Dalibor Slepčík

Všechno je zase jinak?

   Sešli jsme dolu a sedli si na gauč. Přitiskla jsem se na Dalibora, on mě k sobě pevně tiskl a políbil mě na hlavu. ,,To jsme to moc neoslavili, co?'' řekl po chvilce mlčení. ,,To ne no.'' řekla jsem. ,,Slibuju, že Ti to vynahradím.''. Otočila jsem hlavu na něj a políbila jsem ho. Chytla jsem ho za tváře a on se dotkl mých zad. Usmála jsem se do polibku. Tenhle polibek byl vážně hodně dlouhý a krásně něžný. ,,Páni! Za co to bylo?'' řekl, když jsme se odtáhl. ,,Za to, že jsi tak dokonalej.'' usmála jsem se a chytla jsem ho kolem krku. Klečela jsem na gauči na kolenou a objímala jsem ho kolem krku. Taky si klekl a přepadli jsme dozadu. Smáli jsme se a leželi na sobě. Obličeje jsme měli těsně u sebe a já jsem si při pohledu do jeho oříškových očí vzpomněla na tu chvíli, kdy jsem ho viděla poprvé. Nevím, nad čím zrovna přemýšlel on, ale vypadal naprosto dokonale. Vlasy mu trčeli všude možně, na jeho rtech byl vidět nepatrný úsměv a v očích láska. Nevím, jak vypadá láska, ale v jeho očích vidět byla. Taková jiskra. ,,Dali-'' chtěla jsem něco říct, ale on mi dal prst přes pusu a dál se na mě díval. Přiblížil se a naše ústa se spojila. Byla to naše několikátá pusa, ale byla stejně nádherná jako ta první. V zastrčené místnosti s gaučem jsme byli skoro celé odpoledne. Líbali jsme se, mazlili jsme se, smáli jsme se, fotili jsme se, bylo to úžasný. Už bylo skoro sedm hodin večer a my jsme leželi přitisknutí k sobě a líbali se, když najednou někdo šeptl hrozně jemným a zraněným hláskem ,,Andy?''. Dalibor zvedl hlavu a oba jsme se podívali směrem ke dveřím. Byla to roztřesená Anetka. Vypadala, že každou chvíli omdlí. Kymácela se, byla celá bílá a brada se jí třásla. V tu chvíli jako bych zapomněla, co provedla Paľovi a honem jsme k ní s Daliborem vstali. Chytli jsme ji každý z jedné strany a pomohli jí si sednout. Celá se třásla. ,,Co se stalo?'' strachovala jsem se. Vydala ze sebe jenom nepatrné ,,Šššště-'' a rozplakala se. Objala jsem jí a ona mé objetí opětovala. Hodně plakala a pořád se třásla. ,,Anetko,'' uklidňovala jsem ji ,,co se stalo?'' ,,Štěpán.'' zašeptala potichu. ,,Co je s ním?'' zeptala jsem se hladila jsem jí po zádech. Odtáhla se z objetí. Chytla jsem ji za roztřesenou ruku. Snažila se něco říct, ale přes vzlyky nebyla schopná promluvit. ,,Pojď sem.'' řekla jsem přitiskla si její hlavu k té mé. Bylo hrozné jí takhle vidět. ,,Co se stalo Anet?'' zeptal se Dalibor. Nadechla se a začala: ,,Štěpán, všechno, zkazil.'' říkala mezi vzlyky. ,,Co udělal? Ublížil Ti? Chtěl po Tobě něco, co jsi nechtěla?'' vyptávala jsem se. ,,Ne to ne.'' řekla třesoucím hlasem. Nějakou dobu jenom seděla a plakala. ,,Promiňte.'' řekla po chvilce. ,,Za co se nám omlouváš?'' řekla jsem. ,,Že vám tady pořád jenom brečím.'' otřela si slzy, ale další jí vyhrkly za setinu vteřiny. ,,Potom, co jste odešli, jsme šli na Štěpánův pokoj a-'' musela se pořádně nadechnout, aby zase nepodlehla nezadržitelnému pláči ,,líbali jsme se. Byli jsme tam hodně dlouho, vlastně skoro do teď, až mi potom volala mamka, jenom nějakou blbost, a já jsem odešla telefonovat na chodbu. Procházela jsem se po chodbě sem a tam. Mluvila jsem s ní asi pět minut a když jsem se vrátila do pokoje, Štěpán se tam líbal s nějakou holkou.'' ,,Cože?'' řekla jsem a Anetka kývla. ,,Nevím, jak se tam dostala, ale byli k sobě přitisknutí tak, jak býváte vy dva,'' pousmála se ,,no a když si mě Štěpán všimnul, představil nás jako kdyby se nic předtím nestalo. Byla to jeho bývalá přítelkyně, která ho přišla navštívit a on prý neodolal.'' znovu se rozplakala. ,,Potom si mě vzal stranou a řekl, že jsem se mu vážně líbila, ale prý si myslel, že jsem trochu jiná a že je mu líto, že mi takhle pomotal hlavu, ale že si myslel, že to nebude nic vážnýho. Potom se omluvil, já jsem se dostala do toho stavu, v jakým jsem k vám přišla a dál už to znáte.''. Znovu podlehla neústupnému pláči a třesení. S Daliborem jsme se na sebe podívali a chytla jsem jí znovu za ruku. ,,Anet ty...Ty jsi ho milovala? Myslím, Štěpána.'' zeptala jsem se. ,,Ne.'' řekla hned. ,,Spíš jsem si to myslela, protože se mi líbil a jak řekl on, pomotal mi hlavu.'' roztřásla se. ,,Anetko...Pláčeš, protože jsi ztratila Štěpána nebo Paľa?'' zeptal se jí šetrně Dalibor. Mě samotnou její odpověď zajímala. Nadechla se a roztřeseným hlasem řekla: ,,Paľa.'' podlehla nezastavitelnému pláči. ,,Jedinej, koho jsem za těch patnáct let, co jsem na světě opravdu milovala a miluju, je Paľo, ale-'' zlomil se jí hlas ,,je pozdě.'' lehla si na gauč a plakala a plakala a plakala. Dalibor si přesedl ke mně a přitiskl mě k sobě. Nic jsme neříkali, jenom jsme seděli, Dalibor mě objímal, Anetka plakala a já jsem jí hladila po hlavě. Podívala jsem se na čas. ,,Už je půl devátý?! To není možný.'' řekla jsem. ,,Přespíte tady?'' zeptal se Dalibor. ,,Jo, tak jo.'' řekla jsem a podívala jsem se na Anetku, která si zrovna sedala a dívala se na nás. ,,Ale-'' řekla. ,,A jo.'' šeptl Dalibor. ,,Já se zeptám Sabiny, jestli nemůžeš spát u ní na pokoji.'' usmál se Dalibor a Anetka kývla. Šli jsme nahoru do pokoje, kde byla ubytovaná Sabina s Emmou (ony dvě spolu na pokoji nikdy nebyly - myslím, ale berte to prostě jako v tomhle příběhu). Když jsme zaťukali, Emma nám otevřela dveře a když uviděla bledou plačící Anetku, vyděsila se. ,,Čo sa stalo?'' ,,To je na dlouhý vyprávění, ale já jsem se chtěl zeptat, jestli by u vás nemohla Anetka přespat a jestli byste jí když tak půjčily něco na spaní.'' řekl Dalibor. ,,Už je pozdě a Anetka nemůže v tomhle stavu domů, cesta by pro ní byla moc náročná.'' řekla jsem. ,,Jo, samozrejme, poď.'' řekla Emma a chytla Anetku za ruku. ,,Děkuju.'' šeptla a šly dál do pokoje. Sabina, která mezitím přišla ke dveřím se zeptala: ,,Co se stalo? Ona chodí s Paľem, ne?'' ,,Ono je to složitý. Štěpán jí pomotal hlavu a ona mu nějak podlehla. No a pak je viděl Paľo a prasklo to. Jenomže potom jí Štěpán řekl, že to s ní nemyslel vážně a asi se vrátil k jeho bejvalce. Anetka se úplně složila, ale ne proto, že jí Štěpán zradil, ale protože si uvědomila, že ztratila Paľa. Je to složitý.'' šeptal Dalibor a Sabina napjatě poslouchala. ,,Proboha. Chudák.. A Paľo jí furt-'' ,,Miluje.'' dořekl Dalibor. ,,Hodně ho to vzalo, takže teď je to všechno úplně...'' řekl Dalibor a Sabina kývla. ,,My jdeme k nám, tak dobrou a díky.'' ,,Nevadí vám tam?'' zeptala jsem se. ,,Ne, vůbec, postaráme se o ní.'' usmála se Sabina a Dalibor mě chytl kolem boků. ,,Dobrou a Dali, nezapomeň, že vám je pořád jenom patnáct.'' zasmála se. ,,Právě, že UŽ patnáct.'' zasmál se a během smíchu mě políbil. ,,Dobrou.'' zasmála se Sabina a zašla do pokoje. Dalibor mě chytl a šli jsme k nim do pokoje. Odemkli jsme a vešli. Paľo ležel na posteli s otevřenýma očima. ,,Paľo? Nebude Ti vadit, když tu Andy bude spát?'' zeptal se Dalibor. ,,Nie, ale - kde bude spať Anetka? U Štěpána?'' ptal se Paľo hrozně smutným a zraněným hlasem. Podívali jsme se s Daliborem na sebe a já jsem si sedla na postel k Paľovi. ,,Paľo...Ono je všechno zase docela jinak.'' řekla jsem. ,,Ako to myslíš? Čo je inak?'' divil se Paľo. Převyprávěla jsem mu to, co se stalo. Když jsem 'příběh' dovyprávěla, Paľo stále mlčel. ,,A kde je teraz?'' zeptal se. ,,Spí u holek, ty za ní chceš jít?'' řekl Dalibor. ,,Nie ja... Asi ju teraz nechcem vidieť.'' řekl Paľo a prohrábl si vlasy. ,,Idem sa umyť a-'' zlomil se mu hlas, mávl rukou a odešel do koupelny. Dalibor mě objal zezadu a sedli jsme si na křeslo. Seděla jsem mu na klíně a měla jsem na něm položenou hlavou. ,,Myslíš, že ji furt miluje?'' zeptala jsem se potichu. ,,Já myslím, že jo, ale ona mu zlomila srdce, musí se teď vzpamatovat. On působí jako tvrďas, ale je hrozně citlivej.'' řekl Dalibor a já jsem kývla. Po chvilce Paľo vyšel z koupelny (jen v trenkách) a musím uznat, že má vážně pěkný tělo, ale nevěnovala jsem mu pozornost, protože Dalibor je prostě Dalibor. Šli jsme do koupelny a osprchovali jsme se spolu. ,,Počkej tady, donesu Ti něco na spaní.'' řekl Dalibor a v trenkách vyšel z koupelny. Přinesl mi jeho tričko a trenky. Oblékla jsem se. Bylo mi to docela velký, ale pohodlný. Vyšli jsme z koupelny a Paľo už asi spal, nebo aspoň dělal, že spí. Dalibor si lehl doprostřed a já vedle něj. Byli jsme na sebe s Daliborem natisknutí, abychom se na postel vešli, ale vůbec nám to nevadilo. ,,Víš, že zítra bychom měli jít do toho nahrávacího studia?'' řekl potichu. ,,A jo, já na to zapomněla.'' ,,Chceš nebo-'' ,,Jo chci!'' zasmála jsem se potichu.'' ,,Dobře,'' taky se zasmál ,,tak zítra dáme vědět tomu chlápkovi.'' ,,Jo.'' usmála jsem se. Dalibor mě políbil na dobrou noc a přitisklí k sobě jsme usnuli.

Jenom vás chci upozornit, že nemám vůbec nic proti Štěpánovi. :) Je to skvělý kluk, v Superstar byl můj třetí favorit (první byl Dalibor a druhý Paľo:D). V tomhle příběhu mi to přišlo jako zajímavé zpestření, tak abyste si nemysleli, že jsem ve skutečnosti nějak proti němu, to vůbec. :) Určitě mě chápete, díky! :)