Dalibor Slepčík

Nákupy

Ležela jsem na posteli, když jsem najednou uslyšela zvonek. Celá rozcuchaná s rozmazanou řasenkou po skoro celém obličeji jsem otevřela dveře a uviděla jsem vyděšenou Anetku. ,,Panebože co se stalo? Kde je Dalibor?" řekla a když vyslovila jeho jméno, znovu se mi spustil proud slz a musela jsem ji obejmout. ,,Co se stalo? Pojď, všechno mi to řekneš." řekla, zavřela za sebou dveře a odvedla mě do pokoje. Obě jsme si sedli na postel a každá jsme si vzala do ruky jeden polštář. ,,Co se stalo?" řekla vyděšeně. ,,Já-já vlastně ani pořádně nevim." řekla jsem mezi vzlyky. ,,Jak to? A kde je Dalibor?" ,,Pohádali. Jsme. Se." brečela jsem. ,,Cože? Kvůli čemu?". Všechno jsem ji řekla, přesně co mi řekl. ,,Vždyť je to úplná blbost," řekla když jsem domluvila. ,,Já vím, nechápu to." otřela jsem si slzu. ,,Naštval mě, ale myslela jsem, že když jsem se ho zeptala, jestli půjde se mnou, tak že půjde, ale nešel. Nechápu to, předtím všechno bylo tak hezký..A pak mi nebral ten telefon a neodepsal..'' znovu jsem se rozbrečela. ,,To bude dobrý, uvidíš.'' řekla a objala mě. ,,Co když zítra na tu párty nepřijde?''řekla jsem. ,,Já myslím, že přijde.'' ,,Ale on mi jasně řekl, že tam jít nechce a že nepůjde.'' ,,Já myslím, že kvůli tobě tam půjde.'' ,,Co když už mu na mě nezáleží, co když se zamiloval do někoho-'' ,,NECH TOHO! Všechno bude zase dobrý, uvidíš.'' řekla. ,,Musíme tě nějak přivést na jiné myšlenky, máš nějaký šaty na tu zítřejší párty?'' ,,Co?'' řekla jsem. ,,No že bychom mohly jít nějaké koupit, ať na něj přestaneš myslet.'' ,,Nepřestanu, moc dobře to víš.'' ,,No ale tak můžeme si užít po dlouhý době společný den.'' řekla a já si otřela slzy a usmála se. ,,Kde je vůbec Paľo?''zeptala jsem se. ,,Měl přijít ke mně, ale napsala jsem mu, že jdu za tebou, tak se hned ptal jestli se něco nestalo, tak jsem řekla, že nevím-'' ,,Pak mu to klidně řekni, stejně chci aby to věděl.'' ,,Dobře.'' usmála se. ,,Tak půjdeme?'' zeptala se a já kývla. ,,Ale musím se namalovat a převléct.'' ,,Jo vždyť jasný.'' usmála se. Vstala jsem z postele a když jsem si otírala slzy, podívala jsem se na telefon, jestli Dalibor nenapsal nebo nezavolal. Nic. Už se mi znovu draly slzy do očí, ale Anetka si toho všimla, přišla ke mně a objala mě. ,,Slibuju, že to bude zase dobrý, že budete normálně spolu a budete šťastní. Teď se uprav, obleč a jdeme si koupit šaty. Vždyť zítra jdeme na tak velkou párty a ty tam budeš zpívat!'' ,,Nebudu, protože nejde Dalibor.'' ,,Půjde, neboj, ale teď se už jdi namalovat.'' zasmála se. Šla jsem se tedy namalovat. Make-up, tenké linky, řasenka a nevýrazná matná rtěnka. Vlasy jsem si rozčesala a pěšinku si udělala na levé straně, takže jsem je měla přehozené na jednu stranu. Na sebe jsem si vzala obyčejné modré upnuté džíny, bílé tričko, černou mikinu a černé tenisky. Anetka měla černé džíny, šedivé tričko a světle modrou džínovou bundu. ,,Tak můžeme?'' řekla když viděla, že jsem téměř hotová. ,,Hm,'' řekla jsem. ,,Nebuď už smutná.'' ,,Ono se ti to lehce řekne, když mezi tebou a Paľem je všechno v pohodě,'' zase se mi chtělo brečet. Už jsme vycházeli z domu a povídali jsme si. ,,To je strašně divný,'' řekla Anetka najednou. ,,Co je divný?'' ,,No tohle co se děje. Že ty jsi s Daliborem a já s Paľem. A ty začínáš kariéru zpěvačky.'' ,,Já nezačínám kar-'' ,,Ale začínáš. A nepřerušuj mě,'' zasmála se. ,,Promiň,'' zasmála jsem se taky. ,,Vem si, že kdybychom nezkusily tu soutěž a nevyhrály ty lístky, tak se tohle nikdy nestane. Kdybychom pak nešly k tomu občerstvení a já nešla koupit to pití, tak ty by jsi se nikdy nepotkala s Daliborem a kdyby-'' ,,Jo, já to chápu.'' zasmála jsem se. ,,Jaké je to teda teď mezi tebou a Paľem?'' zeptala jsem se. ,,Krásný, on je hrozně..Já nevím, nedá se to popsat, prostě úžasnej.'' řekla s širokým úsměvem. ,,To je dobře.'' řekla jsem. Celou cestu do obchoďáku jsme si povídali. ,,Tak kam jdeme prvně?'' řekla Anetka, když už jsme dorazili na místo. ,,Já nevím,'' řekla jsem, i když jsem pořádně nevěděla, na co odpovídám, protože jsem se zrovna koukala na mobil, jestli mi Dalibor nenapsal. ,,Andy poslouchej mě!'' řekla. ,,Promiň,'' zandala jsem telefon. ,,Tak kam jdeme?'' řekla jsem. ,,Třeba sem.''. Zašly jsme do jednoho z obchodů. Potom do dalšího a potom zase do dalšího. Asi tři hodiny jsme chodily po obchodech a zkoušely si všechny možné šaty. Nakonec jsme si obě dvě vybraly. Já jsem si koupila černé šaty po kolena, které mají rukávy v polovině paží a Anetka si vybrala lososovou sukni a crop-top stejné barvy, dohromady to vypadlo hrozně hezky. Já jsem si ještě koupila černé psaníčko a Anetka náušnice. ,,Myslím, že jsme pořídily dobře,'' řekla Anetka. ,,A teď mám na něco chuť.'' dodala a já se zasmála. Zašly jsme do Starbucks, daly si naše oblíbené kafe a pak jsme šly zpět na zastávku a jely domů. ,,Ke komu jdeme a kde budeme spát?'' ,,Já nevím, tak u tebe bude asi spát Paľo, ne?'' řekla jsem. ,,No...On to pro jednou pochopí, že u nás budeš spát ty.'' ,,Nebo tam můžeme spát oba,'' zasmála jsem se. ,,Klidně.'' řekla Anetka. ,,Ale to by bylo divný, já vás tam nechci rušit.'' řekla jsem. ,,Hele, upřímně. Ty jsi tam vlastně doma a on ne, tak teoreticky tam ruší on.'' zasmála se. ,,Ne já si dělám srandu, že ruší, ale chápeš.'' ,,Jo,'' zasmála jsem se. ,,Takže k nám?'' řekla Anetka a já kývla. ,,A Paľo teda...'' ,,Já ho uvidím ráda, spíš jestli tam nebudu vadit já vám.'' ,,Nebudeš.'' ,,Tak jo.'' usmála jsem se. Když jsme přišli k Anetce domů, převlékly jsme se do tepláků a začaly plánovat líčení a vlasy na zítřek. Byly jsme tam samy asi dvě hodiny, když potom přišel Paľo. Zazvonil a Anetka mu šla otevřít. Po chvilce přišli nahoru do Anetčina pokoje a když jsem Paľa uviděla, musela jsem se usmát, protože pro mě byl něco jako brácha. ,,Čautě,'' řekl když jsme se objímali a pohladil mě po zádech. ,,Ahoj,'' řekla jsem. Byla jsem vážně ráda, že ho vidím. Sedli jsme si a povídali jsme, musela jsem Paľovi všechno říct. Řekl mi, že všechno bude dobrý, ale že to nechápe. Takže vlastně skoro to samé jako Anetka. Byla jsem ale hrozně ráda, že je mám u sebe, protože mi vážně hodně pomáhali. Potom jsme stočili řeč k zítřejší párty. ,,Ty tam vlastne budeš spievať, že?'' řekl Paľo. ,,Já nevím, asi jo.'' řekla jsem. ,,A keď hej, čo zaspievaš?'' ,,Nad tím jsem vlastně ani nepřemýšlela..'' řekla jsem popravdě. ,,Tak to teď vymyslíme a dáme si karaoke!'' řekla nadšeně Anetka. Já i Paľo jsme souhlasili. Anetka zapnula na televizi YouTube. ,,Tak jakou písničku první?'' řekla. ,,Jo, tuhle mám ráda!'' řekla a dala tam Lush Life od Zary Larsson, s textem samozřejmě. ,,Toto predsa ja nikdy nezaspievam,'' zasmál se Paľo ,,budem sa len pozerať.'' řekl a já s Anetkou jsme si vzaly mikrofony a začaly jsme zpívat. Zpívaly jsme dohromady a obě nás to hrozně bavilo. Když jsme dozpívaly, Anetka řekla: ,,Tohle není fér, ty zpíváš naprosto božsky.'' ,,Díky.'' usmála jsem se. ,,Anetka má pravdu, spievaš naozaj nádherne.'' přidal se Paľo. Poděkovala jsem a potom jsme s Anetkou zpívaly spoustu dalších písniček. U nějakých písniček se k nám přidal si Paľo. Cítila jsem se s nimi dobře, i když jsem si téměř celou dobu představovala jaké by to bylo, kdyby tam byl s námi Dalibor. ,,Andy musíme vybrat ty písničky na zítra.'' řekla Anetka. ,,A jo,'' řekla jsem a začali jsme vybírat. ,,Co tuhle?'' řekla Anetka a ukázala na písničku Weak Heart zase od Zary Larsson. ,,Hej, pesničky od nej ti sadnú najlepšie podľa mňa.'' řekl Paľo. ,,Tak to zkus.'' řekl Anetka a já to zkusila. Když jsem dozpívala, podívala jsem se na Anetku s Paľem. ,,Tak co?'' zeptala jsem se. ,,Andy já tě prostě miluju, to je úplně nejvíc dokonalý.'' řekla Anetka. ,,To sa nedá vyjadriť slovami, ako je tvoj spev dokonalý.'' přidal se Paľo. ,,Díky, ale to ne-'' ,,Jaký ne? Je to užasný, vážně.'' řekla Anetka. Zazpívala jsem další písničky, jako třeba: Carry You Home, Uncover, Bad Boys nebo This One's for you. ,,Tohle bude fakt úžasný.'' řekla Anetka a Paľo souhlasil. ,,Snad jo.'' řekla jsem. Chvilku jsme si povídali, pak jsme se šli po jednom umýt a lehnout do postele. Já spala na místě, kde jsem byla zvyklá a Paľo s Anetkou spali v jedné posteli. Když jsme leželi, povídali jsme si. ,,Já jsem unavená, tak dobrou.'' řekla jsem po nějaké době. ,,Jo, já taky, dobrou.'' ,,Dobrú noc.'' řekl Paľo. Zavřela jsem oči a zachumlala se do peřiny. Slyšela jsem Anetku s Paľem jak si něco šeptají, chechtají se u toho a dávají si pusy. Okamžitě jsem si vzpomněla na Dalibora a do očí mi vhrkly slzy. Chyběl mi hrozně moc, chtěla jsem ho obejmout, dát mu pusu, přitisknout se k němu. Po tváři se mi kutálely slzy a nemohla jsem spát. Asi po třech hodinách jsem na chvilku usnula, v noci jsem se ale pořád probouzela, protože vždy, když jsem na chvilku zabrala se mi okamžitě zdál nějaký sen o mě a Daliborovi.