Mery přišla do obýváku i s testem.
D: ,,Mery tak co?"
Mery mu ho podala a David se na něho kouknul. Byl negativní.
David k Mery přišel a objal jí.
D: ,,Příště to vyjde."
M: ,,Mmm...snad jo." řekla Mery.
D: ,,Vyšlo to jednou, vyjde to i po druhý."
M: ,,Asi jo." usmála se Mery.
David jí vzal do náruče a donesl jí na pohovku. Přitulili se k sobě a koukali se na seriály. Lucinka si hrála a Hofík okolo ní pobíhal. I když to David nedával na sobě znát, tak mu to přišlo hrozně líto. Hlavně kvůli Mery, ale taky že nechce aby Lucinka byla jedináček. Protože on sám ví jaký to je být jedináček.
M: ,,Jdu uvařit oběd." zvedala se Mery.
D: ,,Ne, já to udělám. Odpočívej." usmál se a šel připravovat oběd. Za necelou hodi u přišel. ,,Mám to."
M: ,,No super." usmála se Mery.
D: ,,No to nevim. Vařil jsem to já. A jsou to jenom špagety."
M: ,,I to se cení. Ještě se naučíš vařit." usmála se Mery.
D: ,,To já přenechám tobě. Ty jsi na to mistr." usmál se.
M: ,,No taky ne."
D: ,,Ale jo. Vaříš stejně úžasně jako vařila moje máma." usmál se.
M: ,,To bych neřekla."
D: ,,Ale jo."
Když se naobědvali i s Lucinkou tak si sedli a odpočívali.
M: ,,A kde máš vlastně mámu?"
D: ,,Nechala nás s tátou samotný."
M: ,,Chudáčku." pohladila ho po strništi.
M: ,,Moje umřela."
D: ,,No ty jsi víc chudák než já. Ale stejně nevím kde je nebo co dělá. Třeba má svojí rodinu."
M: ,,Třeba jo? Co my víme."
D: ,,Já jsem šťastnej, že mám tebe a Lucinku. Nic víc nechci a ani nepotřebuju." usmál se David a dal Mery pusu. Mery ho objala.
M: ,, Taky jsem ráda, že vás dva mám." usmála se i Mery.
Než se nadáli, tak byl večer. Lucinka už spí a Mery s Davidem se válejí v posteli.
M: ,,Hrozně mě to štve."
D: ,,Myslíš to malý?"
M: ,,Hmmm."
D: ,,Mery netrap se tim. Jednou nám to vyjde. Vyšlo to jednou, vyjde to i po druhý."
M: ,,Co když ne? Co když jsme tu šanci už promarnili?"
D: ,,Ne Mery tohle neříkej. Vyjde nám to, já to vím." usmál se David a přitiskl si Mery k sobě. Za chvilku oba dva usnuli.
