Dalibor Slepčík

Přípravy a cesta na SuperStar

Dneska jsem se vzbudila kolem 5:00, jak jsem nedočkavá. Chvíli jsem byla na mobilu a koukala jsem na různý sociální sítě. Pak jsem si ale řekla, že je blbost vstávat takhle brzo, že bych pak zbytečně byla unavená. Tak jsem ještě usnula. Nakonec jsme se obě dvě probudily kolem 10:00. Ještě jsme skoro hodinu a půl ležely v posteli, povídaly si a byly na mobilech. Ani jsme nesnídaly, rovnou jsme šly obědvat. Daly jsme si těstoviny se sýrovou omáčkou. ,,Neměly bychom se ještě radši podívat na ty stránky, jestli se něco nezměnilo?'' řekla Anetka při zandavání talíře do myčky. ,,No asi radši jo.'' odpověděla jsem jí. Tak jsme šly zpátky ke mně do pokoje a najely jsme na stránky SuperStar. ,,Hele, něco tady je!'' řekla jsem. Obě jsme trochu ztuhly, ale snažily jsme se to nedávat najevo. ,,Milí výherci lístků na SuperStar + vstupu do zákulisí. Dovolujeme si vás upozornit na malou změnu. V minulém příspěvku byl jako čas vašeho příchodu zmíněn čas mezi 18:00 až 18:30. Změna se týká právě času. Prosíme, dostavte se mezi 18:30 až 19:00. Omlouváme se za včerejší chybnou informaci. Tým SuperStar.'' přečetla jsem. ,,Uffff, já jsem už lekla co to bude.'' řekla Anetka. ,,Já taky. Tak tohle je v pohodě, stejně jsme pomalý tak budeme mít víc času.'' řekla jsem a začaly jsme se smát. Vytiskly jsme si vstupenky, které nám přišly na email. A přípravy začaly. Sice bylo teprve 14:00 hodin, ale my jsme vážně pomalý, tak jsme začaly takhle brzo. Večer jsme si zapomněly vybrat boty, tak jsme začaly s výběrem bot. ,,Sakra, já nevím jaký si mám vzít!'' řekla jsem bezmocně. ,,Já bych si být tebou vzala ty černý Vansky jak máš.'' řekla mi Anetka. ,,A jo, na ty jsem zapomněla, ty by k tomu nemusely vypadat špatně. Dík.'' ,,Jojo, ale co si mám vzít já?'' tentokrát byla Anetka ta bezmocná. ,,Vem si tyhle.'' podala jsem jí černé baleríny. ,,Ty joo! Kde jsi je vzala? O těch nevím! Ty jsou fakt pěkný! Můžu si je teda půjčit?'' řekla překvapeně. ,,Jo můžeš, mám je už celkem dlouho, moc jsem je nenosila.'' řekla jsem jí se smíchem. Pustily jsme si písničky a začaly jsme si zpívat. Anetka mi pořád říká, jak krásňe umím zpívat, ale mě to nějaký zázrak nepřijde. Najednou už bylo 16:00 hodin. ,,Za dvě hoďky budeme vyrážet, ne?'' řekla jsem Anetce. ,,No asi jo, abychom stíhaly..''. Šly jsme se oblíknout. Prvně jsme si vzaly oblečení, které jsme si včera koupily. Potom jsme se šly namalovat. Já jsem si dala trochu make-upu, řasenku, linky a rtěnku. Je to takový jednoduchý, ale vypadá to hezky. Anetka měla něco podobného, jenom si dala trochu jiný odstín rtěnky. A přišla řada na vlasy. Já mám takovou hrozně nespecifikovatelnou barvu vlasů. Je to něco mezi špinavou blond a světle hnědou. Dlouho jsem přemýšlela, co s vlasy udělám. Nakonec jsem si je jenom trochu navlnila a nechala rozpuštěný. ,,Je to takový přirozeně hezký, sluší Ti to takhle.'' řekla Anetka a já jsem jí poděkovala. Pak přišla řada na její vlasy. Anetka má vlasy hodně tmavě hnědé. Ta si je naopak narovnala a taky si je nechala rozpuštěný. ,,Myslím, že nám to fakt sluší.'' řekla Anetka. ,,Jo taky myslím.'' zasmály jsme se. ,,Už je 18:00, měly bychom vyrazit.'' ,,Jo, jdeme.'' a šly jsme se obout.

Cesta na zastávku nám netrvala dlouho. Tramvaj nám jela asi za 5 minut. Potom jsme jely ještě autobusem. Asi za půl hodiny jsme byly na místě. ,,Hele, tam to je!'' řekla najednou Anetka. ,,No jo! Je 18:35, už můžeme jít dovnitř.'' odpověděla jsem jí. ,,Jdeme.'' . Před vstupem ještě nebylo tolik lidí, tak jsme šly rovnou ke dveřím, kde bylo napsáno ''VSTUP''. Stáli tam dva obrovští chlapy. ,,Asi nějaká ochranka.'' řekla jsem potichu. ,,Dobrý den, my tady máme lístky do VIP zóny.'' řekla Anetka jednomu z těch obrů. ,,Dobrý den.'' odpověděl a přitom si prohlížel lístky. Měla jsem trochu sevřený žaludek, jestli je tam všechno v pořádku. I na Anetce bylo vidět, že je trochu nervózní. ,,Ano, vše v pořádku, tady máte karty, které musíte nosit na krku. Můžete se volně pohybovat po zákulisí. Prosím, vstupte.'' řekl najednou obrovský chlap, my jsme poděkovaly a vstoupily.