m.l.w.5sos // c.h.

186.

,,Princ už běží!!!" ozvalo se ze schodů, na kterých stál Calum. Oba jsme se na něj pobaveně dívali. ,,Co je?" vyjekl jak malý dítě.

,,Jsi nahej." začali jsme se oba smát.

,,Děláte jak kdyby jste mě viděli poprvé." ušklíbl se.

,,No my." ukázal Ash na mě a na něj. ,,tě nevidíme poprvé, ale Annie ano." ukázal na Annie na chodbě.

Cal položil ruky na rozkrok a utekl nahoru. Annie se na mě zděšeně podívala. ,,A to se to do tebe vejde?" nevěřícně na mě hleděla.

,,Jo." uculila jsem se na ni a pak jsem se podívala na Ashe. Trošku rudl. Dala jsem mu pusu na čelo a utíkala pryč. Nezapomněl si mě praštit po zadku. Vlezla jsem do pokoje, kde stál už oblečený Calum a díval se z okna na noční Sydney. 

,,Nad čím přemýšlíš?" zeptala jsem se. 

,,Nad tím, jestli jsem si koupil dostatečný dárek." uculil se. 

,,Mě stačí, že jsi se mnou." dívala jsem se mu přímo do očí a on se ke mě začal naklánět. Spojil naše rty na dost dlouhou dobu. Dělal první nepatrný pohyb a já se chytla. Jeho ruce začaly putovat pod mým tričkem na zádech. Chytil mě za zadek a vyzdvihl nahoru. Nohy jsem obmotala okolo jeho pasu a nepřestávala přerušovat spojení našich rtů. Cítila jsem se šťastná. Konečně. 

Život bez Tanyi, Lydie a ostatních. Jen je mi líto Dylana. A jsem ráda, že si Mali začala s Robinem. 

Ash

Pořád jsem se jaksi nesmířil s tím, že můj nejlepší kamarád spí s mojí sestrou. Pořád mě to užírá. Pořád se s tím nemůžu smířit. Je to divný. Po čtyřech letech se vrátila a všechno je jiný. Všichni se změnili. Ale vděčím jí za to, že mám Chriss a všichni jsou šťastní. A důležitý je, že je šťastná ona, a že je se mnou. Zase mám moji malou sestřičku u sebe.

,,ASHI?!" zařvala hystericky Chriss z koupelny. Vystřelil jsem jako raketa a běžel za ní. ,,U-Už!" 

,,Vždyť doktor říkal až za měsíc!?" začal jsem vyšilovat. 

,,No tak dítě chce teď!" chytla se za břicho. Sakra! Sakra! Do pokoje v letěli ostatní. 

,,Co se to tu děje?!" zařval Michael. 

,,Chrissten rodí!" vyjekl jsem

,,Ashi uklidni se!" zařvala Tori a vlepila mi facku. ,,Calume zavolej sanitku." řekla Calumovi, který stál ve dveřích. Ani ne do 10 minut tady sanitka byla a já jel s Chriss do nemocnice. Chriss si vzali hned na porodní sál.

_

Nějakých deset nebo jedenáct hodin tu sedím venku už vyšlo slunce a nikdo z nás nespal. Teda až na Annie, ta usnula na Michaelovi, a přes ni, je přehozená Michaelova mikina, kterou má Mikey oblečenou. Bylo to rozkošný. 

Všichni sedíme tady. I já, nechtěl jsem jít na porodní sál, nebo by to se mnou šlehlo. Konečně se otevřely dveře porodního sálu a vyšla sestřička.

,,Gratuluji, máte syna." oznámila mi. 

,,Já- Já mám syna? JÁ MÁM SYNA PANEBOŽE!!" zařval jsem štěstím a myslel jsem, že umačkám moji malou Tori.

,,Dobře Ashi, nechci, aby z mojí holky byla placka." zavrčel Calum. Ten si ji nějak chrání. 

,,A jméno?" zeptala se sestřička. Sakra, jsem tak nervózní, že jsem zapomněl, jak to Chriss říkala. 

,,Ryan Jared Irwin." řekla za mnou Tori. Ještě, že ji mám. Sestřička si to zapisovala. 

,,Jak bylo to druhý jméno?" zeptala se znovu.

,,Jared, po dědovi." usmál jsem se a oba s Tori jsme se podívali na babi, která měla na krajíčku. Tori ji šla obejmout a já ještě vypisoval nějaké papíry. 

,,Mu- můžu je vidět?" zeptal jsem se sestry. Jen ukázala ať jdu za ní a táhla mě někam do pokoje. Moje milovaná manželka, ležela na posteli i se synem. Teď jsem si připadal, jak ten nejšťastnější kluk na planetě. 

,,Lásko, nemáme věci, nemáme nic. Nepočítala jsem s tím a..." nedokončila to, protože jsem se jí přisál na rty. 

,,Neboj se, dneska tam pošlu Tori s Calumem. A Vánoce si uděláme až dojedete domů. Jinak Veselé Vánoce. Tohle byl ten nejlepší Vánoční dárek a ty jsi mě udělala nejšťastnějším mužem na zemi Chriss." řekl jsem a viděl na její tváři stékat slzu, kterou jsem rychle setřel. 

,,Miluju tě." šeptla mi. ,,Vás oba." dodala. 

Tori

,,Už dvě hodiny se s tebou vláčím po obchoďáku a jediný co máme tak jsou nějaký dupačky, lahvičky, dudlíky a podobný pičovinky. Broučku musíme vybrat kočár." řekla jsem Calumovi. 

,,Fajn." povzdechl si. 

Už nějakou půl hodinu vybíráme kočár. Wow. Calum se pořád nemůže rozhodnout jestli zelenej nebo modrej. Já jsem pro modrej, protože je totálně aww. Ale ne Calumovi kecy typu, rychle se zašpiní. Víš jaký je Ash prase. No jo, no jo. Ten tmavě zelenej vypadá jak brčál a je pěkně hnusnej. 

,,Chcete pomoct?" zeptala se nás paní prodavačka. 

,,Ne." řekl Calum a já ho bouchla loktem.

,,Ano, potřebujeme kočár." usmála jsem se na ni. 

,,Pro vás?" ukázala na mě a na toho blbečka za mnou. 

,,Nene, pro mého bratra, teď se mu narodil syn a nemá kočár." usmála jsem se. 

,,Dobře, pojďte za mnou." ukázala. Chytla jsem Caluma za rukáv a táhla ho za paní prodavačkou. ,,Tohle." ukázala na nádherný béžovočerný kočár.

,,Bereme." řekl Calum. Zaplatili jsme a odešli. ,,Takže co teď?" uculil se. 

,,Začínám se těšit, na to, až za pár let budeme vybírat kočár my." usmála jsem se. Byla jsem tak šťastná, za Ashe a za ten luxusní kočár, že jsem nevěděla co plácám.

,,No s tím za pár let." poškrábal se na zátylku. Něco mi tají a já se začínám bát. 

,,No?" nazdvihla jsem obočí a vyvalila oči. 

,,Víš jak máš prášky v šuplíku?" řekl a nevinně se usmál. 

,,NO?!" zděsila jsem se.

,,Vyměnil jsem je za bonbony."