M: ,,Počkej, to si byl ty?"
D: ,,Jo byl. Ty jsi se mi taky zalíbila."
M: ,,To si vážně byl ty?"
D: ,,Byl jsem to fakt já. Já vim, že když jsem byl mladší, tak jsem byl velký hovado. Snažil jsem se tě zbalit. No jenže ty jsi si hrála na hrozně nedostupnou. Ale pak se mi to povedlo. Pamatuješ?"
M: ,,Jo pamatuju a byla jsem v tu dobu šťastná. Jenže ty jsi potom odjel od tý doby jsme se neviděli." řekla Mery smutně.
D: ,,Já vím. Začal jsem studovat a na chatě jsem od tý doby nebyl. Pamatuješ si na ten deštivej večer? Jak jsme se schovávali před ostatníma v seníku?"
M: ,,Jo pamatuji si to moc dobře." usmála se Mery.
D: ,,Musim se přiznat, že tenkrát to bylo poprvé."
M: ,,Jo to jsme dva. Upřímně jsem si myslela, že máš každej den jinou holku. Jenže když jsme spolu začali chodit, tak jsem opravdu rychle změnila názor."
D: ,,No dřív jsem měl, ale od doby co jsem poznal tebe jsem se změnil. Hrozně mě mrzelo, když jsem odjel. Snažil jsem se tě najít, ale nikdo mi neřekl co se s tebou stalo. Hrozně mě to mrzelo, byla jsi první kterou jsem fakt miloval a miluju."
M: ,,To já tebe taky. Po tom co si odjel jsem se přestěhovala s tátou a bráchou sem do Rubavy. Snažila jsem se na tebe zapomenout, ale nešlo to."
David Mery pevně objal.
D: ,,Mery, promiň. Mrzí mě to."
M: ,,Nemusíš se omlouvat. Hlavní je, že jsme se zase našli." usmála se Mery.
David na Mery taky a dal jí pusu.
Než se nadáli, tak tady byl víkend a všichni 4 Hofbauerovi vyráží směrem na Šumavu. Cesta jim trvala přibližně 2 hodiny. David zaparkoval auto do dvora. Vystoupili z auta a šli se podívat do chalupy.
D: ,,Je to tady furt stejný jak si to pamatuju."
KH: ,,Jo to máš pravdu."
M: ,,Tak si jdeme vybalit a projdeme se po vesnici?"
D: ,,Jo jasně." usmál se David.
Mery vybalila věci, převlíkli a přebalili malou a s profesorem a kočárkem vyrazili se podívat po vesnici. Profesor vezl kočárek a Dary šli ruku v ruce.
M: ,,Vůbec se to tady nezměnilo, teda až na pár vyjímek."
D: ,,Jo to je pravda. usmál se David. Došli na nedaleké hřište. Chvilku tam seděli až se za nimi ozvalo.
H: ,,Davide?"
David se s Mery a profesorem otočili.
D: ,,Honzo?" zvedl se David.
M: ,,Čau Honzíku."
H: ,,Mery?" koukl překvapeně.
M: ,,No taky tě ráda vidim." usmála se Mery a objala ho.
H: ,,Dobrý den pane profesore."
KH: ,,Ahoj. Hele já jdu s Lucinkou na procházku, tak hlavně se brzo vraťte domu."
