Všichni čtyři pohromadě?

773 39 3
                                    

  Šli jsme dolů do společenské místnosti. Nikde jsme je neviděli. ,,Můžeme se jít podívat ještě tam.'' řekl a ukázal na místnost, která byla za rohem. ,,Jo, tak jo.'' odpověděla jsem a šli jsme. Vešli jsme do místnosti a vážně tam byli. V místnosti byly dva gauče, krb a celkově to tam bylo hrozně příjemný. ,,Ahoj.'' ,,Čau.'' řekla jsem já s Daliborem. ,,Ahoj.'' ,,Ahoj.'' řekla Anetka s Paľem. ,,Kde ste boli?'' zeptal se Pavol. ,,U nás na pokoji.'' odpověděl mu Dalibor. ,,Co?'' řekla Aneta a šťouchla do mě. ,,Ty jsi blbá.'' zasmála jsem se. ,,Vy jste celou dobu byli tady?'' zeptala jsem se. ,,Áno.'' odpověděl Paľo. ,,Počkej? Andy? Co to máš na sobě?'' zeptala se Anetka zděšeně. ,,Jo, no..Dalibor mě polil Colou a měla jsem úplně mokrý tričko a kalhoty, tak mi půjčil jeho oblečení.'' a já s Daliborem jsme se zasmáli. Sedli jsme si na gauč těsně k sobě. Když jsem se podívala, Anetka s Paľem u sebe seděli taky hodně blízko. Povídali a smáli jsme se, až Anetka vytáhla mobil a řekla: ,,Pojďte, vyfotíme se.''. Všichni jsme souhlasili. Anetka s Paľem byli vepředu a Paľo si ji k sobě hodně přitiskl. Když jsem to viděla, šťouchla jsem do Dalibora a trochu jsme se pousmáli. Já a Dalibor jsme byli za nimi. Chytl mě zezadu za břicho a položil si hlavu na moje rameno. Anetka nafotila spoustu fotek. Prohlídli jsme si je a Anetka dala jednu na instagram. Já a Dalibor jsme si od nich odsedli. Anetka znovu začala fotit, tentokrát jenom jí a Paľa. ,,Koukej jak se k sobě tisknou.'' pošeptala jsem Daliborovi do ucha. ,,Já vím.'' řekl potichu a zasmál se. Koukali jsme na ně a zadržovali jsme smích. Seděla jsem s nohama na gauči. ,,Pojď sem.'' řekl potichu a přitáhl si mě k sobě. Držel mě jednou rukou kolem břicha a druhou mě hladil po ruce. Já jsem si položila jednu ruku na jeho hruď a cítila jsem, jak mu tluče srdce. Položila jsem si na něj hlavu a on si tu svou položil na tu mou. Anetka a Paľo se pořád fotili. Po chvilce si normálně sedli a začali si prohlížet fotky, jakoby jsme tam my dva vůbec nebyli. Vlastně mi to ani nevadilo, stejně jsem vnímala jenom jeho. Jeho tlukot srdce, jeho vůni, jeho dech, který jsem cítila ve vlasech. Vytáhla jsem mobil a spolu jsme si četli komentáře u našich společných fotek. ,,Si krásna, vieš to?'' řekl najednou Paľo. Anetka se jenom usmála a položila si hlavu na jeho rameno. Chvíli se tam ještě smáli, vybírali fotky a nevím co všechno. ,,Vy jste roztomilý.'' řekla najednou Anetka a koukala na nás. ,,Vy o nás víte?'' řekl Dalibor se smíchem. ,,Kolik je hodin?'' zeptala jsem se. ,,Cože? Ono je už osm?'' odpověděla jsem sama sobě. ,,Kolik? Osm?'' zděsila se Anetka. ,,Čo sa deje?'' zeptal se Paľo. ,,Budeme muset jít.'' řekla Anetka když ho držela za ruku. ,,Já si musím jít ještě pro bundu, mám ji u vás v pokoji.'' řekla jsem Daliborovi. ,,Jo jasně, tak pojď.'' řekl a chytl mě za ruku. Šli jsme k nim do pokoje. Když jsme vešli, vzala jsem si z věšáku bundu. ,,Máš tu ještě něco?'' zeptal se. ,,No..To oblečení.'',,Ne, to tu necháváš.'' zasmál se. ,,Jinak asi nic.'' ,,Tak jdeme.'' řekl a vzal si bundu. Šly jsme zase zpátky dolů k Anetce a Paľovi. Taky už na sobě měli bundy. ,,Ty jdeš v tomhle oblečení?'' zasmála se Anetka. ,,Jo, musím, to moje je celý ulepený.'' smála jsem se. ,,Iďeme?'' zeptal se Paľo. ,,Jo.'' řekla Anetka. Šly kousek před námi. Paľo najednou chytl Anetku za ruku. Bylo vidět, že je trochu nervózní, jestli jí to nevadí, ale ona ho stiskla ještě víc. Šli a povídali si. Já s Dalibor jsme šli za nimi. Drželi jsme se za ruce a smáli jsme se.  Došli jsme na zastávku. Paľo s Anetkou se šli podívat, za jak dlouho nám jede autobus. Já a Dalibor jsme tam zatím stáli a on mě držel kolem pasu. ,,Za 5 minut by tu měl být.'' řekla Anetka a stoupli si kousek od nás a něco si povídali. ,,Kdy se zase uvidíme?'' zeptal se Dalibor. ,,Co nejdřív.'' usmála jsem se. Stáli jsme čelem k sobě. ,,Zítra dopoledne musím zkoušet, ale odpoledne mám čas.'' ,,Jo? Tak můžeme někam zajít.'' ,,Nechceš jít třeba do kina? Zvu Tě.'' usmál se. ,,Jo, ráda.'' ,,Můžou s námi jít i oni dva.'' a hlavou ukázal na Paľa a Anetku. ,,Jestli teda chceš.'' ,,Jo, mně je to jedno.'' usmála jsem se. ,,Paľo?'' křikl Dalibor. ,,Nechcete jít zítra s náma do kina?'' Paľo se podíval na Anetku a ta kývla hlavou. ,,Jo, dobre.'' řekl Pavol. ,,Takže zítra kolem druhý?'' zeptal se. ,,Jo.'' řekla jsem. Tentokrát jsem se k němu přitiskla já. ,,Mám Tě ráda.'' řekla jsem potichu. ,,Já Tebe taky.'' řekl a objal mě silně, ale něžně. ,,Andy! Autobus.'' zavolala na mě Anetka. ,,Né!'' řekl Dalibor. ,,Tak zítra.'' řekla jsem. ,,Jo.''. Ještě mě jednou objal. Usmála jsem se na něj, dala jsem mu rychlou pusu a odběhla za Anetkou, která už byla u autobusu. Otočila jsem se na Dalibora a zamávala jsem mu. Stál, usmíval se a vypadal překvapeně, ale šťastně. Sedly jsme si s Anetkou v autobuse vedle sebe a jely jsme domů. 




Dalibor Slepčík Kde žijí příběhy. Začni objevovat