Dalibor Slepčík

Koncert

Pan Krátký vyběhl po schodech na pódium a začal mluvit: ,,Dobrý den, dámy a pánové. Doufám, že se všichni skvěle bavíte.'' zatímco mluvil, já si pomalu začalo uvědomovat, jak je to pódium obrovské a kolik je tam lidí. ,,Možná už ji někteří znáte a divil bych se, kdyby ne. Nedávno nazpívala se svým přítelem Daliborem Slepčíkem písničku My heart will go on,'' v sálu se ozval obrovský jekot a potlesk a já zřejmě byla jediná, které se při uslyšení jeho jména chtělo plakat. ,,Dalibor tu momentálně bohužel není, ale během večera by měl dorazit. Kdo tu ale je jeho úžasná a krásná přítelkyně Andy!'' řekl a ukázal na mě rukou. Vyběhla jsem po schodech nahoru a s úsměvem zamávala do publika. Sálem se rozezněl hlasitý jekot a potlesk. Byl to neskutečný pocit, jaký jsem ještě v životě nezažila. V publiku jsem okamžitě hledala Anetku s Paľem. Stáli vpravo u pódia a oba skákali a tleskali a Anetka ječela. Usmála jsem se na ně a naznačila, že je to skvělý. ,,Andy jak se cítíš?'' zeptal se pan Krátký. ,,Úžasně, je to úplně neskutečnej pocit.'' řekla jsem a zasmála jsem se. Sál se zase roztleskal a rozječel. Nevěřila jsem, že to je pravda, že tohle všechno je kvůli jedné písničce, co jsme s Daliborem nazpívali. ,,Tak já myslím, že můžeš jít na to.'' řekl, když se sál trochu utišil, ale hned co to řekl se zase rozječel a roztleskal. ,,Hodně štěstí,'' řekl mimo mikrofon. ,,Díky,'' usmála jsem se a pan Krátký sešel z pódia. Zůstala jsem tam sama. ,,Tak dobrý večer,'' začala jsem s úsměvem ,,na začátek bych jenom chtěla poděkovat za to, že tu dneska můžu být a doufám, že si to společně užijeme, protože já si to užívám už teď.'' řekla jsem a sál opět začal tleskat a ječet. ,,Na začátek jsem si připravila písničku Weak Heart od Zary Larsson, tak můžeme jít na to.'' usmála jsem se a lidé opět začali tleskat. Zandala jsem mikrofon do stojanu a začala hrát hudba. Chytla jsem mikrofon a začala zpívat:

Early morning someone's calling
Who could this be?
Reach my phone and your name showing on my caller-id
I declined it - changed my mind and call you back-up
You say hey, I say hey there
We don't say much

Při prvních slovech jsem měla zavřené oči, ale pak jsem otevřela a ten pohled byl tak krásný, že jsem se musela usmát. Koukalo na mě tolik očí, minimálně polovina lidí v sále si mě natáčela nebo fotila. Zpívala jsem dál a když přišel refrén, všichni začali tleskat, skákat, ječet.

'Cause I'm a weak heart, baby
I'm a weak heart, yeah
I am such a weak heart, baby I'm a weak heart, yeah
When it comes to you
I put my money on a long shot
(I got it, I got it, I got it)

When it comes to you
It's like I want it - but I can't stop
(I got it, I got it, I got it)
Yeah I'm a weak heart, baby I'm a weak heart

Dozpívala jsem a všichni tleskali a bylo to prostě neuvěřitelný. ,,Díky moc,'' smála jsem a prohrábla si vlasy. ,,Další písničku mám taky od Zary a je to písnička Lush Life a jestli jí někdo znáte a myslím, že určitě jo, tak zpívejte se mnou.'' řekla jsem s úsměvem, vyndala si mikrofon z držáku a začala hrát hudba. Začala jsem trochu tancovat a chodit po pódiu. Vždy, když jsem se přiblížila ke kraji, kde byly převážně holky, tak začaly natahovat ruce a když jsem se jich rukou dotkla a usmála se na ně, začali hrozně moc ječet a usmívat se. Všichni v sále tancovali, fotili, natáčeli..Když jsem dozpívala, zase tleskali, ječeli a skákali. ,,Děkuju moc!'' řekla jsem nahlas. Zpívala jsem další písničky, jako například Rooftop, Bad Boys, Carry you home nebo Wanna Be Your Baby. Lidi v sále tancovali a prostě to bylo jako opravdový koncert. ,,Díky moc!'' řekla jsem ,,Už máme čas jenom na poslední písničku a tou bude Uncover.'' všichni začali nadšeně tleskat, já si dala mikrofon do stojanu a začala jsem zpívat. Ze začátku jsem měla zavřené oči, ale když jsem je otevřela a podívala se dozadu do sálu, uviděla jsem tmavovlasého kluka opřeného o sloup. Byla jsem si téměř jistá, že je to Dalibor. Musel si všimnout, že jsem ho zaregistrovala, protože se otočil a někam rychle odešel. Málem jsem přestala zpívat, ale zvládla jsem to a pokračovala jsem v písničce dál. Anetka s Paľem si určitě museli všimnout, že jsem něco vzadu viděla, protože se začali ohlížet za sebe. Když písnička skončila, všichni začali neuvěřitelně moc tleskat, ale já to pořádně nevnímala, protože jsem zase začala myslet na Dalibora. Uvědomila jsem si, že celou dobu jsem na něj vlastně nemyslela a jenom jsem vnímala lidi okolo sebe a zpěv. Teď, když jsem ho viděla se mi sevřel žaludek a trochu jsem znervózněla. ,,Děkuju moc, díky, díky.'' říkala jsem a usmívala se. ,,Tak co? Jak se vám to líbilo?'' přišel za mnou na pódium pan Krátký. Sál se najednou rozječel tak, že jsem se musela začít smát a zacpat si uši. ,,Tak koukám, že hodně,'' zasmál se ,,a co ty Andy, jak jsi si to užila?'' zeptal se tentokrát mě. ,,Já úplně neskutečně a jsem vážně neskutečně ráda, že jsem měla tu možnost si tady zazpívat a že jsme si to mohli takhle společně užít.'' usmála jsem se a všichni tleskali. ,,My jsme moc rádi, že jsi tu dneska byla a doufáme, že budeš ve zpěvu pokračovat. Budeš?'' ,,Určitě budu.'' řekla jsem s úsměvem. ,,To jsme rádi.'' řekl a sál se zase rozječel. ,,Teď už jenom dodám, že Andy bude za 20 minut tamhle vlevo vedle u pódia a bude se s vámi fotit, tak si určitě přijďte pro fotku.'' řekl a já kývla. ,,Tak ještě jednou díky,'' řekla jsem, zamávala jsem a sešla z pódia. Prohrábla jsem si vlasy a pořádně si začala všechno uvědomovat. ,,Byla jsi dokonalá, skvělá a lidi tě úplně milujou.'' řekl pan Krátký s obrovským úsměvem na rtech. ,,Děkuju moc.'' řekla jsem. Najednou jsem zahlédla Anetku s Paľem jak přemlouvají ochranku, aby je pustila za mnou. ,,Já to zařídím,'' řekl pan Krátký a šel jim říct, že je můžou pustit. Hned, co je pustili za mnou se Anetka rozeběhla a objala mě. ,,Andy, to bylo prostě něco neskutečnýho, já tomu nemůžu uvěřit.'' řekla a bylo vidět, jak má upřímnou radost. Když se ode mě odtáhla, přišel Paľo a taky mě objal. ,,Andrejka, to bolo neuveriteľné.'' řekl. ,,Díky,'' usmála jsem se, ale zase jsem začala přemýšlet o tom, jestli to byl Dalibor. ,,Andy, co se stalo při tý poslední písničce?'' zeptala se Anetka. ,,Já-já asi viděla Dalibora.'' ,,Cože?'' vyhrkla Anetka zděšeně. ,,Stál úplně vzadu opřený o sloup.'' ,,Víš jistě, že to byl on? Mohl to být někdo, kdo mu byl jenom podobný.'' ,,Ne, já jsem si jistá, že to byl on. Nemohl to být někdo, kdo mu byl podobný, protože když si všiml, že jsem ho viděla, někam odešel.'' ,,Čo?'' řekl Paľo překvapeně. Já jenom kývla a objala ho, protože se mi začínaly drát slzy do očí. ,,Neplač.'' uklidňoval mě Paľo a Anetka mě hladila po zádech. ,,Já to nechápu.'' odtáhla jsem se od Paľa a otřela si slzu. ,,Upřímně tohle taky nechápu, ale aspoň vidíš, že přišel-'' ,,Ale ne za mnou.'' řekla jsem. ,,Třeba ještě přijde,'' uklidňovala mě, ale já zavrtěla hlavou. ,,Já myslím, že jo.'' řekla a pousmála se. ,,Já nevím,'' ,,Hele, zkus na to teď nemyslet, za chvilku jdeš na to focení-'' ,,Ježiši a jo.'' vzpomněla jsem si. ,,Nemám rozmazaný oči?'' ,,Ne, dobrý.'' ,,Bože já budu na všech fotkách vypadat jako blbec, už to vidím.'' ,,To nebudeš, veď si krásna.'' řekl najednou Paľo. ,,Helee,'' začala se Anetka smát. ,,Však ty tiěž, lásko.'' řekl a přitáhl si ji k sobě a já se usmála. ,,Andy? Tak můžeme jít na to focení?'' přišel za mnou pan Krátký. ,,Jo, určitě.'' usmála jsem se. ,,Vy dva se tady zatím někde posaďte nebo klidně běžte do sálu, jak budete chtít.'' řekl Anetce a Paľovi, oni poděkovali a šli si někam sednout. My jsme šli a došli jsme k místu, kde byla připravená stěna s nějakými nápisy, kolem bylo zábradlí a u toho stála ochranka a pouštěli vždycky skupinku lidí, kteří si chtěli jít pro fotku. Před zábradlím už byla neskutečně obrovská fronta a když mě zahlédli, všichni začali pískat, tleskat a ječet. ,,Ježiš to je neuvěřitelný.'' řekla jsem s úsměvem. Pan Krátký se usmál a řekl: ,,Kdyby byl nějaký problém, budu tamhle, tak klidně přijď, dobře?'', já kývla a začali za mnou pouštět lidi. Jako první přišli tři asi čtrnáctileté holky. ,,Jsi úplně úžasná, hrozně ti fandíme.'' řekly. ,,Ježiš děkuju moc.'' usmála jsem se. ,,Můžeme teda poprosit o fotku?'' ,,No určitě.'' řekla jsem a vyfotily jsme se. Pak jsem je všechny objala a přišli další a další a další a další a další lidi. Všichni mě chválili a říkali jak jsem krásná, úžasná a že mi moc fandí. Byla jsem tam asi 2 a půl hodiny, až to začalo být hodně unavující. Nakonec jsem ale vyfotila snad se všemi. ,,Tak končíme,'' přišel ke mně pan Krátký. ,,Jsi v pohodě, neumačkali tě?'' ,,Ne dobrý.'' zasmála jsem se. ,,Tak teď už budete moct jít domů, jestli budete chtít, ale asi to bylo unavující, co?'' ,,No, celkem jo..'' ,,Hele promiň, ale já se tě musím zeptat..Dalibor nebyl nic zařizovat, že ne?'' řekl a já ztuhla. Po chvilce jsem zavrtěla hlavou a on řekl: ,,Já si to myslel, vy jste se pohádali?'' ,,No trochu,'' řekla jsem a měla jsem co dělat, aby mi nezačaly po tvářích téct slzy ,,ale bude to dobrý.'' usmála jsem se. ,,Určitě ano, jste krásný pár, moc vám to spolu sluší.'' usmál se taky. ,,Doufám, že příští koncert bude už vás obou.'' řekl. ,,Jo, snad jo.'' usmála jsem se. ,,A myslíš, že byste sem mohli jít teda někdy zazpívat? Tentokrát bychom vám za to zaplatili.'' řekl. ,,Jo, rádi.'' usmála jsem se. ,,No nic, zavolám vám, až bude volný termín. Tak se měj, ahoj.'' ,,Dobře, vy taky, nashle.'' řekla jsem a šla jsem hledat Anetku s Paľem. Skoro hned jsem se našla. Seděli za pódiem na gauči a dělali něco na mobilu. Přišla jsem k nim a sedla si. ,,Bože,'' vydechla jsem ,,taky byla SuperStar tak náročná?'' zeptala jsem se Paľa. ,,To teda bola..'' řekl a pousmál se. ,,Ale bolo to fajn.'' dodal. ,,Jo to jo, ale je to hrozně vyčerpávající.'' řekla jsem. ,,Tak jdeme domů?'' řekla Anetka a my souhlasili. Vyšli jsme ven a tam stálo spoustu lidí. Procházeli jsme mezi nimi a z každé strany se ozývalo ,,Byla jsi skvělá,'' ,,Krásně zpíváš,'' ,,Fandíme ti,'' a já pořád dokola opakovala ,,Děkuju ; Díky ; Díky moc.''. Když jsme zašli za roh, už nastal klid. ,,Mám zavolať taxik?'' zeptal se Paľo. ,,Jeďte beze mě, já se potřebuju trochu projít.'' řekla jsem, protože jsem si uvědomila, že přesně za dalším rohem je 'naše' zastávka, na které jsme se poprvé loučili. ,,Andy to ne, je pozdě.'' řekla Anetka. ,,Tady se nic nestane, je tu světlo a spoustu lidí.'' řekla jsem. ,,Si si istá?'' řekl Paľo. ,,Jo, za chvilku přijedu za vámi.'' usmála jsem se. ,,Tak dobře..Ale až pojedeš domů, zavolej nebo napiš, jo?'' ,,Jo neboj.'' řekla jsem, rozloučili jsme se a já se vydala k zastávce.

Když Andy zpívá, doporučuju pustit si tu písničku, má to pak takový kouzlo a víc si to představíte.❤️