Soud

613 16 0
                                    

D: ,,Hele, ty jsi potvůrka co?" usmál se David a dal Mery pusu. Lucinka využila situace a chňapla po hračce a vzala si jí. Samozřejmě jí hned začala cumlat.
M: ,,Hahá. Tady to máš." začala se smát Mery.
D: ,,Ty si potvůrka." usmál se na Lucinku. ,,Celá maminka. Taky taková potvůrka."
M: ,,Jako Nina?" zeptala se zaraženě Mery.
D: ,,Ne Mery, jako ty. Už jsem ti říkal, že Ninu nikdy nechci vidět. A jedinej kdo je její mamka jsi ty nebo takhle. Já bych chtěl aby si její mamka byla. Už od první chvíle se o ní staráš jako o vlastní a i přes to, že není tvoje. Já vím, že je to těžký si přivlastnit cizí dítě, ale přál bych si to. Ale když řekneš, že ne. Tak tě pochopím." usmál se David.
M: ,,Já jsem si to rozmyslela už dávno. Hned jak jsi mi to řekl poprvé."
D: ,,A jak?" zeptal se nervózně.
M: ,,Už jsem ti řekla, že mám Lucinku ráda, stejně jako vlastní a chtěla bych si jí osvojit."
Davidovi se rozzářili oči.
D: ,,Vážně?" zeptal se překvapeně.
M: ,,Vážně."
David se usmál.
D: ,,Děkuju i za Lucinku. Jsi úžasná."
M: ,,Ty taky." usmála se Mery.
David si jí přitáhl k sobě a dal jí pořádnou, ale něžnou pusu.
D: ,,Jen doufám, že ten soud vyhraju. Teda vyhrajeme."
M: ,,Jakej soud?"
D: ,,No minule jak mi vyhrožovala, že si zažádá o Lucinku do péče, tak taky udělala."
M: ,,No a co chceš dělat?"
D: ,,Musíme počkat."
M: ,,Čekání je na prd."
D: ,,To je, ale vydržím toho dost a spolu to zvládneme." usmál se David a pohladil Mery po tváři. Mery se na něho usmála taky a pohladila ho po strništi.
Malá Lucinka si začala něco žvatlat.
D: ,,Ale copak si to povídáš prďousku." pošimral jí na bříšku.
Lucinka se uculila.
M: ,,Je roztomilá."
D: ,,Je nádherná. Stejně jako ty." usmál se David.
M: ,,Děkuju." usmála se Mery.

SupertátaKde žijí příběhy. Začni objevovat