Mery se vrátila a měla na obličeji vážný výraz a ruce v bok.
M: ,,Můžete mi říct, co jste tam vyváděli?!" koukla se na oba přísně a trošku zvýsila hlas. ,,Zase to budu muset uklízet já, že jo?!"
David drknul do Lucinky.
L: ,,Ne já to uklidim."
M: ,,Tak prosim panimadam." přišla Mery z kuchyně a přinesla jí hadr na vytírání. Lucinka si ho vzala a šla. David se začal smát.
M: ,,A ty aby si se netlemil, tak můžeš pokračovat za Lucinkou." Davidovi spadl úsměv a šel za Lucinkou do koupelny. Slyšel jak Lucinka poptahuje, tak si jí otočil k sobě.
D: ,,Lucinko proč brečíš?"
L: ,,Já....jsem....nechtěla....maminku...naštvat." řekla mezi vzlyky.
David položil mop a Lucince položil hadr a objal jí.
D: ,,Neplakej. Maminka je unavená, protože Maxík furt pláče ale nemyslela to tak." utřel Lucince slzy. ,,Už jí nesmíme rozzlobit jo? Utřeme to tady a ty se mamce omluvíš ju?"
Lucinka zakejvala hlavou na znamení souhlasu. Oba to utřeli a šli za Mery do obýváku. Mery se koukala na televizi.
D: ,,Mery?"
M: ,,Co je?" řekla Mery trošku podrážděně.
D: ,,Lucinka ti chce něco říct."
Mery se otočila a viděla, že má Lucinka rudý oči od toho jak brečela.
M: ,,Pucíčku co je?"
Lucinka se rozbrečela znova.
L: ,,Já jsem tě nechtěla naštvat. Promiň mamí."
Mery si jí vzala na klín.
M: ,,Já vim broučku. Ulítli mi nervy, promiň." hladila jí ve vlasech. ,,Já jsem unavená a vybíjím si to na tobě viď? Promiň Lucí." chvilku jí měla než Lucinka přestala brečet. Už dobrý?"
Lucinka zakejvala, že jo. Mery jí dala pusu.
L: ,,Dobrou noc mamí."
M: ,,Dobrou noc Pucíčku."
L: ,,Tatí přečteš mi pohádku?"
D: ,,Jasně." usmál se David, zvedl se a šel přečíst Lucince pohádku. Za chvilku se vrátil a sedl si k Mery a objal jí.
D: ,,Promiň Mery."
M: ,,Za co?"
D: ,,Že jsem tě naštvali. Já vim, že musíš mít klid. Promiň."
M: ,,Ne to spíš se musim omluvit já. Hormony se mnou hází hlava nehlava a nikdy nevim co řeknu. Promiň."
D: ,,Nic se neděje, já tě chápu. Už nebudeme dělat kraviny."
M: ,,To ne, dělejte si kraviny jak chcete. Nevím proč mě to tak vytočilo."
D: ,,Hormony." zasmál se David.
M: ,,Určitě." usmála se Mery. David se k ní naklonil a dal jí pusu.
Maxík si spokojeně spinkal na Mery.
David ho pohladil po tvářičce.
D: ,,Je kouzelnej. Ani nevíš jak moc jsem šťastný, že vás mám. Miluju vás všechny a děkuju za všechno."
Mery nic neříkala. David se naklonil.
D: ,,Ale notak Mery." utřel jí slzy a objal jí.
M: ,,Jsi úžasnej. To já děkuju za všechno." usmála se Mery.
D: ,,Nejdeme si lehnout?"
M: ,,Jo jdeme, než tenhke křiklounek začne zase řvát."
David si malýho opatrně vzal do náruče. Malej párkrát popotáhnul dudlík, ale spal a ani nekníkl.
David s Mery šli do ložnice. Lehli si a malýho dali do hnízdečka. Dali si pusu a oba dva usnuli.
