m.l.w.5sos // c.h.

23. No, Cal no!

Tori

Fotbal se chýlil ke konci, skóre 2:2, Cal vypadal už dost vyčerpaně, ale slušeli mu ty rozcuchané, zpocené vlasy. Nevím proč, nějakým způsoben na hřišti nevypadal jako malé dítě, vypadal víc sexy, až mě to udivovalo. Chyběla minuta do konce a Calum utíkal s míčem k bráně, kopl do něj a balón letěl do brány všichni tleskali a jásali.

Calum běžel směrem ke spoluhráčům a radoval se jako nikdy, později přesunul svůj pohled na mě a zavolal ,,Tenhle byl pro tebe lásko!!!" usmíval se od ucha k uchu. Cítila jsem něčí pohled na sobě, nebyl to Cal, běhal mi z toho mráz po zádech, když jsem o pár centimetrů otočila hlavu, seděla tam Tanya s pudli, zabíjela mě pohledem.

Zápas končil ve čtyři hodiny a já přemýšlela na lavičce před hřištěm, co bych mohla večer dělat. Najednou se vedle mě zjevil Cal dívajíc se na nebe.

,,Co máš dneska v plánu?"

,,Huh? Jak ses sem dostal, nezpozorovala jsem, že bys přišel?!" lekla jsem se a to docela hodně. Podíval se na mě a začal se smát.

,,Teleport, né vážně co máš dneska v plánu?"

,, No.. nic."

,,Takžé, tě někam vezmu." Usmál se.

,,A kam?" nazdvihla jsem obočí,

,,Jó, kdybych ti to řekl, nebylo by to překvapení, navíc Ash jde ven s Petrou, NIKI s Lukem do kina na jakejsi horor nebo co a Mike říkal, že dojde Elis a budou se učit, ale nechce se mi věřit, že ti dva by se učili."

,,Elis, Mikea nechce, jsou to jen kamarádi, to sám moc dobře víš." Zadívala jsem se na špičky bot.

,,No tak pojď princezno, pudem domů a ty si oblíkneš něco teplejšího."

,,Do-dobře." Chytil mě za ruku a šli jsme těch pár set metrů domů.

,,Máš na to tak pět minut pak jdu bez tebe." pousmál se vyběhla jsem rychlostí světla do pokoje, vzala jsem si teplejší leginy, bílé tričko s dlouhými černými rukávy, mikinu, šál a udělala si culík. 

,,Už jsem tu. Můžeme jít." Vzal batoh z chodby a šel do auta, hodil ho do kufru a sedl si za volant.

,,Jo ještě něco, málem bych zapomněl." Něco hledal v kapse a vytáhl šátek. ,,Dej si to na oči, chci, aby to bylo pořádný překvapení." Usmál se. Nasadila jsem si šátek a vyjeli jsme, jeli jsme asi dvacet minut. Zastavil auto, vypnul motor, ,,Zůstaň sedět a neoddělávej si ten šátek."

,,Dobře." Usmála jsem se, slyšela jsem, jak bere z kufru batoh a otevírá moje dveře, pomohl mi ven a když jsme zastavili sundal mi šátek.

,,Ne, Cale ne!"

,,Co je? Nelíbí se ti moje překvápko?" z úsměvu se stal ten jeho psí pohled.

,,Né je to fajn, jen to má jednu chybu."

,,A to je?"

,,Calume Thomasi Hoode, já neumím na zimních bruslích!" začal se smát.

,,To nevadí, já tě to naučím."

,,No to jsem zvědavá, jak takový trdlo jako si ty mě tohle naučí." Chytil mě za ruku a zatáhl dovnitř.

Nasadili jsme si brusle a šli na led, stoupla jsem na něj, udělala dva pohyby nohama a spadla na zem, přijel ke mně Cal a začal se mi smát. ,,Přestaň se smát Hoode, není to vtipný."

,,No, ale kdyby ses viděla." Natáhl mi ruku , chtěl mi pomoct se zvednout, ale já spíš zatáhla a stáhla ho na led. ,,Irwin!"

,,Co to máš za to, že ses mi smál!" Nějak jsem se vyhrabala nahoru a pokoušela se udržet na nohách. Cal mě chytil za pas a snažil se mi nějak vysvětlit jak se jezdí na bruslích.

,,Takže Tori, jeden pohyb nohou, druhej, vždyť to není tak těžký, už ti to celkem jde."

,,Ne nejde mi to, jsem neschopná."

,,Nejsi, počkej stůj něco zkusím." Najel přede mně a chytil mě za ruce. ,,Takže, já pojedu pozadu a potáhnu tě." Pomalu jsme se rozjeli, po chvilce mě pustil a kousek poodjel, ,,Tak a teď dojeď ke mně."

,,No to si uhodl."  Nějak jsem se rozjela a pak mi došlo, že neumím zabrzdit.

,,No Tori docela ti to jde. Chytnu tě neboj." Jela jsem docela rychle, a předem věděla, že do něj vrazím. Narazila jsem do něj, on popojel metr dozadu, stála jsem v jeho objetí, než jsem se vzpamatovala. ,,No vidíš, už ti to jde."

,,Hlavně, že si mi řekl, jak se brzdí! Si blázen Hoode!"

,,Jsem blázen, ale blázen do tebe." Naklonil se ke mně a políbil mě. Cítila jsem jeho teplý dech a odrala mě zima, až jsem sebou zatřepala. ,,Není ti zima krásko?"

,,Docela jo."

,,Pojď, pudem na lavičku." Sedla jsem si na lavičku, zatím co Cal skočil pro něco teplého na pití. Podal mi pití a dodal: ,,Jak se říká, když něco dostaneš?"

,,Jo dík, za modřiny, který budu mít teď všude, pane učiteli." Snažil se o naštvaný pohled, ale nešlo mu to, vypadal spíš víc roztomile než naštvaně. Dala jsem mu pusu na tvář a pošeptala mu do ucha, děkuju.