Dalibor Slepčík

,,Cože?"

Už se na mě neotočil. Odešel. Byl pryč. Dal mi poslední polibek a všechno tím uzavřel. Konec. Konec. Konec. Všechno se ve mně zlomilo, všechno ve mně umřelo. Spadla jsem na zem a opřela jsem se o zeď. Brečela jsem a chtěla jsem ho zpátky. Schovala jsem si ruce do dlaní a plakala jsem. ,,Andyy.." přiběhla ke mně Bára a objala mě. ,,Rozešel. Se. Se. Mnou." řekla jsem mezi nádechy. ,,Políbil mě a pak řekl, že to byl poslední pol-" brečela jsem. Brečela jsem hodně a vůbec nešlo přestat. ,,Upokoj sa. Šššš." uklidňovala mě Bára, ale nešlo to. ,,Poď do izby, poď." řekla a já vstala. Lehla jsem si na postel a obličej jsem si schovala do polštáře. Bára mi udělala čaj a sedla si vedle mě. Plakal jsem celý den, nepřetržitě. Kolem šesté hodiny Bára odešla na SuperStar. Nechtěla jít, ale donutila jsem ji. Zůstala jsem na pokoji sama a pořád jsem plakala. Cítila jsem něco k
Paľovi, ale rozchod s Daliborem mě hrozně moc zasáhl. Nevěděla jsem, co se mnou je, ani co cítím. Najednou mi přišla SMSka. Podívala jsem se na mobil a v duchu si ji přečetla. ,,Můžu s Tebou mluvit? :'( Prosím.:(". Zpráva byla od Anetky. ,,Ok, chceš si dát někde sraz?" napsala jsem, ale přes slzy jsem na mobil skoro neviděla. ,,V parku před hotelem?" ,,Ok, jdu tam.". Zvedla jsem se z postele, vzala si bundu, zamkla pokoj a vyšla ven. Při pohledu na místo, kde se se mnou Dalibor definitivně rozešel, jsem se znovu rozplakala. V slzách jsem vyšla ven z hotelu a zamířila do parku. Přešla jsem silnici a už z dálky jsem viděla, jak Anetka sedí na lavičce. Všimla si mě, když jsem už byla skoro u ní a postavila se. Pořád jsem plakala. ,,Ty pláčeš?" zeptala se a já si otřela rukávem oči a podívala se do země. ,,Chybíš mi." řekla potichu. ,,Ty mně taky, ale-" ,,Promiň." řekla třesoucím hlasem. ,,Dalibor se se mnou rozešel, definitivně." řekla jsem, sedla jsem si na lavičku a ruce si schovala do dlaní. Anetka si sedla vedle mě a pohladila mě po zádech. Podívala jsem se na ní a ona ze mě ruku sundala. ,,Spala jsem s Daliborem." řekla najednou a já se na ní s otevřenou pusou podívala. ,,Cože?" řekla jsem. ,,Vyspali jsme se spolu." řekla a začala taky plakat. Tohle už na mě bylo moc. Dala jsem si ruce na obličej a opřela si je o kolena. Takhle daleko jsme s Daliborem nikdy nebyli. ,,Promiň." opakovala Anetka. Podívala jsem na ní a ona na mě. Měla jsem chuť jí dát facku, ale zároveň jsem ji chtěla obejmout, protože to pořád byla moje 'sestra'. ,,Aneto, sakra." plakala jsem. ,,Já jsem nechtěla. Ono to šlo nějak...Samo." řekla a donutila mě se trochu pousmát, ale slzy neustoupily. Představa, že moje nejlepší kamarádka spala s klukem, kterýho jsem milovala...nebo miluju...byla hrozná. Nebyla jsem schopná nic říct a ona zřejmě taky ne. ,,Andy, slíbily jsme si, že se nikdy nerozdělíme kvůli klukovi a..A teď?" řekla po chvíli ticha. ,,Já vím! Ale Tobě se to říká lehce, když jsi toho kluka dostala a já o něj přišla." ,,A co Paľo?" ,,Na toho bych se měla ptát spíš já Tebe, nemyslíš?!" ,,To nechme být..Cítíš k němu něco?" ,,Já..Já nevím. Asi jo, ale Dalibor..Já prostě nevím." rozklepala jsem se. ,,Musíme držet při sobě, Andy." ,,Sakra Anet." řekla jsem, ale skočila jsem po ní a sevřela jí v obejtí. Ona udělala to samé. Byla jsem ráda, že jsme se usmířily, i když ta představa, že spala s Daliborem...,,Dobrý?" řekla. ,,V rámci možností." kývla jsem. Najednou se mi rozzvonil mobil. Podívala jsem se na něj a na obrazovce bylo jméno Paľo. Vstala jsem a zvedla jsem mobil. ,,Ahoj." řekla jsem. ,,Ahoj, je všetko v poriadku? Bára mi hovorila, čo sa stalo." ,,Tak nějak jo," řekla jsem. ,,co ty?" ,,Dobré, už je to za mnou, hneď čo budem môcť, pôjdem za Tebou." ,,Díky." ,,Ja už budem musieť, tak sa drž." ,,Ahoj." ,,Ahoj.". Položila jsem mobila vrátila se k Anetce. ,,Kdo to byl?" ,,Paľo." ,,Vážně." ,,Jo.". Mlčeli jsme a já přemýšlela o Daliborovi. ,,Nejdeme se někam najíst?" řekla najednou Anetka. ,,Je půl jedenáctý večer." ,,To nevadí." ,,No tak jo.". Zvedly jsme se z lavičky a zamířily k nejbližší restauraci, což byl McDonald. Daly jsme si malý Twister a hranolky. Když jsme dojedly a odešly jsme z 'mekáče', začaly jsme se procházet. ,,Zlobíš se na mě pořád?" zeptala se. ,,Ne, ale..Pochop, že já byla s Daliborem šťastná a ten rozchod prostě bolí." ,,Jo, já vím." ,,...". Už jsem nic neřekla, jenom jsme se procházely. Zahly jsme směrem k hotelu a před vchodem jsme uviděly stát všechny finalisty, včetně Dalibora a Paľa. Zastavila jsem se a doufala jsem, že si nás nevšimli, ale všimli. Když mě Paľo uviděl, přišel ke mně. ,,Postúpil som!" ,,Vážně? Gratuluju!" řekla jsem a objala jsem ho. Zvedl mě trochu do vzduchu a pevně mě držel. Při objetí jsem měla zavřené očí, ale když jsem je otevřela, všimla jsem si, jak se na nás Dalibor dívá. Držel se s Anetkou za ruku a když si všiml, že jsem si všimla jeho pohledu, odvrátil ho. ,,Ako to zvládaš?" ,,Oni spolu spali." řekla jsem potichu a hlas se mi třásl. ,,Da-Dalibor s Anetkou?" ,,Jo." otřela jsem si slzy. ,,Poď sem, to bolí, však?". Objala jsem ho a kývla hlavou. Plakala jsem v jeho objetí a Dalibor nás koutkem oka pozoroval. ,,Paľo?! My jdeme oslavovat! Jdeš taky?" křikl Štěpán, ale Paľo odmítl. ,,Proč jsi to odmítl?" ,,Nemôžem Ťa tu nechať.". Usmála jsem se a on mě chytl za ruku. ,,Poď, pustíme si u Bašky nejaký film, čo ty na to?" řekl a já souhlasila.