Děje se něco?

449 11 0
                                    

M: ,,Víš co? Jdi do prdele!" zařvala na něj Mery a zabouchla dveře od kuchyně.
L: ,,Tatí to nebylo schválně já mám Maxíčka ráda."
D: ,,Já vím Pucíčku. Hele pojď jdeme pryč,když nás tu mamka nechce. Zabal si nějaký věci do toho černýho batůžku a jdeme."
L: ,,A kam?"
D: ,,To se uvidí."
David napsal Mery vzkaz a oba s Lucinkou šli pryč z bytu. Mery po půl hodině vyšla. Na stolku v obýváku byl vzkaz od Davida.
Nevim co se s tebou stalo, ale jsi jiná.. Myslel jsem si, že máš Lucinku ráda a že ji bereš jako vlastní dceru, spletl jsem se...Nech si to projít hlavou, nehledej nás, až se to urovná a budeš nás chtít vidět, tak si nás najdi.
David.
Mery si sedla a začala brečet. Už po druhý ztratila Davida a to jenom proto, že bůhví proč vyjela na Lucinku a to hned dvakrát i když za to ani jednou nemohla. Vyčítala si to a to hodně.
M: ,,Že já blbá na ní řvala, vždyť mu nic neudělala. Nevím co to se mnou je." říkala si Mery pro sebe.
David s Lucinkou si to mířili do kumbálu. Neměli kam jít nebo takhle mohli by ke Karlovi, ale tam nechce jít a Jirku taky nechtěl otravovat.
L: ,,To budeme tady?"
D: ,,Na pár dní. Zkusím se zeptat strejdy Jirky jestli by si tě nevzal nebo dědu."
L:  ,Ale já chci bejt s tebou tatí." objala sedícího David na židli. David ji taky objal a posadil si jí na klín.
D: ,,Já vim Pucíčku, ale nemůžeme tady bejt oba dva."
L: ,,A proč ne?"
D: ,,Nevyspíme se tady."
L: ,,Tak já budu spát na zemi."
David se pousmál.
D: ,,Ty se jen tak nevzdáš viď?"
L: ,,Ne, já chci bejt tady s tebou." objala ho Lucinka.
D: ,,Nechceš něco k jídlu?"
L: ,,Tak jo." usmála se Lucinka a i s Davidem do bufetu, kde potkali Vali.
V: ,,Ahoj, kde máte Mery a Maxíka?"
D: ,,Lucí na tady máš peníze a běž si něco koupit." dával David Lucince peníze. Lucinka šla.
V: ,,Děje se něco?"
D: ,,Vali ani já sám nevím. Pohádali jsme se. Lucinka omylem shodila hrníček na zem, rozbil se a Mery jí za to vynadala a ještě se Lucinka pořezala. Potom jsem byl v koupelně a slyšel jsem, jak na Lucinku řve, protože Maxík spadl z pohovky. Já jí chápu měla o něj strach, ale Lucinka nic neudělala cíleně. Myslel jsem si, že se konečně v Mery vyznám, ale spletl jsem se."
V: ,,Tohle mi na Mery nesedí. Zkus si s ní promluvit."
D: ,,Nechám to pár dní vyšumět, aby jsme se oba uklidnili a pak se uvidí.
V: ,,To jo. Tak se drž. Ahoj."
D: ,,Ahoj."

SupertátaKde žijí příběhy. Začni objevovat