Dalibor Slepčík

Pane bože! <3

 Vystoupila jsem z tramvaje. Nešla jsem domů, šla jsem rovnou k Anetce. Zazvonila jsem a ona mi otevřela. Hned jsem jí skočila kolem krku. ,,Co se děje?'' řekla a smála se. ,,Jaké to bylo?'' dodala. ,,Bylo to úžasný!'' řekla jsem cestou k ní do pokoje. ,,Ty záříš víc než sluníčko.'' zasmála se Anetka. Já jsem se taky zasmála a do detailů jsem jí převyprávěla celou naší schůzku. Poslouchala, jak kdybych jí říkala, že jsem viděla dinosaura. ,,Páááni.'' řekla užasle, když jsem jí příběh dovyprávěla. ,,Jak se cítíš?'' zeptala se. ,,No, já nevím, jsem šťastná, ale jakoby i smutná, nebo já...já nevím.'' řekla jsem nerozhodně. Anetka se jenom zasmála. ,,Počkej, co to máš na sobě?'' zeptala se. ,,Ježiš no jo! Já jsem mu zapomněla vrátit mikinu!'' vykřikla jsem. ,,On Ti půjčil mikinu? To jsi neřekla!'' ,,Trochu jsem zapomněla, promiň.'' ,,To je jedno, ale je to od něj fakt hezký!'' rozplývala se Anetka. ,,To jo.'' usmála jsem se a zachumlala jsem se do jeho mikiny. ,,Svítí Ti mobil.'' řekla. ,,No jo, dík.'' Koukla jsem se na mobil. ,,5 nových zpráv?'' řekla jsem nahlas. ,,Od koho?'' zajímala se Anetka. ,,Neznámé číslo? Pane bože! To je od Dalibora!'' ,,Co píše?'' vyptávala se. Začala jsem je postupně číst nahlas. ''Chybíš mi.'' ''Chci Tě zase co nejdřív vidět.'' ''Chybí mi tvoje oči.'' ''Je mi líto, že jsem už musel jít, kdy se zase uvidíme?'' ''Dneska Ti to moc slušelo.'' Usmívala jsem se na mobil a Anetka se začala taky usmívat. ,,Ty jo, ty se mu fakt líbíš.'' řekla. ,,Já nevím.'' řekla jsem nejistě, ale nepřestala jsem se usmívat. ,,Já jsem si tím téměř jistá.'' řekla a obě jsme se zasmály. Šla jsem mu odpovědět na smsky. ''Taky mi chybíš. :( Doufám, že se uvidíme co nejdřív. Děkuju. :) Uvědomila jsem si, že jsem Ti nevrátila mikinu. Nechybí Ti teď?'' napsala jsem. Odpověď mi přišla asi za minutu. ''Zítra mám čas jenom hodinku. Jak jsi na tom zítra ty? :) Ne, jediný, co mi teď chybí, jsi ty. <3 :('' odpověděl. ,,Pane bože.'' řekla jsem a lehla si na postel. ,,Ale copak?'' začala se smát Anetka. ''Já mám zítra čas celý den. A v kolik? :) Ty jsi tak hodnej. <3 Taky mi chybíš.'' napsala jsem. ''Tak zase ve 13:00 na tý zastávce? :) Ale čas mám jenom do 14. :( Ale alespoň něco. :) Těším se. :)'' napsal on. ''Dobře. Já taky. <3'' odepsala jsem mu. On potom už poslal 'jenom' srdíčko. ,,Ty dneska v klidu neusneš, co?'' smála se. ,,Asi ne.'' smály jsme se. ,,Jdeme si udělat něco k jídlu? Mám hroznej hlad.'' řekla jsem. ,,Jo, já taky.''. Daly jsme do trouby pizzu a zatím jsme si povídaly. ,,Tak mě napadlo..Kde vlastně Dalibor vzal moje číslo?'' zeptala jsem se. ,,Mmmmmm...Já nevím.'' řekla Anetka a bylo na ní vidět, že se jí chce smát! ,,Aneto!!'' zakřičela jsem. ,,No jasně! Teď mi to došlo! Když jsme odcházeli z tý SuperStar, tak ty jsi si nešla pro šátek!'' ,,No, asi ne no.'' zasmála se. ,,No dobře, řekla jsem si, že prostě nemůžeme odejít jen tak, bez nějakýho kontaktu. Prostě jsem musela Dalibora najít za každou cenu. Naštěstí jsem ho potkala a dala mu Tvoje číslo.'' řekla. ,,Ty jsi fakt blázen. A co říkal?'' začala jsem se vyptávat. ,,No..Já jsem na něj zavolala a on se otočil. Prvně si asi myslel, že jsem nějaká z těch jeho fanynek. Potom jsem mu ale řekla, že mu chci dát číslo na mojí kamarádku, do který strčil a oni se mu úplně rozzářili oči a řekl ''Ty myslíš tu s nádhernýma očima? Ty by jsi mi na ni vážně dala číslo?'' a já jsem řekla, že jo. Pak mi děkoval a já šla zpátky za Tebou.''  čekala na mojí reakci. Já jsem se začala smát. ,,Ty vážně nejsi normální.'' smála jsem se. ,,Ale děkuju, já nevím co bych Tebe dělala.'' ,,No není zač.'' objali jsme se a šly jsme vyndat pizzu z trouby. Najedly jsme a já jsem si vzpomněla na ty lístky. ,,Lístky!!'' zakřičela jsem s plnou pusou. ,,Jaký lístky?'' zeptala se Anetka. ,,No Dalibor mi dal lístky!!'' ,,Jaký lístky?'' opakovala Anetka nechápavě. ,,No Dalibor mi dal 2 VIP lístky na všechny finálový kola SuperStar. Jeden pro mě a druhý pro Tebe!'' a vytáhla jsem se z kabelky. ,,To si děláš srandu?!'' ,,Ne nedělám!'' ,,Tak ten je fakt hustej.'' zasmála se. ,,Je.'' usmála jsem se při pomyšlení na tu chvíli, kdy mi ty lístky dal. Dojedly jsme pizzu a šly jsme zpátky do pokoje. Umyly jsme se a šly si lehnout do postele. Nezdálo se to, ale už bylo skoro 21:30. Vzala jsem si normální pyžamo, ale na něj jsem si ještě vzala jeho mikinu, která pořád voněla jako on. Pouštěly jsme si různá videa na YouTube. Videa jsem ale vůbec nevnímala. Nemohla jsem přestat myslet na Dalibora. Na ty jeho oči, jeho vůni, kterou jsem pořád cítila z mikiny, kterou jsem měla na sobě, na ty objetí...Najednou mi zapípal mobil. Přišla mi SMS. ,,Dalibor?'' zeptala se Anetka z polospánku. ,,Jo.'' řekla jsem. ''Dobrou noc zlatíčko, hezky se vyspi. <3'' začaly se mi klepat ruce štěstím. ,,Pane bože.'' řekla jsem nadšeně. ,,Co napsal?'' zeptala se. Přečetla jsem jí nahlas jeho zprávu. ,,Ty jo.'' řekla Anetka užasle. ,,Taky bych chtěla někoho takovýho..To naše 'předsevzetí' mě už nebaví.'' řekla. ,,Jako koho?'' zeptala jsem se trochu nechápavě. ,,No jako kdo by měl zval ven, půjčoval mikiny a psal mi takovýhle SMSky.'' Usmála jsem se a odepsala jsem mu. ''Dobrou noc. <3 Ty taky.:*'' napsala a odložila mobil. ,,Tak co třeba Pavol?'' řekla jsem se smíchem. ,,Ty jsi blbá.'' zasmála se. ,,No proč ne? Vždyť v neděli jdeme zase na SuperStar.'' řekla jsem. ,,No to jo, ale...Hlavně je o 4 roky starší než já.'' ,,A to vadí?'' zeptala jsem se. ,,No já nevím, asi jo.'' ,,Nevadí to. V neděli Tě k němu dostanu, i kdybych měla já nevím co. Ty jsi taky šla hledat Dalibora, aby jsi mu dala moje číslo. Tak já najdu Pala, abyste se mohli seznámit.'' Anetka se jenom zasmála. ,,Už bych spala.'' řekla unaveně, ale bylo vidět, že jí to s tím Palem trochu dostalo. ,,Jo já taky, dobrou.'' ,,Dobrou.''.