Jeli zase zpátky na chatu. Byl podvečer, Mery chystala večeři a David si hrál s Maxem a Danečkem. Oba dva se po Davidovi váleli.
D: ,,Hele ale jako vy dva. Já nejsem prolejzačka." Jak Max, tak i Daneček se tomu smáli. Lucka je jenom s úsměvem pozorovala, potom se zvedla a šla za Mery do kuchyně.
L: ,,Nechceš s něčim pomoct?"
M: ,,Ani ne Lucí." usmála se Mery.
L: ,,Já nemám co dělat, taťka si hraje s klukama a já nevim co."
M: ,,A nechceš si povídat?"
L: ,,Tak jo." usmála se Lucka. ,,Jakej byl taťka, když jste se poznali?"
M: ,,Hodnej, milej, pozornej a dokázal pobavit. Když jsme se poznali, tak ti byli 2 měsíce. Měla si zrovna teploty a byl vysrašenej, ale dokázal zachovat klid. Začali jsme se víc bavit a stali se z nás kamarádi. Hlídala jsem tě. No potom přeskočila jiskra a začali jsme spolu chodit. Jenže přišla tvoje biologická máma a snažila se nám ze života udělat peklo. Po necelých 2 měsících jsme s taťkou otěhotněla, jenže přišla tvoje máma a kopla mě do břicha. Samozřejmě jsem o to přišla. Kvůli ní byl taťka zavřenej na 3 týdny, že tě týráme. Všechno tohle byla práce právě tvojí pravý mámi. Měli jsme s ní soud. Nakonec jsme sho vyhráli. Dala nám pokoj na nějaký čas, potom když se ozvala babička. Tak jsme šli i s tebou, potkali jsme ji. Řekla ti, že je tvoje máma. Jenže ty si byla malá a tak, že si mi řekla, že chceš abych byla tvoje máma jsem nebrala moc vážně. "
L: ,,Jo to si pamatuju. A pro mě jsi mamka ty." objala ji Lucka. ,,Vím, že jsem se tehdy chovala jako hajzl a jak jsem ti řekla, že ty moje máma nejsi. Tak mě to potom mrzelo. Pro mě jsi byla, jsi a budeš moje mamka. Mám tě ráda mamí. A promiň mi to."
M: ,,Vždyť já tebe taky Lucí. Občas se chováš jako střevo, ale kdo ne. Já ti to prominula už dávno." zasmála se Mery.
Lucka se usmála.
Mery dodělala večeři a donesla to do obýváku.
M: ,,Večeře." donesla to na stůl. Všichni se najedli, vysprchovali a zalezli do postelí. Všichni hned usnuli a David s Mery usnuli v objetí taky.
