Prohlíželi si fotky i videa, smáli se, bavili se a byli rádi, že jsou pohromadě.
Max s Niky odešli potom ven a malej Daneček si hrál s autíčkama.
M: ,,Jak je samostatnej ani se tě nezeptal jestli si s nim budeš hrát nebo něco."
D: ,,Aspoň jedno z našich dětí je šikovný a samostatný." zasmál se David.
M: ,,No to nevim, vždyť Lucka a Max taky."
D: ,,No to sice jo, ale Daneček je po tobě. Je hodnej, chytrej a hlavně šikovnej."
M: ,,Jsi si jistej?"
D: ,,Jsem." usmál se David a dal Mery pusu. Daneček si přestal hrát s autíčkama. Bez jedinýho slova si to uklidil a šel do pokojíčku.
D: ,,Neříkal jsem to? Bez jedinýho slova si to uklidil. Lucka a Max by u toho dělali ksichty."
Daneček se za chvilku vrátil.
Da: ,,Zahajete si se mnou pexešo?"
M: ,,No jasně." usmála se Mery. Chvilku si hráli a Mery i David si všimli, že má Daneček hodně dobrýho pamatováka. A nebylo to, že by ho nechávali vyhrát. Opravdu si dokázal zapamatovat plno věcí.
M: ,,Ty si šikulka." usmála se Mery na Danečka.
D: ,,Nechceš pustit pohádku?"
Da: ,,Jo. Posím."
David mu zapnul pohádku a Daneček se na ní koukal. Za chvilku tam byl i Hof a sedl si před ležícího Danečka tak, že neviděl na televizi.
Da: ,,Běž pjič." ukazoval mu rukou. Ale Hof nic. Mery s Davidem ho sledovali co udělá. Daneček se zvedl, položil si muchláčka, vzal Hofa do ručiček a dal ho jinam.
Da: ,,Tady šeď." ukázal mu prstíkem a lehl si zpátky. Hof ho neposlechl a sedl si znova sedl před něj.
Da: ,,Hofe běž pjič. Já še nemůzu koukat na pohádku." řekl mu, ale Hof zase nic. Daneček ho chtěl chytnout, ale Hof po něm vyjel. Sice ho nekousl, ale malej se lekl a začal plakat.
Da: ,,Jauví. Ši na mě žlej!" Strčil do Hofíka a sedl si.
D: ,,Dobrý Daníku?"
Da: ,,Já šem mu nič neudělal."
D: ,,Já vim." hladil ho ve vláskách.
Da: ,,Mamí." natahoval ručičky k Mery. Mery si ho vzala na klín.
D: ,,Ty já ti takovou švihnu to se budeš divit." hnal Hofa na chodbu.
M: ,,Už dobrý zlatíčko?"
Da: ,,Už dobý." slezl Daneček z pohovky a šel do kuchyně za Davidem.
