Dalibor Slepčík

,,JÁ JSEM JEJÍ A ONA JE MOJE."

Přiběhla jsem k němu a skočila jsem po něm. ,,Zlato!" řekl, usmál se a pevně mě stiskl. ,,Chyběls mi." řekla jsem a dala jsem mu pusu. ,,Ty mně." řekl a polibek opětoval. Vítali jsme se a najednou jsme uslyšeli smích a pisklavé zvuky. Ani jsem se nemusela otáčet a bylo mi jasné, kdo to je. Přesto jsem se v objetí otočila a když jsem se ujistila, že smích vážně patřil těm, kterým jsem předpokládala, dala jsem oči v sloup a přitiskla jsem se k Daliborovi. ,,Kdo to je?" zeptal se, když je viděl. ,,Holky ze třídy. Jsou příšerný, dej si na ně bacha, za chvilku k Tobě přijdou a začnou na Tebe vystrkovat prsa, jako je jejich zvykem.". Dalibor na to nic neřekl, protože holky už byly u nás. ,,Hmm, tak vy jste vážně nekecaly." řekly a všechny měly v puse cigaretu. ,,Panebože..." pošeptal Dalibor. ,,Hele holky! Ten je rozkošnej!" řekly, dívaly se na Dalibora a trapně se usmívaly. ,,Pojď-" řekla jsem, chytla ho za ruku a chtěla jsem jít domů. Anetce a Pavolovi se už úspěšně podařilo zmizet. My jsme na tom byli o něco hůř. ,,Ale, ale. Počkejte! Andy, přece si nemyslíš, že jsme vás celou dobu sledovaly jenom abychom Dalíčka viděly, chceme si sáhnout a ty Dalí, si můžeš sáhnout taky." řekla jedna z nich a stáhla si výstřih ještě níž, než ho má normálně. ,,Ty jsi vážně nechutná." řekla jsem a šli jsme směrem ke dveřím. ,,Co jsi to řekla?!" vyjekla. Nereagovala jsem a šla jsem dál. ,,Hele, on není Tvůj! Můžeme si na něj sahat jak chceme a on na nás taky!" ječely. ,,Tak dost. JÁ JSEM JEJÍ A ONA JE MOJE. Sahat na mě nebudete a já na vás taky ne. A jestli budete Andy nadávat, tak udělám cokoliv, abyste si to pěkně sežraly, jasný?!" rozkřikl se Dalibor. Podívala jsem se na něj takovým tím zamilovaným pohledem někdy při větě 'JÁ JSEM JEJÍ A ONA JE MOJE'. To mě vážně zahřálo u srdce. Holky jenom koukaly a po chvilce řekly: ,,Jdem, z toho nic nebude.". Zapálily si další cigaretu a odešly. My jsme se chytli za ruku a šli jsme k nám domů. Když jsme byli u mě v pokoji, přitáhla jsem si ho k sobě a promluvila jsem: ,,Dalibore, víš co mě hrozně potěšilo?". Dala jsem mu malou pusu. ,,Nevím lásko." řekl a dal mi další pusu. ,,Já jsem její a ona je moje." zopakovala jsem jeho slova. Usmál se a dal mi mnohem větší pusu než byly ty předtím. ,,Mluvím pravdu. Teda douf-" ,,Jo, TY JSI MŮJ A JÁ JSEM TVOJE." skočila jsem mu do řeči. Usmál se a začal mě líbat dlouhým něžným polibkem. Lehli jsme si na postel. Něžně mě hladil po břiše pod tričkem a já jsem ho hladila po hlavě. Cítila jsem, jak se usmívá. Nic víc nebylo, jen jsme leželi na posteli, líbali se, hladili se a všechno bylo tak něžné a nádherné. Byli jsme do sebe tak zabraní, že jsme si ani neslyšeli, že někdo klepal. Všimli jsme si, až se ozvalo odkašlání. Odtáhli jsme se a rychle jsme se posadili. Byla to máma. Hrozně jsem se lekla a Dalibor si toho všiml, proto si mě k sobě pevně přitiskl. Chytla jsem ho za ruku a čekala jsem, co se bude dít. ,,Neruším vás?" zeptala se a usmívala se takovým, jako kdyby lítostivým úsměvem. Zakroutila jsem hlavou, přesto, že jsem si myslela úplný opak. Mamka si sedla na židli a já se víc přitáhla k Daliborovi. Cítila jsem se u něj v bezpečí jako nikdy, ale zároveň jsem měla strach z mamky. ,,Andy, přišla jsem se Ti omluvit," začala a já jsem na ní nechápavě koukala ,,omlouvám se, že jsem Ti zkazila celé dětství, jako máma jsem totálně selhala, vlastně i jako manželka. Selhala totálně ve všem. Nemám teď nic, i Tebe už ztrácím. Já chápu, že mě nesnášíš, na tvém místě a v tvojí situaci bych cítila to samé. Ty máš štěstí, že když máš tak nemožnou matku, tak máš aspoň kluka, který Tě doopravdy miluje. Nebo-" dívala se na Dalibora, který měl kolem mě omotané ruce. ,,Miluju." řekl a políbil mě na hlavě. Mamka se usmála, ale vypadala, že se každou chvíli rozbrečí. Já jsem pořád nic neříkala a mamku to zjevně znervózňovalo. ,,Co ruka? Nechápu jak jsem to mohla udělat, já-" zlomil se ji hlas v polovině věty a začaly jí téct slzy. Vypadala, že jí to je vážně líto. Zvedla se ze židle a chtěla odejít, ale zarazila jsem jí. ,,Mami, počkej." začala jsem a ona se otočila. ,,Jo, mrzí mě to, jak jsi se chovala, zvlášť k Daliborovi, ale omluvila jsi se a já" nadechla jsem se ,,omluvu přijímám. Ale slib mi, že nebudeš tolik pít a nebudeš domů tahat každýho chlapa, kterýho potkáš.". Usmála jsem se a mamku jsem objala. Tohle jí už doopravdy rozplakalo. ,,Promiň." zašeptala a já jsem jí pohladila po zádech. ,,A Tobě, Dalibore, se taky omlouvám. Jsi skvělý kluk a doufám, že se mi o Andy dobře staráš." řekla když jsme se pustily. Dalibor si stoupl, usmál se a kývl hlavou. ,,Stará, nejlíp." řekla jsem a chytla ho za ruku. Mamka se usmála a řekla: ,,Tak já vás tady nechám." usmála se a odešla. Nic jsem neřekla, jenom jsem se opřela o jeho hruď a on mě objal. ,,Co to mělo být.'' zamumlala jsem. ,,Jsi ale ráda, ne?'' řekl a dal mi pusu na čelo. ,,Jo, asi jo, ale hlavně...'' ,,Hlavně?'' ,,Hlavně, že konečně pochopila, že Tě miluju a chci být jenom s Tebou.'' usmála jsem se a dala mu pusu. ,,Láskooo...'' řekl a hrozně to slovo protáhl. Najednou mi dal ruku pod kolena a zvedl mě do náruče. ,,Co děláš?'' zasmála jsem se a chytla ho jednou rukou kolem krku. ,,Sám nevím.'' zasmál se a 'skočil' se mnou na postel. Hrozně jsme se smáli. Začala mě líbat a zároveň mě hladil po břiše. Po chvilce se přesunul na krk. Lechtalo to, tak jsem se smála, ale zároveň to bylo hrozně krásný. Byl to tak nádherný pocit, který bych přála zažít úplně každé holce. Jen si to představte. Kluk, kterého milujete vás líbá dlouhým něžným polibkem a mezitím má ruku položenou na vašem břiše. Když vás začne líbat na krku, začnete se smát a on se začne smát taky, protože je rád, že vidí váš úsměv. Když vám kouká do očí a vy to nevydržíte a musíte ho políbit. Kolikrát jsem tohle chtěla udělat, ale nemohla jsem, protože kluk, do kterého jsem byla zrovna zamilovaná nebyl zamilovaný do mě. Hodně jsem se kvůli takovým láskám natrápila, ale teď už vím, že jediný kluk, které jsem kdy doopravdy milovala a miluju, je Dalibor. ,,Víš, že jsi hrozně roztomilej?'' řekla jsem, když ležel nade mnou a obličej měl téměř u mého. Podíval se mi do očí, usmál se a jemně mě políbil. ,,Já Tě miluju, vážně.'' řekl. ,,Vždyť já vím, já Tebe taky.'' usmála jsem se, políbila jsem ho a naklonila se pro mobil. ,,Co děláš?'' usmál se. ,,Vyfotíme se.'' řekla jsem a usmála jsem se. ,,Tak to jo.'' řekl, lehl si a nastavil ruku tak, abych si mohla lehnout do jeho objetí. Tak jsem to taky udělala. Vzal si můj mobil do ruky a natáhl ji nad nás. Dala jsem mu pusu na tvář a on to vyfotil. ,,Takhle to nepůjde,'' zasmál se Dalibor ,,odkrvuje se mi ruka.'' ,,Jo, jasně, tak počkej.'' smála jsem se, vstala jsem a naznačila mu, ať jde za mnou. Sedli jsme si na velké okno, které jsem už jednou popisovala, přitáhla jsem takový vysoký 'stolek' a položila na něj mobil. Opřela jsem ho o květináč a zapnula jsem časovač. Omotala jsem si kolem něj nohy a on si mě k sobě přitáhl. Časovač pípal. Chytla jsem Dalibora za hlavu a začali jsme se líbat. Mobil vyfotil asi pět fotek najednou. Ještě chvilku jsme se líbali, potom jsme vzali mobil do ruky a prohlídli jsme si fotky. ,,Ježiiš.'' řekla jsem. Ty fotky byly hrozně hezký. Byly tam vidět obrysy našich těl a do obličejů nám bylo vidět jen trochu. ,,To je nádherný.'' řekl Dalibor. Kývla jsem a cítila jsem, že se na mě kouká. Podívala jsem se na něj taky, usmála jsem se, položila jsem mobil na stolek a znovu ho chytla kolem hlavy. On se usmál a znovu jsme se začali líbat. Seděla jsem a nohy jsem měla pořád omotané kolem něj. Líbali jsme se, usmívali jsme se, šeptali jsme si. Bylo to jak z nějakého zamilovaného filmu. ,,Vy jste hrozně roztomilí.'' řekl někdo a já jsem se hrozně lekla. Dalibor mě zrovna držel za záda, já jsem byla narovnaná a držela jsem ho držela za krkem. Líbali jsme se smáli se u toho. ,,Aneto, sakra, víš jak jsem se lekla.'' řekla jsem, když jsem si všimla, že ten někdo je Anetka. ,,Co je?'' řekla a sedla si na postel. Dalibor si mě ještě víc přitáhl a dal si hlavu k mému krku. ,,Nic.'' řekla jsem. ,,Kde je Paľo?'' zeptala jsem se. ,,Volal mu Štěpán, že prý něco potřebuje o samotě probrat.'' řekla Anetka. ,,Štěpán má zase nějaký svůj problémek.'' řekl Dalibor a zasmál se. ,,Nech ho.'' jemně jsem ho bouchla do ramene a zasmála jsem se. ,,Vždyť je to pravda.'' smál se. Začala jsem se smát a políbila jsem ho. ,,Hej!'' smála se Anetka. Odtáhli jsme se, ale pořád jsme zůstali v tom zamotaném objetí. ,,Co myslíte, že se Štěpánovi stalo?'' řekla jsem. ,,Já nevím, ale doufám, že to není nic špatnýho.'' řekla Anetka. ,,Ty se o něj nějak zajímáš.'' zasmála jsem se. ,,To ty jsi se ptala, jestli nevíme, co se mu stalo.'' bránila se. ,,To je pravda!'' řekl Dalibor. ,,Jsem Tvoje, pamatuješ?'' pošeptala jsem mu potichu do ucha tak, aby to Anetka neslyšela. Usmál se a dal mi pusu na tvář. ,,Hej, Anet, ale fakt, co to má být?'' řekla jsem vážně. ,,Nic, vždyť víš, že miluju Paľa, ale Štěpán je docela milej..A ošklivej taky není. Vlastně je i docela vtipnej.'' řekla Anetka a taky měla nasazený vážný výraz. S Daliborem jsme se na sebe podívali. Normálě by to nic neznamenalo, ale to, s jakým nadšením a poblázněním to říkala, bylo divné. ,,Anet-" řekla jsem ,,hlavně nic nelámej přes koleno, přemýšlej, než začneš cokoliv dělat.". Podívala se na mě a řekla: ,,Co ti zas je?" ,,Mně? Aneto ty tady básníš o Štěpánovi, přitom máš kluka, který Tě miluje!" ,,Já o něm nebásním, jenom se mi trochu víc líbí!" vypadalo to, že sama nevěří tomu, co právě řekla. Zůstala s vyděšeným výrazem sedět a rozplakala se. ,,Aneto.." řekla jsem a šla si sednout k ní. Seděla s rukama na obličeji a plakala. Chytla jsem ji kolem ramen a hladila jsem ji. ,,Já to nechápu." zamumlala. ,,Co přesně nechápeš?" řekla jsem. ,,Tohle, proč se mi líbí Štěpán. Nebo nelíbí, ale vlastně jo, panebože, achjo." plakala pořád víc a víc. ,,Paľo je tak pozorný a vím, že mě miluje. Já jeho taky, ale Štěpán..." pokračovala. ,,Anet," vůbec jsem nevěděla, co jí mám říct ,,prostě musíš být chvilku sama a přemýšlet o tom." řekla jsem jí a ona pořád plakala. ,,Ale mysli i na Paľa, ublížilo by mu to. Vím, že to nemůžeš brát takhle, ale přemýšlej.". Anetka kývla hlavou, lehla si na postel a otočila se ke mně zády. Naposledy jsem ji pohladila po zádech. Vstala jsem a šla jsem zpátky k Daliborovi. Natáhl ruce tak, abych si k němu sedla a on mě mohl obejmout. Podíval se na mě pohledem 'tak co?'. Rameny jsem naznačila, že nevím. Nic jsme neříkali. Seděla jsem v jeho objetí, on mě hladil po rameni a měl o mě opěrnou hlavu. Koukali jsme se z okna a Anetka plakala na posteli.