Uplynul další šílený den ve škole, která se pomalu měnila v trestanecký tábor strachu. Tam teď vládnul Morozov a v tmavých koutech chodeb, světla najednou svítila špatně a pofňukávala, střežili spálené děti. Většina žáků si jich nevšímala, pravděpodobně je neviděli. Jen pár nejcitlivějších mělo dojem, že občas spatřila přízračnou zčernalou tvář.
A pak tu byli oni, Sodomští. Kteří je viděli v každém koutě. Viděli je bloudit pomalu v davu přesunujícího se žáků. Už byly úplně všude.
"Normálně mne střelil!" ukazoval jim všem Vrabčák pod vyhnutým tričkem drobnou jizvu po spálenině.
"Chtěl jsem s ním mluvit! Jen se na něco zeptat. A ono di mne prohlíželo, jako by si nebylo jisté. A pak vytáhlo pistoli a střelilo mne do břicha!
Větvik rozepnul bundu a vyhrnul svoje tričko.
"Moje je už větší!" ukázal na svou jizvu po střele. Měla teď roztřeseně okraje které se rozbíhaly na centimetr okolo.
"Ale to nejdivnější přišlo až pak!" pokračoval Vrabčák. To dítě zmizelo a vzápětí si mne zavolal Morozov do ředitelny!
Normálně mne hned nahlásilo!"
"Odprasklo tě a pak prásklo!" uchechtl se Smíšek.
"A co chtěl?" optal se Havran.
"No.. jak se jmenuji. Odkud jsem. Jaké mám kamarády. A zda jsem někdy vlezl do továrny! Řekl jsem že ne! Že tam si tam nehrajeme! Že chodíme do lesa! Kdyby se ptal i vás, musíte to potvrdit. Že si hrajeme jen v lese! ,...
Má hrozny pohled, není lehké mu lhát! Téma očima se propaluje až do hlavy! A vše si zapisuje.
Určitě nás hledá!"
"Tam dole nás neviděl!" protestoval Havran.
"Ani jeho spálené děti! Byli jsme natření tím svinstvem!"
"Co to zase kecáte?" nechápavě si je prohlížel Smíšek.
"To se stalo, když ses nám vyhýbal!" odfrkla si Kavka.
"Byl jsem nemocný!" odporoval hoch.
"No, tak já ti to klidně vysvětlím v soukromí! U vás?" navrhla dívka drze a mrkla na něj.
"Tak jo!" souhlasil nadšeně. "Mamka teď není doma! Můžeme si pustit pak film! Mám Pána prstenů! To bude na dlouho! Jedno kolo tři hodiny!" pochlubil se.
"No ty víš jak přesvědčit holku!" usmála se Kavka šibalsky.
"To bych se přidal také!" přikývl Větvik.
Kavka na ně nejisté pohlédla!
"Tak trojka jo!"
"Segra kroť se! Je jim deset!" zavrčel Havran.
"Ty si všímej Alisy!" zpražila ho pohledem, co ji kazí legraci.
"Já pujdu s vámi! Budeme společenstvo!" navrhnul Medvídek nadšeně.
"Tři?" zapochybovala dívka.
"A mohu se přidat i já?" škemrala Liška. "
"Jasně!" vyprskla pobaveně Kavka a rozcuchaka ji čupřinu zrzavých vlasů. "Alespoň tam bude druhá holka! Doufám že nezůstaneš pozadu!"
"Ne!" slíbila Liška a šťastně usmála, že ji vezmou sebou si hrát. Že může ke Smíškovi i ona. Byl to její nej kamarád.
"Já budu Aragorn!" prohlásil Medvídek.
"Já Smíšek!" prohlásil Smíšek a dal se tomu do smíchu.
"Co budu já?" optal se Větvik.
"Jsme společenstvo a Morozov je Sauron! Musime zabít Sarona!" souhlasil Medvídek.
"Sauron nejde zabít!" upozornil jej Smíšek trochu chladně.
"O čem se to sakra bavíte?" protestovala Kavka vztekle.
"No o Pánů prstenů! Ty neznáš Pána prstenů?"
"No doufám že nemusím znát film než jej uvidím?" zapochybovala otrávené.
"Nemusíne Saurona zabít. Stačí donést prsten do té sopky!" přidala se Nina.
"Ty to znáš?" podivil se Vrabčák.
"Četla jsem to!" přikývla. Ve srubu neměli ani elektřinu. Ale Nina hodně četla. Dokonce i Větvik, který znal jen černobílý film z kina, to četl. Kavka s Havranem byli jediní, kteří to neznali.
"To je ono!" souhlasil Medvídek. "Nemusíme ho zabít, jen prorazit! Musíme zjistit, jakou má slabinu! Liško, ty jsi skutečně náš čaroděj, ty budeš Gandalf!" rozhodl.
Nina překvapeně zalapala po dechu. Ona může být Gandalf? V něco takového ani nedoufala.
ČTEŠ
Děti Mordoru (Little fears)
HorrorSídliště Sodoma, kdesi ve východní Evropě, je ghettem ztracených existencí. Místní děti vyrůstají ve stínu opuštěné továrny nazývané Mordor. A postupně zjišťují, že tato místa mají svý hrůzná tajemství. Na motivy pravidel Little Fears dle vyprávěné...