D: ,,No tak jo, ale zapřísáhl jsem se, že to nikdy neřeknu svým dětem."
L: ,,Nenapínej."
D: ,,No tak měl jsem 2 i 3 z chování, pár podmíněných vyloučení se tam taky najde,drzost na učitele, posílal jsem ke na určitý místa, dokonce jsem jednomu i jednou natáhl, ale nejhorší bylo s tím záchodem."
L: ,,Jako co?" se zeptala Lucka. ,,Počkej ti si tam...to."
D: ,,Jo."
Lucka s Kidem a Mery se začali smát.
L: ,,No tak to je moc." smála se Lucka. ,,Myslím si, že já jsem ještě docela v klidu."
D: ,,Tim si chtěla říct co?!" koukl se na ní přísně.
L: ,,Nic." odvrátila Lucka oči do země.
D: ,,Neser."
M: ,,Davide!"
D: ,,Tak ať to vyklopí."
M: ,,Tak co si vyvedla?"
L: ,,No víte onl to nebylo jednou."
D: ,,Co z toho všeho máš?"
L: ,,2 z chování a pár pokut."
D: ,,Počkej za co pokuty?"
L: ,,Kouřili jsme před školou a ředitel nás chytl."
D: ,,Cože? Ty kouříš?!"
L: ,,Jo."
D: ,,Jak dlouho?!"
L: ,,Chvilku necelý měsíc. Neříkej mi, že ty si nikdy nekouřil."
D: ,,Kouřil, ale ne v 17."
L: ,,A kdy?"
D: ,,V 18."
L: ,,No tak to je fakt rozdíl."
D: ,,No to je."
L: ,,Není."
D: ,,Je."
L: ,,Není."
D: ,,Je."
M: ,,A dobrý vy dva! Ty neřvi a ty se sklidni." koukla se na Lucku.
L: ,,Jo sklidním. Ale ještě něco."
D: ,,No tak to vybal."
K: ,,Zkusili jsme máňu."
M: ,,Cože jste?"
L: ,,Hulili trávu."
D: ,,Já už na to nemám. Dělej si co chceš. Mě je to jedno. Ty si ničiš život" zvedl se David a šel do kuchyně.
L: ,,Ale my jsme to jenom zkusili."
D: ,,Je to droga?! Je!"
L: ,,Ale.."
M: ,,Nech ho vychladnout. On se zklidní, neboj." usmála se Mery a pohladila Lucku po ruce.
L: ,,Ale ani jeden v ničem nejdeme. Jenom jsme to zkusili, fakt. Mámí věříš mi?"
M: ,,Věřím ti. Nečekal to, jen ho nech." usmála se Mery.
L: ,,Tak mi radši jdeme do pokoje."
M: ,,Radši jo." usmála se Mery.
Lucka s Kidem šli do pokoje, Mery se zvedla a šla za Davidem do pokoje.
