Vyznání?

840 39 7
                                    

,,Nevadí Ti, že jsme se od nich oddělili?" zeptal se Dalibor. Vypadal nervózně. ,,Nevadí. Naopak." usmála jsem se a chytla jsem ho za ruku. Šli jsme se projít. Došli jsme až k nějakému parčíku, kde nebylo moc lidí. ,,Děje se něco?" zeptala jsem se, když jsem viděla jak je nervózní. ,,Ne, jenom..Chtěl bych Ti něco říct." řekl a zastavil se. ,,Co se děje?" zopakovala jsem. ,,Já..." začal. Koukala jsem na něj, chytl mě pěvně za ruku, stoupl si blíž ke mně a pokračoval: ,,...když jsem Tě poprví viděl, hrozně ses mi líbila. Nemohl jsem na Tebe přestat myslet a to nemůžu ani teď. Na nikom mi nezáleží víc než na Tobě. " řekl. ,,Miluju Tě." řekl po chvilce. Nevěděla jsem, jak mám zareagovat. Chtělo se mi brečet a usmívat zároveň. Srdce mi tlouklo neskutečnou rychlostí a tělem mi projel obrovský nával štěstí. ,,Já Tebe taky." řekla jsem a objala jsem ho kolem krku. Po chvilce jsme se odtáhli. Pohladil mě po tváři, chytli jsme se jemně za ruce. Pomalu se začal přibližovat, až byl hlavou úplně u mě. Začali jsme se líbat. Chytl mě kolem pasu a přitiskl k sobě. Já jsem ho chytla kolem krku. V tu chvíli jsem byla nejšťastnější na světe. Tiskli jsme se k sobě a naše ústa byla spojená. Byl to nejkrásnější pocit na světe. Usmála jsem se do polibku. Když jsme se odtáhli, usmáli jsme se na sebe. ,,Miluju Tě." řekla jsem. Objal mě a potichu řekl: ,,Přesně takhle jsem si to přál." ,,Já taky." řekla jsem a dala jsem mu další pusu. ,,Tak jdeme někam?" zeptala jsem se. ,,Jo, ale někam kde nebude moc lidí, chci být jenom s Tebou." řekl. Usmála jsem se na něj a chytli jsme se za ruku. ,,Nechceš jít zase ke mně?" zeptal se. ,,Jo, ráda. I když bych Tě asi měla pozvat já k nám, ale rodiče jsou doma a já nemám náladu jim vysvětlovat, kdo jsi." zasmála jsem se. ,,Jo, vždyť jo, jdem ke mně." řekl a usmál se. Jeli jsme tramvají a potom autobusem. Když jsme došli do hotelu, Dalibor se zeptal: ,,Jdem rovnou k nám, ne?" ,,Jo, určitě." odpověděla jsem a šli jsem. Když jsme vešli k němu do pokoje a zuli jsme, chytl mě zezadu kolem břicha a dal mi takovou malou pusu na krk. ,,Tohle jsem chtěl hrozně moc udělat, ale bál jsem se, že ke mně necítíš to samý jako já k Tobě." řekl. Otočila jsem se k němu, chytla jsem ho kolem krku a dala jsem mu velkou pusu. Držel mě za boky a usmíval se do polibku. ,,Miluju Tě nejvíc na světe. Nikdy bych Tě za nic nevyměnila. Abych byla upřímná, snažila jsem se do Tebe nezamilovat, protože jsem se bála, že...Já nevím, že když jsi v tý SuperStar, že...Prostě nevím, ale nezvládla jsem to. Miluju Tě a nikdy Tě nechci ztratit." řekla jsem. ,,Lásko!" řekl a nadzvedl mě v objetí. Když jsme se objímali, pomalu zacouval a spadli jsme na postel. Smáli jsme se. Ležel vedle mě a podložil si hlavu rukou, takže měl hlavu nademnou. Jemně mě hladil rukou po břiše a koukal mi do očí. Začal mě líbat. Chytla jsem ho kolem krku a jednou rukou za hlavu. Usmál se do polibku. Chvilku jsme se líbali a mazlili. Potom jsme si lehli, on se na mě zezadu přitiskl, dal ruku přes moje boky a chytl mě za ruku. Chvilku jsme tak leželi, až řekl: ,,Už mám mobil." ,,Fakt?" řekla jsem, sedla jsem si a opřela se o postel. Udělal to samé, sedl si úplně ke mně a chytl mě za ruku. ,,A našel se ten starej nebo máš novej?" ,,Ne nenašel, je mi to docela líto, protože jsem tam měl spoustu fotek a taky první SMS, kterou jsi mi napsala." řekl a trochu zklamaně se usmál. ,,Ty jsi tak hrozně roztomilej." řekla jsem a položila jsem si na něj hlavu. ,,Ukaž ten mobil." řekla jsem a on ho vyndal z kapsy. ,,Musíš mi dát na Tebe znova číslo, nemám Tě tu ještě uloženou." řekl a já mu nadiktovala svoje číslo. ,,Tobě zůstalo to stejný?" zeptala jsem se. ,,Jo, nějak to udělali." řekl. Do mobilu si mě uložil jako "Andy<3". ,,Potřebuju si dát nějakou fotku na tapetu." řekl a zapnul foťák. Neprotestovala jsem, spíš naopak. Natiskla jsem se na něj a on začal fotit. Dělali jsme různý ksichty a hodně jsme se u toho nasmáli. Podíval se na mě, začal mě líbat a já jsem mu dala ruce na tváře. Dalibor vyfotil asi tři fotky, položil mobil a začal se zase věnovat jenom mně. Během našeho polibku mě položil na postel, byl hrozně něžný a já jsem si přála, aby tahle chvíle nikdy živote neskončila. Cítila jsem takový krásný pocit v břiše, u srdce mě hřálo a tělem mi projížděl pocit štěstí. ,,Ahoj." ozvalo se najednou rozesmátým mužským hlasem, který patřil Paľovi. Byli jsme do sebe tak zabraní, že jsme si nevšimli, že do pokoje vešel Paľo s Anetkou. Odtáhli jsme se od sebe a začali jsme se smát. ,,Ahoj, jste normální?" řekl Dalibor se smíchem. ,,My jsme nepředpokládali, že tu budete, promiňte." řekla Anetka omluvým tónem, ale i se smíchem. ,,To nevadí." řekla jsem já a vstala jsem z postele. Anetka a Paľo se usmáli a šli si umýt ruce. Dalibor mě chytl za boky a potichu řekl: ,,Chtěl jsem tu být jenom s Tebou, jenom my dva, víš?" ,,Takových příležitostí budeme mít ještě spoustu, slibuju." řekla jsem a dala jsem mu pusu. ,,Vy jste tak strašně roztomilý." řekla Anetka, která zrovna vycházela z koupelny. Usmála jsem se. Pavol šel hned za ní, chytl ji za ruku a sednul si na postel. Ona se sedla k němu a něco si začali povídat. Přestala jsem jim věnovat pozornost, protože mě Dalibor přitáhl k sobě, sedl si na křeslo a já jsem si sedla na něj. Seděla jsem mu na kolenou a hlavu jsem měla položenou na něm. Vytáhl mobil a začali jsme si prohlížet naše fotky. Vypadaly fakt hezky. ,,Můžu jí dát na instagram?" zeptal se, když jsme byly u fotky, na které jsme si dávali pusu. ,,No...Klidně." řekla jsem. Usmál se a přidal ji. ,,Co tam mám napsat?" zeptal se. ,,To je jedno." řekla jsem a pohladila jsem ho rukou, kterou jsem měla položenou na jeho hrudi. Odklonil mobil tak, abych na něj neviděla a začal psát a usmívat se. ,,Co píšeš?" zeptala jsem se. ,, Uvidíš." a psal dál. Za chvilku mi přišlo upozornění na mobil "slepcikk vás označil(a) na fotce". Klikla jsem na to a začala jsem si v duchu číst. ,,Na tomhle člověku mi záleží nejvíc na světe. S ní bych šel kamkoliv na světe a nikdy, NIKDY v živote bych ji neopustil. Když jsem s ní, srdce mi tluče jako kdyby mi mělo vyskočit z hrudi, projíždí mnou pocit neuvěřitelnýho štěstí a hlava jako by se mi motala. Miluju jí jako nikoho jinýho. <3".

Dalibor Slepčík Kde žijí příběhy. Začni objevovat