David se zvedl a šel udělat snídani. Měli ještě 3 hodiny do práce a Růženka vstává až za hodinu do školy.
David vzal hotovou snídani a odnesl jí Mery do postele. Začal jí hladit ve vlasech, ale nic. Tak se k ní naklonil a dal jí pusu na tvář. Mery se pomalu probouzela. David se usmál.
D: ,,Dobré ráno."
M: ,,Dobré." řekla rozespale Mery. ,,Co to je?" zeptala se a koukla se na snídani.
D: ,,No snídaně do postele." usmál se David a podal to Mery.
M: ,,Kolik je hodin?"
D: ,,Bude 7."
M: ,,Jo tak to je dobrý, ještě mám čas." usmála se Mery. Mery dojedla snídani, David jí vzal tácek a dal ho jenom na stůl a šel zpátky do postele k Mery. Začal jí líbat a ona jeho.
M: ,,Počkej za chvilku se vzbudí Růženka."
D: ,,No a co?" koukl se na ní smutně
David.
M: ,,Ty si nedáš pokoj viď?" zasmála se Mery.
D: ,,Ne nedám." usmál se David.
M: ,,A co budeš dělat až bude Lucinka větší?"
D: ,,To je ještě daleko, teď si chci užívat dokud můžu." usmál se David.
M: ,,Jak dokud můžeš?" nechápala Mery.
D: ,,No až právě bude Lucinka větší, svatba a třeba časem i další dítě nebo ne?" zeptal se opatrně David.
M: ,,Tak za prvý ty si mě chceš vzít a za druhý vždyť víš, že já děti mít nemůžu."
D: ,,Jo chci a to, že nemůžeš mít děti mi nevadí. Je tady plno možností jak si ho obstarat." pousmál se David.
M: ,,No to je. Jako takhle já otěhotnět můžu, ale je tady míň jak 1% šance, že to to dítě přežije." koukla se na něho smutně.
David se zvedl a sedl si nad Mery a opřel se o zeď.
D: ,,Já vím, ale zkusit to můžeme ne? Budeme spolu spát bez ochrany a třeba to vyjde." usmál se David.
Mery sklopila hlavu.
M: ,,Jo třeba jo a nebo taky ne."
David Mery nadzvedl hlavu a dal jí pusu.
D: ,,Ne pro mě neexistuje. Vyjde nám to, uvidíš."
M: ,,Snad jo."
D: ,,Vyjde a tečka. Hmm?" usmál se David.
M: ,,No asi máš pravdu."
D: ,,Cože?"
M: ,,Že máš asi pravdu."
D: ,,Já nic neslyším."
M: ,,Že máš pravdu."
D: ,,Noo konečně." usmál se David a začal Mery líbat. V tom tam vtrhla Růženka.
R: ,,Je pardon." zasmála se Růženka.
D: ,,To nic." usmál se David.
