou rukou.

"Hlášení ředitele.
Upozorňujeme žáky, že  zákaz vstupu  do suterénu školní budovy bez doprovodu učitele, nebo školníka, je stále platný. Žáci ze starého sídliště, jež toto nařízení stále porušují, budou potrestáni!
Opakuji hlášení...."
"Co je to za blbost. Nic takovéto nikdy neplatilo!" nesouhlasila Kavka.
"No do sklepa se nesmělo vždy?" váhal Havran.
"Bez dovolení! Ale mohl tě tam učitel poslat! Nemusel tě vodit dolů za ručičku! Když tě poslali pro školníka, tak se vždy chodilo sklepem! Nikdo se nešel oblékat a obouvat a odcházet to z venku!" trvala na svém Kavka. "A ten sketa školník to určitě práskl!"
"Měli jsme povolení od knihovnice. Dokonce nám půjčila klíč! To je důkaz že jsme povolení měli," přemýšlel Havran.
"Nebuď naivní brácha. Slyšel jsi, bez doprovodu. A ten jsme neměli. Omlátí nám to o hlavu, to se klidně vsadím. A rovnou ti řeknu, že Elis z toho vynechají! Vsaď se! Jdou po Sodomských!" nabídla ruku na stvrzení sázky.
"Musíme s tím něco udělat," zachmuřilo se dvojče.
"Chceš si stěžovat? Kde? U ředitele?" vysmála se mu.
"Promluvím s tělocvikářem. Je také ze Sodomy, tak to pochopí!" navrhnul Havran. "Hned po škole za ním zajdu!"

Elis seděla v klubovně Prominentního školního klubu Omega hned vedle předsedy Dimitrije a byla tím dosti nesvá.
"Má někdo nějakou připomínku k činnosti klubu?" optal se Dimitrij.
Elis nejistě zvedla ruku.
"Já!"
"Jakou?" pohlédli všichni k ní.
Nejistě se nadechla, byla tam opravdu nejmladší. A také se na ní všichni tak dívali. Jako ma paťáka, co se snaží kritizovat osmáky.
"Myslím že je tu problém! Sodomští..." začala odhodlaně přednášet stížnosti svých kamarádů.
"Ano, Sodomští jsou problem!" souhlasil Dimitrij.
"Ne! Naopak! Neustále jdou všichni proti nim," odporovala Elis.
"Já tu mám něco jiného!" nesouhlasil Dimitrij a ukázal na papír před sebou. "Stale se rvou!"
"Protože je ostatní provokují!" nesouhlasila Elis.
"Provokování se těžko dokazuje!" povzdechl si predseda Omegy. "Ale i kdyby, nemohou proto hned všechny sbít! Rvačky jsou zakázány a celkově  je násilné řešení sporu primitivní a nevhodné! Nemyslíš?" otočil se k ní.
"To jo," uznala Elis, ale nechtěla se jen tak snadno vzdát.
"Starší spolužáci odvedli malou holku do umývárny nutili jí mýt se před nimi? To není vhodné!" nesouhlasila.
"Ve školním řádu jasně stojí, že žáci přichází do školy čistí a vhodně oblečení!" citoval ji řád.
"Ale u nich neteče voda. Myje se v potoku co teče z továrny. Ta voda prostě páchne a není to její vina!"
"Nemůže chodit do školy smradlavá. Je to nedůstojné školy a neuctivé vůči spolužákům!" trval na svém Dimitrij. "Musí se teda umýt při příchodu do školy! A k tomu ji vedli starší z Omegy!"
"A vyprat si oblečení může také? To tu bude chodit mokrá? A co v zimě? Navíc ji nechali umýt v záchodě!" nesouhlasila naštvaně Elis.
"O tom tu nic nemám!" pokrčil rameny Dimitrij. "Ale mám tu tykání, drzé průpovídky a vulgární výrazy Sodomských před učiteli a ředitelem!" pohlédl k ní.
Hned pochopila, že jde o Kavku. Jen pokrčila rameny.
"To bude pravda," připustila.

"O co jde Pavle?" zeptal se tělocvikář. Škola už oficiálně skončila a Havran si na něj počkal před kabinetem.
"Proč jsi nebyl na posledním tréninku?"
"Nestihl jsem to!" omluvil se. "Ale chtěl jsem říct, že to s Omegou je potíž. Měšťákům to v podstatě dovolilo šikanovat Sodomské."
"To trochu přeháníš! Nemyslím si, že by ředitelovi šlo o šikanování dětí ze Starého sídliště!"
"Možná ne řediteli, ale žákům kteří dostali tu možnost díky odznaku! Těm ano. Provokují a ponižují, a pokud protestujeme, hned nás potrestají za porušení řádu."
"Nesmíte se hned prát! Zkuste si zachovat chladnou hlavu!" mírnil ho učitel.
"No ono je to jejich slovo proti našemu. Stalo se, že si Omega odvedla někoho stranou a zbila ho tam v přesile. Když je nenásledujeme, je to porušení pravidel. A když ano, jsme v tom sami! A samozřejmě se pak věří jim. Tohle nelze řešit chladnou hlavou! To znamená nechat se šikanovat!" nesouhlasil Havran.
"Dobře! Upozorním na to ředitele," slíbil učitel. "Ale choď na trénink. Máš talent Pavle a byla by škoda jej promarnit ve rvačkách!" poplácal jej po rameni.
"Dobře!" přikývl hoch.