Dalibor Slepčík

Výhra a nákupy?

Probudily jsme se v 9:30. Anetka je hrozně nesamostatná, takže mě hnedka vzbudila taky. Šly jsme si udělat snídani. Daly jsme si lívance, které nám ještě zbyly z večeře a šly zpátky ke mně do pokoje. Už bylo 9:50. ,,Už jenom 10 minut! Už jenom 10 minut!'' řekla Anetka s plnou pusou lívanců. ,,Dej tam tu stránku, honem!!'' řekla jsem taky s plnou pusou. Daly jsme jí tam a čekaly. Při čekání na vyhlášení jsme dojídaly lívance a pořád nedočkavě aktualizovaly stránku. ,,9:59!!!!'' zařvala jsem najednou. ,,Aaaaa já jsem tak nervozní!!'' řekla Anetka. ,,Já taky!'' odpověděla jsem jí. ,,10.00!! Honem! Aktualizuj to!!'' tak jsme stránku naposledy aktualizovaly. Chytly jsme se za ruce a potichu říkaly ,,Prosím, prosím, prosím, prosím...''. Vítězem soutěže o lístky do první řady a VIP vstupu do zákulisí se stávají....A obě jsme začaly ječet. ,,To snad není pravda!'' ,,Já tomu nevěřím!!'' křičely jsme a objímaly se. Nemohly jsme tomu uvěřit, jako jména výherců tam byly naše jména, NAŠE JMÉNA!! Nemohly jsme tomu uvěřit. Až jsme se po chvilce trochu uklidnily, sedly jsme si začaly jsme zjišťovat informace v kolik a kde přesně máme být. ,,Jelikož jste výherci nejen lístků do první řady,  ale také lístků do zákulisí...'' četla jsem nahlas. ,,...dostavte se prosím k místu zmíněnému níže mezi 18:00 až 18:30 hod.'' dočetla Anetka. ,,Už tak brzo? To všechny finalisty uvidíme už takhle brzo před začátkem?'' ,,Hustý!'' odpověděla mi Anetka. Potom jsme si zjistily přesné místo kde máme být a jak se tam dostaneme. Když jsme měli všechno zjištěné, Anetka najednou vykřikla ,,Počkat!!'' ,,Co se děje?'' řekla jsem s vyděšeným výrazem. ,,Já nemám nic na sebe!'' řekla. ,,No vidíš!! Já taky ne!'' řekla jsem trochu s  úlevou, že to není nic extrémně vážného, i když tohle byl taky problém. Obě sice máme kopu oblečení, ale stejně nikdy nemáme nic na sebe. ,,Tak vyrazíme na nákupy?'' ,,Jo, nic jinýho nám nezbývá.'' řekla jsem se smíchem. ,,Půjdeme po Václaváku a pak do Palládka?'' ,,Jojo.'' domluvily jsme se. Šly jsme se připravit. Oblékly jsme se a trochu se namalovaly. Ani jedna se nějak výrazně nemalujeme, do školy třeba vůbec, ale když jdeme někam ven, tak si dáme trochu make-upu, řasenku a někdy i tenké linky. Když jsme byly připravené, vyrazily jsme. Na Václaváku jsme byly metrem téměř hned. A náš 'shopping' začal. Prolezly jsme snad všechny obchody s oblečením, až jsme si nakonec něco vybraly. Já jsem si koupila šedivo-modré, docela dost krátké, kraťasy s bílím tílkem a černým cardiganem. Nechci se nějak vytahovat nebo tak, ale myslím, že to vypadá vážně hezky. Anetka si vybrala červenou sukni s bílým tílkem a světle modrou džínovou bundičkou. Taky v tom vypadá fakt dobře. ,,Jsem docela unavená, nezajdeme někam na jídlo?'' řekla Anetka. ,,No já rozhodně nebudu proti, mám takovej hlad, že to snad není možný.'' řekla jsem a zasmály jsme se. Nakonec jsme se domluvily, že zajdeme na čínu, protože tu obě přímo milujeme. Nějak jsme ztratily pojem o čase, takže najednou bylo 19:00. ,,Zítra touhle dobou. Představ si to. Představ si, kde budeme.'' řekla jsme zasněně. ,,To není možný, nemůžu tomu pořád uvěřit, že jsme to vyhrály právě my dvě!'' ,,Já taky ne.'' řekla jsem. Ještě jsme si povídaly a po chvilce jsme vzaly všechny naše věci a vydaly se domů. 

 Přišli jsme domů a bylo kolem 20:00, moji rodiče nebyli doma, protože šli na nějaký firemní večírek či co. ,,Dneska budeme spát u nás nebo u vás?'' zeptala jsem se. ,,U vás, naši jsou doma a vaši ne.'' řekla a zasmály jsme se. ,,Dobře.'' řekla jsem. Šly jsme si znovu vyzkoušet oblečení, které jsme si koupily a zkoušely jsme si i nějaké líčení. Přece jenom jdeme na SuperStar, musíme nějak vypadat. ,,Já namaluju Tebe a ty mě, ok?'' ,,Jojo.'' odpověděla jsem jí. Začaly jsme hledat nějaké tutoriály na jednoduché, ale zajímavé líčení. Nakonec jsme jich pár našly a vyzkoušely. ,,Ty jo, vypadáme fakt dobře.'' řekla jsem. ,,To teda!'' odpověděla Anetka. ,,To by bylo, aby se tam do nás někdo nezamiloval!'' ,,No já doufám, že ne, nechci teď mít s klukama nic společnýho.'' ,,Já taky ne, kašlem na ně, ok? Jak jsme si řekly, pamatuješ..'' ,,Jo pamatuju, na nějakou dobu žádní kluci.''. Před asi 3 měsíci jsme si řekly, že na nějakou dobu kašlem na kluky, vždycky jsme se kvůli nim jen trápily. 

 Šly jsme se znovu převléknout, tentokrát už do pyžama, a odlíčit se. K tomu všemu jsme si zase pustily písničky, tentokrát hlavně ze SuperStar. ,,Na koho se nejvíc těšíš?'' zeptala se Anetka, když jsme leželi v posteli a byly připraveny na usínání. ,,Já nevím, tak nějak na všechny, ty?'' řekla jsem. ,,Já taky. Ale na někoho se přece musíš těšit nejvíc! Dělej, na koho?!'' řekla s tichým smíchem. ,,Já fakt nevím, ale docela se těším na Slepčíkovi a na Pala Kovalíčka. Na koho ty?'' odpověděla jsem jí. ,,Jo, na Slepčíkovi se taky těším, na Pala taky, ale i na Štěpána, Daniela, Emmu, Báru,...'' ,,Heej! Vždyť ty vyjmenuješ úplně všechny! Musíš říct, na koho se nejvíc těšíš!'' řekla jsem. ,,Nooooo, tak asi na Pala.'' odpověděla. ,,No vidíš.'' řekla jsem a začala jsem se smát. Ještě chvilku jsme si povídali až jsme nakonec usnuly.