Supertáta

Hypotéka?

Chvilku ještě seděli venku. Potom se šli vysprchovat a zalezli si do postele. Chvilku se tulili, ale potom Davida přepadla náladička. David začal Mery líbat.
D: ,,Co kdyby jsme zapracovali na tom prckovi co?" usmál se šibalsky David.
M: ,,A jéje, tady má někdo náladičku." usmála se Mery.
D: ,,No to teda." usmál se David a začal Mery šahat pod košilku.
M: ,, Máš ledový ruce."
D: ,,Tak mi je zahřej."
Chvilku se líbali. David potom Mery sundal kalhotky a sobě boxerky. Na nic nečekal a vnikl do Mery. Ta nahlas vzdychla.
D: ,,Potichu, ať nevzbudíš malou a navíc táta spí vedle."
M: ,,No jo. Budu se snažit."
Když skončili, tak se přitulili k sobě a usnuli. Ráno je vzbudil profesor.
KH: ,,Vstávejte je 10 a máme před sebou cestu do Rubavy."
David vzal peřinu a přetáhl si přes hlavu.
D: ,,Nech mě spát."
M: ,,Ještě chvilku."
Karel držel Lucinku v náručí.
KH: ,,Ty rodiče jsou tak líný, to je hrozný. No ale nedivim se, po tom co jste v noci prováděli."
David ze sebe sundal deku.
D: ,,To bylo slyšet?"
Karel se zasmál.
KH: ,,Bylo a vůbec bych se nedivil, kdyby to slyšeli i na náměstí."
D: ,,Ty blbý fóry si nech a neměl si v tu dobu už náhodou spát?"
KH: ,,Podívej se na něj Mery. Drzej jak vopice, fakt že jo."
M: ,,Tak pojď Daví. Vstáváme."
D: ,,No jo." Karel odešel i s malou dolu do kuchyně.
M: ,,Ježiš to byl fakt trapas."
D: ,,Kdyby jsi nevyváděla, tak to nemusel slyšet." zvedl se David a šel k Mery, která se malovala v koupelně.
M: ,,Ha ha ha, fakt vtipnej. Ale tak zase na druhou stranu byl taky mladej."
D: ,,Ježiš fuj Mery. Nepřipomínej mi to."
Mery se zasmála.
M: ,,Copak?"
D: ,,Nejednou jsme je slyšel. Bleee." otřásl se David.
M: ,,Ale prosimtě." usmála se Mery a dala mu pusu.
Po snídani si zabalili věci a vyráží směr Rubava. Když přijeli, tak David si hrál s Lucinkou a Mery šla prát. Potom co dala prádlo do pračky, tak si šla sednout k Davidovi a Lucince.
D: ,,Co kdyby jsem se podívali na ten byt?"
M: ,,No tak jo." usmála se Mery. David šel pro noťas a koukali se na byty. Hledali snad 3 hodiny, ale vybrali.

M: ,,Ten je fakt krásnej, ale bude to strašně drahý. A nevím jestli nám hypotéku dají."
D: ,,Neboj se Mery. Nějaké peníze mám z výzkumu a kdyby nestačili, taknse zeptám táty a budeme mu to postupně splácet."
M: ,,A nebude to blbý?"
D: ,,Nebude." usměje se David.