Dalibor Slepčík

Postarám se o Tebe

Probrala jsem se. Anetka i máma už byly pryč. Ruku jsem vůbec necítila a všude byla tma. Podívala jsem se na židli, která byla vedle postele. Seděl tam Dalibor, hlavu měl opřenou o postel a dřel mě za ruku. On vážně přišel a usnul tady. Vytáhla jsem ruku z jeho sevření a pohladila jsem ho po hlavě. ,,Tak už jsi vzhůru?" řekla sestřička, která zrovna vešla do dveří a rozsvítila malé světýlko nad dveřmi. ,,Co se stalo?" zeptala jsem se. ,,Prudce jsi hýbla s tou rukou a potom jsi bolestí omdlela. Přiběhl pan doktor a museli Tě operovat-" ,,Co? Vy jste mi tu ruku operovali?" ,,Ano, museli jsme. Ten pohyb s ní neudělal nic dobrého. Šlachy se Ti ještě víc poškodili. Nechci Tě strašit, ale asi si tu budeš muset pár dní poležet." ,,A jak to s tou rukou vypadá? Já jí teď vůbec necítím." ,,Pan doktor Ti zítra řekne víc, teď ji máš umrtvenou z operace." řekla příjemným tónem. ,,Aha." řekla jsem. Dalibor se trochu zavrtěl a obě jsme se na něj podívaly. ,,Je roztomilý." usmála se sestřička. ,,To je." taky jsem se usmála. ,,Přišel zrovna když jsi byla na sále." začala sestřička. ,,Když jsem mu řekla, že Tě operují, vypadal, že se složí. Musela jsem mu dát prášek na uklidnění. Seděl v čekárně na sedačce a když Tě vezli zpátky na pokoj, držel Tě za ruku. Doktoři ho k Tobě nechtěli pustit, ale nakonec povolili, protože on by byl schopný sedět před dveřmi a čekat. Seděl u Tebe, držel Tě za ruku a díval se jak spíš." usmívala se sestřička. Taky jsem se usmívala a hladila ho po hlavě. ,,Drž se ho, doopravdy mu na Tobě záleží a má Tě vážně rád." řekla. ,,Budu, děkuju." usmála jsem se. Dalibor se najednou probral. Sedl si a byl hrozně roztomilý, když si mnul oči. ,,Tak já vás tady nechám. Kdyby něco, zvoňte." usmála se a odešla. ,,Beruško moje." řekl a pohladil mě po tváři. ,,Tak co?" ,,Teď tu ruku vůbec necítím, prý ji mám umrtvenou od tý operace." ,,Potkal jsem tady Anetu a vyprávěla mi to o Tvé mamce." řekl po chvíli. Já jsem nic neříkala. ,,Je mi to líto, byla vždycky taková?" ,,Jo byla, vždycky na mě byla hnusná a vodila si domů různý chlapy. Od malinka jsem musela být hodně samostatná a vlastně díky tomu jsme se ve školce potkaly s Anetou, ale to je jinej příběh. Jednou ji táta našel s nějakým chlapem doma v posteli. Poprvý to nějak vyřešili, ale stávalo se to několikrát a vždycky to byl někdo jiný. Rozvedli se a táta se odstěhoval, ale jenom pár domů od nás, bydlí vlastně hned vedle Anetky. Mamka se mi vůbec nevěnovala, takže jsme s Anetkou vyrůstaly jakoby spolu." převyprávěla jsem mu celý příběh s mamkou. ,,Teď už se nemusíš ničeho bát, teď už máš mě a já se o Tebe postarám." řekl. ,,Dalí." řekla jsem dojatě a jednou rukou jsem ho objala a dala jsem mu pusu. ,,Pojď sem." řekla jsem, posunula jsem se a odkryla peřinu. ,,Ať nesedíš na židli." usmála jsem se. Zvedl se a lehl si ke mně. Dával velký pozor na mou ruku, aby se jí vůbec nedotýkal. Lehla jsem si na jeho hruď. Chytl mě za mojí zdravou ruku a druhou rukou mě hladil po hlavě. ,,Jaká byla zkouška?" zeptala jsem se. ,,Dobrá, ale chybělas mi." ,,Ty jsi zlato." řekla jsem a dala mu pusu. Zvedl se trochu nade mě a pořád mě líbal. Hladil mě po tváři a cítila jsem, jak se do polibku usmívá. ,,Miluju Tě." pošeptal mi do ucha. ,,Já Tebe.". Prohmátla jsem mu vlasy a líbali jsme se dál. Mazlili jsme se a potichu, ale hodně jsme se smáli. Po chvíli mi Dalibor dal prst na pusu a začal mě hladit a líbat. Tak něžné polibky jsem snad ještě nezažila. ,,Ty jsi moje princezna." řekl a hladil mě po tváři. ,,Pojď sem." řekl a nastavil ruku tak, abych si lehla na jeho hruď a on mě mohl obejmout. Udělala jsem to a zdravou rukou jsem ho hladila po hrudi. ,,Dobrou lásko." řekl a dal mi pusu na hlavu. ,,Miluju Tě." řekla jsem a začala jsem usínat. Ještě mě hladil po hlavě a pak jsme oba usnuli.