Mery šla vařit oběd a David si hrál s Lucinkou. Za chvilku spokojeně spinkala, David jí vzal a dal jí do postýlky a šel za Mery do kuchyně. Přišel k ní a objal jí zezadu. Mery ho nečekala a lekla se.
D: ,,Neboj se." usmál se David a dal Mery pusu.
M: ,,Já se nebojim." usmála se i Mery.
D:,,Nechceš s něčím pomoct?"
M: ,,Ani ne. Jsi hodnej děkuju. Za chvilku to stejně bude."
David se jen usmál se šel zpátky do obýváku, tam si pustil televizi a koukal se na fotbal. Lucinka se probudila a začala kňourat.
David si pro ní došel a vzal si jí.
D: ,,Co je ty ukňouránku co?" usmál se na ní. ,,Tobě se ten fotbal nelíbí? No mě taky ne za to jak hrajou, ale co mám dělat, když mamka nechce pomoct." povídl si s Lucinkou.
Mery to slyšela. Pořád si nemohla zvyknout na to, že má někoho kdo jí má rád i přes to, že je tady 99% toho, že nikdy máma nebude. A taky, že má Lucinku.
M: ,,Daví oběd." zakřičela Mery z kuchyně.
D: ,,Už jdeme."
David přišel i s Lucinkou v náručí. Sedl si i s Lucinku, držel ji v náručí a jedl.
M: ,,Ukaž dej mi jí, aspoň se v klidu najez." usmála se Mery. David se taky usmál a podal jí Lucinku. Mery jí udělala sunar a začala jí krmit. Ta to měla v sobě cobydup.
M: ,,Zajdeme pro Růženku?"
D: ,,Jo jasně." usmál se David.
Mery po obědě umyla nádobí a vyrazili pro Růženku do školy.
R: ,,Ahoj."
D+M: ,,Ahoj." usmáli se oba dva..
R: ,,Nezajdeme za mamkou do nemocnice?"
M: ,,No tak jo." usmála se Mery.
Všichni vyrazili na urgent. David zalezl s malou do kumbálu a Mery s Růženkou šli za Vali na pokoj.
Zaklepali a vešli.
M: ,,Ahoj, můžeme?"
V: ,,Ahoj, no jasně."
R: ,,Mamí." usmála se Růženka.
V: ,,Ahoj broučku."
Chvilku si povídali.
R: ,,A kdy tě pustí?"
V: ,,Zlatíčko až zítra."
R: ,,Joo."
V: ,,A co jak se máš u tety Mery a strejdy Davida?" zeptala se Vali.
R: ,,Supeer "
V: ,,Tak to je dobře." usmála se Vali.
M: ,,Neboj se je o ní dobře postaráno." usmála se Mery.
V: ,,To já vím."
M: ,,Tak my už půjdeme a zítra přijdeme jo?"
V: ,,Dobře. Tak ahoj."
R: ,,Ahoj mamí." objala jí a odešli.
