SMS?

888 35 0
                                    

,,Co se děje?" zeptala se mě Anetka, když už jsme byly připravené ke spánku. ,, Nic, co by mělo?" zeptala jsem se. , Skoro nemluvíš. Tobě je líto, že jsi se už neviděla s Daliborem, viď?" ,, Možná." odpověděla jsem. Chtělo se mi brečet, až jsem to neudržela a jedna slza mi ukápla. Doufala jsem, že si Anetka nevšimla, ale ona má zkrátka oči všude. ,,Neboj, určitě se ještě uvidíte." řekla. ,,To těžko. Vždyť na něj nemám žádný kontakt, nic!" řekla jsem, a začala jsem brečet o něco víc. Anetka mě objala a nic neříkala. ,,Proč brečím sakra? Vždyť ho znám jeden den. Dvakrát jsme si povídali." a takhle jsem se uklidňovala ještě nějakou dobu. Po chvíli se mi rozsvítil mobil. Přišla mi sms z nějakého čísla, které nemám uložené. Kdo to je? Rozklikla jsem zprávu a začala číst: "Ahoj, ještě jednou se Ti moc omlouvám za to, jak jsem na Tebe spadl, doufám, že Tě ta ruka nebolí. Je mi moc líto, že jsme se už potom neviděli, snažil jsem se za Tebou jít, ale furt mě někdo někde zastavoval a tak.:( Chtěl bych Tě znovu vidět, máš zítra čas? :) Prosím. -D." To snad ne. Pomyslela jsem si a cítila jsem, jak se mi začínají třást ruce. Okamžitě jsem vzbudila Anetku, která už byla takovém polospánku. ,, Koukej! Čti! Honem! Panebože!" Anetka začala číst. Když zprávu dočetla s koukla na mě s obrovským úsměvem. ,,Já Ti říkala, že se ještě uvidíte!" řekla. ,,Já tomu nemůžu uvěřit, on se chce vážně vidět!" ,, Prosímtě ty celá záříš, klid." zasmála se. ,,Musím mu odepsat." vzala jsem do ruky mobil a začala psát: "Ahoj, nemusíš se už omlouvat, vím, že jsi za to nemohl, ruka mě už vůbec nebolí.:) Taky mě mrzí, že jsme se už neviděli, ale chápu to.:) Jo, mám, taky bych Tě chtěla vidět..:) -A." a zprávu jsem odeslala. Odpověď mi přišla asi za 20 vteřin. ,,To je jakoby čekal až mu odepíšeš." usmála se Anetka. Taky jsem se pousmála začala číst odpověď. " :)).. Tak kde a v kolik? :) Jsem rád, že se chceš taky vidět.:)" usmála jsem se odepsala jsem "Mně je to celkem jedno, zítra nejdu do školy, jelikož máme volno, opravují nám topení ve škole. :) Tak třeba ve 13:00 u Palládia? Pak se můžem rozhodnout, kam půjdeme.:)" odepsala jsem a čekala jsem na odpověď. Ta přišla zase skoro hned. "Dobře. :) Už se na Tebe těším, dobrou noc. <3" ,,On mi poslal srdíčko!" řekla jsem. ,, Fakt? Ukaž." řekla Anetka a usmívala se. "Taky se těším. Dobrou noc.:*" odeslala jsem poslední zprávu, odložila mobil a asi za 5 minut jsem usnula.

Dalibor Slepčík Kde žijí příběhy. Začni objevovat