David ležel v posteli a Mery byla v koupelně. Za chvilku vyšla, David se zvedl a začal jí líbat. Chvilku se líbali a užili si vášnivou chvilku. Potom oba dva v objetí usnuli.
Druhý den Lucinka šla do školy. Mery s Davidem a Maxíkem byli doma. Najednou Davidovi zazvonil telefon.
D: ,,Hofbauer prosím? Cože? Hned tam jedu."
M: ,,Co je?"
D: ,,Lucinka se poprala."
Mery se zasmála.
M: ,,Co?"
D: ,,No taky mi to na ní nesedí. Hele já jdu. Zatím pa." dal David Mery pusu a odešel.
David dorazil do školy a šel rovnou do ředitelny.
D: ,,Hofbauer, dobrý den."
Ř: ,,Dobrý den. Posaďte se."
D: ,,Lucinky třídní mi volala, že se poprala."
Ř: ,,Ano se spolužákem."
David vykulil oči.
D: ,,Se spolužákem?"
Ř: ,,Ano, se spolužákem. Zatím bych to neřešil, ale pokud se to bude opakovat po několikátý, tak už ano."
D: ,,Jo jasně, děkujeme."
David drknul do Lucinky.
L: ,,Děkuju." usmála se Lucinka.
Ř: ,,Tak můžete jít a děkuju, že jste přišel."
D: ,,Jo to je jasný." podal mu David ruku.
Rozloučili se a David s Lucinkou odešli domu.
D: ,,Co tě napadlo Lucí ho mlátit hlava nehlava? Vždyť si mu to mohla jenom říct."
L: ,,On se mi smál."
D: ,,A to byl důvod ho mlátit?"
Lucinka zakejvala, že ne.
D: ,,No tak vidíš." usmál se David. ,,Už to nedělej ju?"
L: ,,Už to nebudu dělat."
David s Lucinkou přišli domu.
D: ,,Ahoj, jsme doma."
L: ,,Ahoj mamí."
M: ,,Ahoj, co si vyváděla?"
L: ,,Kamarád se mi smál."
M: ,,A to si ho hned musela mlátit? Jak dopadl?"
D: ,,No, né moc dobře. Bude mít asi pěkný modřiny." zasmál se David. ,,Lucinka to je ranařka."
M: ,,No ještě se tomu směj ty mamlasu." koukla se na něho Mery přísně. ,,Jeden jak druhej jsou oba dva po tobě. Takže si řešit problémy budeš ty."
D: ,,Proč já?"
M: ,,Proto, jsou to tvoje děti."
D: ,,Tvoje taky." usmál se vítězně David.
M: ,,Važ slova, jestli chceš aby večer něco bylo." usmála se tentokrát vítězně Mery.
Davidovi spadl úsměv.
D: ,,Mery." koukl se na ní psíma očima. Mery se usmála a dala mu pusu.
